O nízkoenergetické domy je zájem i bez reklamy
Zakladatel developerské společnosti JRD Jan Řežáb zastává filozofii, že bydlení má být nízkoenergetické. "Všechny materiály jsou dnes již dostupné, takže není důvod, proč by to tak nemělo být," říká. Domy mají nulovou spotřebu energií, nebo ji dokonce vyrábějí.
To není sci-fi. Počínaje rokem 2021 by podle směrnic EU měly být všechny nové domy nulové. To znamená, že vyrobí tolik elektrické energie, kolik jí za celý rok spotřebují. V Česku přitom ještě nezdomácněly ani pasivní domy, tzn. domy, jejichž měrná spotřeba tepla nepřevyšuje 15 kWh na metr čtvereční za rok. Zatímco v Německu a Rakousku jich stojí dohromady kolem sedmi tisíc, v Česku jen něco málo přes stovku. Jejich počet se však každoročně zdvojnásobuje, říká Kateřina Tydlačková z neziskového sdružení Centrum pasivního domu.
"Lidem ani firmám se obecně nechce do něčeho nového a neznámého. Navíc zavádění nových technologií s sebou vždy přináší potřebu většího úsilí a vyšších nákladů," jmenuje hlavní překážky rozvoje pasivních domů Tydlačková.
Pomohlo nám "word of mouth"
Podstatně více jsou už u nás rozšířeny nízkoenergetické rodinné domy. Za takový je v Česku považována stavba, jejíž roční spotřeba nepřesahuje 50 kWh na metr čtvereční. Trend nízkoenergetických staveb se sice dosud týkal spíše "osvícených" jednotlivců než masové výstavby, nicméně se stoupající poptávkou se objevily i první projekty vícebytových nízkoenergetických domů. V Česku se na ně specializuje developerská společnost JRD, která letos dokončí svůj dvanáctý bytový projekt.
"Jsme přesvědčeni o tom, že tak se má stavět," zdůvodňuje svůj podnikatelský záměr Jan Řežáb, zakladatel a ředitel JRD, s tím, že development nechápou jako finanční byznys, ale spíše jej směřují do odborného stavebnictví.
Na začátku jeho podnikání bylo ekologické přesvědčení, časem navíc zjistil, že firma je schopna realizovat nízkoenergetickou výstavbu bez jakýchkoliv dotací a za stejných prodejných cen, jaké má konkurence v dané lokalitě. "Máme vyšší stavební náklady, ale ostatní náklady, především finanční a na marketing, máme nižší. Prodáváme rychle, i když na reklamu dáváme minimum peněz, funguje word of mouth," říká Řežáb k firemní strategii a dodává, že firma si nikdy nevzala úvěr a první dva roky vůbec neinzerovala. Její výdaje na marketing dnes představují kolem jednoho procenta z rozpočtu. Je však obvyklé, že u běžné bytové výstavby dosahují až 10 procent.
Problémy se však nevyhnuly ani JRD. Například když její architekti na počátku nového milénia navrhovali bytový dům v Praze Chuchli, zjistili, že v Česku neexistují materiály, z nichž by se dal postavit. To bylo v době, kdy firma ještě neměla žádnou kancelář a Řežáb pracoval z dětského pokoje. Většina materiálů se teprve musela vyvíjet, neexistovala například trojskla v oknech a chyběly zkušenosti s použitím vzduchotechniky v bytovém domě. "Vymýšleli jsme to úplně od nuly," říká Řežáb. Byl to složitý proces, při kterém firma dům nejdříve navrhla, načež následovala spolupráce s výrobci. Na stavbě pak ještě museli zaučovat dělníky. V současnosti se už na bytové domy od JRD jezdí dívat profesoři a odborníci ze zahraničí - od Německa až po Austrálii.
"Dnes, po těch deseti letech, je situace diametrálně odlišná. Není důvod proč tak nestavět, všechny materiály jsou dostupné za rozumné ceny," říká Řežáb. Jen stavební náklady jsou vyšší a realizace projektů složitější. Stavební náklady prodražují zateplení, nebo vzduchotechnika, kterou má u projektů od JRD každý byt zvlášť. Každý projekt JRD hospodaří s dešťovými vodami a firma se snaží zjednodušovat výstavbu nebo zmenšovat objemy zemních prací. Úspory na energiích jsou navíc v bytech od JRD podle Řežába zhruba o třetinu nižší než v konvenčních novostavbách.
Místní trh je stále ještě nevyspělý
Od 1. ledna loňského roku musejí mít v ČR všechny nové domy nad 1000 metrů čtverečních průkaz energetické náročnosti budov. Podobně, jako mají štítky o spotřebě energie různé spotřebiče. JRD je zatím jediným developerem v ČR, jenž staví všechny své projekty v nízkoenergetické třídě A. Ostatní bytové domy nesou ve většině označení C.
Výjimkou je například společnost Skanska Reality. Ta v Praze realizuje projekt Milíčovský Háj, kde část bytů bude v energetické třídě B. Spolu s JRD patří Skanska Reality k zakládajícím členům neziskové organizace Česká rada pro šetrné budovy, která propaguje systém certifikace šetrných budov a podporuje bytovou i komerční energeticky úspornou výstavbu. Narozdíl od JRD však Skanska Reality neplánuje výstavbu výhradně energeticky úsporných projektů, prozatím v nich pouze implementuje "zelené prvky", sdělil HN Björn Mattsson, ředitel Skanska Reality.
"Místní trh je stále ještě nevyspělý, není tu dostatečná poptávka po tomto produktu," uvádí Mattsson. Na argument, že JRD doposud prodala všechny své byty před dokončením hrubé stavby, odpovídá, že projekty od Skansky zahrnují více bytů. Počet bytů v projektech JRD se pohybuje od několika jednotek do 38 v Praze-Uhříněvsi. S ročním obratem téměř 300 milionů korun se však JRD již za malého developera nepovažuje. V přípravě má dnes10 projektů o celkovém prodejním objemu tři miliardy korun.
Článek je převzatý ze serveru iHned.cz
