14. dubna 2013

Když se řekne… Blower Door Test

Ačkoliv v češtině máme pro tak zvaný blower door test dostatečně výstižné označení „test vzduchotěsnosti stavby“, v praxi se většinou setkáme s anglickým termínem. Lépe totiž vypovídá o tom, jak se těsnost domu provádí – skutečně se používá ventilátor ve dveřích!

 

3810_300x400x75.jpgAť už použijeme jakékoliv označení, účel je vždy stejný: odhalit sebemenší netěsnost, která by vedla k nežádoucím únikům tepla z  interiéru domu.

Doby, kdy na tabulkách oken kreslil mráz ledové květy a netěsnostmi se do domu drala zima, jsou sice minulostí, ale měly něco do sebe: kromě romantických obrázků na oknech totiž zajišťovaly neustálou výměnu vzduchu uvnitř domu a mimochodem také otužilost obyvatel – chladno bylo i doma, a tak v zimě nehrozila nemoc ze střídání prostředí. Vlivem postupného růstu cen energií se ale začala objevovat potřeba tepelné izolace a těsnosti staveb.

Tepelně-izolační vlastnosti vždy souvisejí s těsností celé obálky stavby – vždyť vzduch proudící i zateplenou konstrukcí dokáže ovlivňovat a dokonce i degradovat funkci tepelné izolace. Ideální stav nastává v případě, že stavba má rosný bod mimo konstrukci (rosným bodem rozumíme místo, kde vodní pára díky poklesu teploty mění skupenství z plynného na kapalné – kondenzuje) a je hermeticky uzavřená.

Fólie, nebo dřevo?

Hermetické uzavření stavby je podmínkou dobře fungující obálky domu a předpokladem minimálních ztrát tepelné energie. Prakticky nulovému průniku vzduchu konstrukcí zamezíme jedině parozábranou (většinou PVC fólie) či parobrzdou (materiály na bázi dřeva a jiné stavební desky) umístěnou z interiérové strany. V tomto ohledu jsou zajímavou technologií panely z vrstveného dřeva (CLT), které jsou plošně neprůvzdušné a mohou vytvořit vzduchotěsnou obálku i bez fóliových parozábran. „Pro dosažení vzduchotěsnosti je klíčová projekční fáze a důsledné provedení všech detailů na stavbě – především vzájemná spojení a prostupy (například okna, ventilace apod.).

Díky přesnému opracování na CNC strojích je u této technologie rizikových detailů nesrovnatelně méně než u jiných stavebních systémů,“ vysvětluje Josef Mynář ze společnosti Agrop Nova, která se zabývá výrobou CLT panelů Novatop. Je prakticky lhostejné, zda dovolíme vodním parám plošný průchod konstrukcí stavby, či nikoliv; mnohem důležitější je zajistit vzduchotěsnost celé skladby konstrukce – žádný vzduch nesmí unikat ven ani pronikat dovnitř.

Ale co budeme dýchat?

Otázka je nasnadě: pokud doslova zamezíme průniku vzduchu z interiéru i opačným směrem (především okny a dveřmi), může se v interiéru hromadit vlhkost a oxid uhličitý. Běžným provozem (otevírání vchodových dveří a oken) se však zejména v zimě nedokáže vyměnit dostatečný objem vzduchu. Nutností je zvyknout si na pravidelný režim větrání v závislosti na aktuálním provozu v domě, nebo ještě lépe instalovat vzduchotechnický systém, který bude větrat automaticky a navíc získávat teplo z odpadního vzduchu zpět. V případě řízeného strojového větrání je na těsnost obálky stavby kladen maximální důraz, protože jakákoliv netěsnost by negativně ovlivňovala práci zařízení a způsobovala masivní ztráty energie.

Jak zkontrolovat vzduchotěsnost stavby?

Aby energie v podobě ohřátého vzduchu ze stavby neunikala, musí být na vnitřní straně stavby instalována zmíněná vzduchotěsná vrstva. Může se zdát těžko pochopitelné, že i mikroskopický otvor v této vrstvě může způsobit poměrně značný problém. Protože teplý vzduch má vyšší tlak, může při vyrovnávání tlaku vzduchu mezi interiérem a exteriérem i nepatrným otvorem vniknout do konstrukce z interiéru velké množství vlhkého vzduchu, který kondenzací vytvoří živné prostředí pro plísně.

U oken a dveří vede netěsnost rámu a křídla v zimních měsících ke kondenzaci vody ve funkční spáře okna a na závěsech křídla. Ať už je stavba difuzně uzavřená nebo otevřená, je třeba při instalaci vzduchotěsné vrstvy dbát na její dokonalé provedení – utěsnění všech spojů, prostupů (kabely, trubky) a napojení na jiné konstrukce (beton). I sebepečlivější odborník může udělat při provádění této důležité vrstvy chybu, kterou neodhalí ani vizuálně. Proto byl vymyšlen v podstatě jednoduchý test neprůvzdušnosti stavby známý pod anglickým názvem Blower Door Test.

Jak to probíhá?

Zkouška vzduchotěsnosti budovy má svá pravidla a postupy uvedené v ČSN EN 13829. Podstatou zkoušky je provádění opakovaných měření průtoku vzduchu obálkou stavby při různých hodnotách tlakového rozdílu. Tlak je vyvolán výkonným ventilátorem (součást měřicího zařízení). Za pomoci k tomu určeného rámu a vzduchotěsné plachty nebo panelu se ventilátor instaluje do otvoru v obálce budovy – většinou jím jsou vstupní dveře. Změnou otáček ventilátoru se postupně mění tlakový rozdíl mezi exteriérem a interiérem.

Pro každý tlakový rozdíl se změří průtok vzduchu ventilátorem a předpokládá se, že stejný objem vzduchu protéká netěsnostmi v obálce stavby. Měření se obvykle provádí dvakrát, jednou při přetlaku a podruhé při podtlaku v interiéru. Měřicí zařízení je řízeno počítačem, takže test probíhá zcela automaticky. Výsledkem měření jsou hodnoty objemového toku vzduchu naměřené při různých tlakových rozdílech.

Zkouška těsnosti probíhá dvěma rozdílnými metodami. První spočívá v měření těsnosti stavby v běžném provozním stavu, při kterém jsou zavřena okna, dveře a větrací mřížky. Ostatní otvory jako jsou například komíny či kanalizace jsou ponechány ve svém provozním stavu. Výsledkem měření je pak provozní těsnost objektu bez možnosti určení, zda jsou někde ve vzduchotěsné vrstvě nedostatky. Druhá metoda spočívá v uzavření všech otvorů ve stavbě (komíny, odpady a jiné neuzavíratelné otvory se utěsní páskou). V tomto případě pak zjistíme, jaké množství vzduchu ze stavby uniká.

Jak probíhá detekce defektů?

Pokud měřením zjistíme, že je porušena těsnost stavby, přichází na řadu vyhledání závady. Při detekci ventilátor dále vhání vzduch do interiéru, čímž vzniká přetlak a vzduch se snaží unikat z interiéru vzduchotěsnou obálkou. Defekt lze snadno detekovat pomocí speciálního zařízení, tak zvaného anemometru, a kouřové tyčinky. Zařízení dokáže zaznamenat i sebemenší pohyb vzduchu a údaj o proudění bezprostředně zobrazit na svém displeji. Z kouřové tyčinky se uvolňuje kouř, který je proudícím vzduchem unášen přesně do místa defektu. Nedostatky v těsnosti obálky stavby lze ihned opravit a opakovat měření.

Petr Houška

Diskuse


Přihlaste se k odběru newsletteru

  *

Naši členové
  • Mgr. Stanislav Paleček
  • IZOPOL DVOŘÁK, s.r.o.
  • Ing. Michal Kovařík - zdravastavba.cz
  • Budovy21 s.r.o.
  • Evora Trade s.r.o.
  • Akad. arch. Aleš Brotánek - Abatelier
  • Vize Ateliér, s.r.o.
  • ELEKTRODESIGN ventilátory spol. s r.o.
  • Michael Jaďuď
  • Stavební Engineering Přerov s.r.o.
  • ARCHCON atelier, s.r.o.
  • PCC MORAVA - CHEM s.r.o.
  • Ing. arch. David Vašíček
  • Ing. Jiří Šála, CSc. - MODI
  • REHAU, s.r.o.
  • Ing. Martin Škornička
  • Protronix s.r.o.
  • ATREA s.r.o. | DOMY ATREA
  • MESSY s.r.o.
  • Ing. Michal Hučík

Naši partneři

 ČSOB-150px


Hlavní mediální partneři

        ESB  Stavebnictvi  for arch logofor pasivDřevoportál  strechy_krytiny    izolace_info  tzb-info  Veleton  Salon dřevostaveb  Forum dřevostaveb  stavbaweb_logo  iMaterialy_logo  České stavby  Českéreality.cz  Adapterra Awards  Nadace partnerství