30. října 2012

Obyvatelé pasivní dřevostavby: Ptají se, proč nemáme komín.

Manželé Filipovi věděli už pár let o výhodách dřevostaveb v pasivním standardu. Jen čekali na tu správnou chvíli - když byl na trh uveden stavební systém využívající masivní dřevo, našli si kvalitní realizační firmu a využili projektu Zelená úsporám.

 

Věděli jste přesně ještě před začátkem stavby, co to je pasivní dům?

Řadu let jsme s manželkou uvažovali o tom, jak si splnit sen o rodinném domě s nízkými provozními náklady a zároveň komfortním bydlení. V té době jsme bydleli ve zděné bytové novostavbě v Praze, ale potýkali jsme se s řadou závad a rostoucími účty za energie. Jsem sice technik, ale v určitých oblastech týkajících se úsporných domů jsem se začal aktivně vzdělávat. Proto jsem dobře věděl, co to je pasivní dům a jaké jsou jeho výhody. Několik let zpátky ale v republice nebylo mnoho kvalitních dřevostavbařských firem, které by pasivní dům dokázaly bezvadně postavit a mohly by to doložit i na referencích spokojených klientů. Dnes je situace přece jen o poznání lepší.

Navštívili jste referenční stavbu, nebo jste plně důvěřovali literatuře a zvolené firmě?

V roce 2008 už naše rozhodnutí bydlet v pasivní dřevostavbě vyvrcholilo a začali jsme s plánováním celé stavby. Měli jsme koupený nezastíněný pozemek s vhodnou jižní orientací, oslovili jsme několik firem a navštívili jsme několik postavených a zabydlených pasivních domů. Jejich obyvatelé jsou schopni předat spoustu rad a zkušeností. Nakonec naše volba padla na společnost Karon. Pasivní domy postavené touto společností skutečně fungují a oslovení majitelé hovořili o spolupráci s firmou jenom v dobrém duchu. Vyhlášení dotačního programu Zelená úsporám na jaře 2009 pro nás pak bylo posledním impulzem. Dostat zpět část nákladů na stavbu je opravdu lákavá nabídka pro každého stavebníka.

Nechtěli jsme bydlet na malé vesničce, ale Praha pro nás byla příliš hektická. Proto jsme si vybrali menší město nedaleko Prahy. Dnes bydlíme v příjemné lokalitě s řadou dnes už nejen sousedů, ale i kamarádů, využíváme výhody plně vybaveného maloměsta a zároveň jsme na konci ulice a máme relativní klid pro život.

Jak byste popsali svoje zkušenosti z výstavby v pasivním standardu?

Původně měla být konstrukce domu ze systému využívajícího polystyrenu a OSB desek, nakonec ale vyhrál stavební systém NOVATOP, velkoformátové panely z vrstveného masivního dřeva (CLT). Systém je pevný a tvarově stálý, není potřeba nijak řešit parozábranu či parobrzdu, protože CLT panel je sám o sobě parobrzdou. Stavba je opláštěná na stěnách 30 cm polystyrenu s příměsí grafitu, ve stropě (střeše) je 45 cm foukané celulózy a v podlaze 25 cm polystyrenu, což zajišťuje dokonalou tepelnou ochranu domu. Výstavba proběhla velmi rychle a za čtyři měsíce od začátku stavby jsme se stěhovali. Vyřizování dotací začalo kuriózně, když údajně jediný pracovník Státního fondu, který se orientoval v pasivních stavbách, měl zrovna dovolenou… Po několikaměsíčním zdlouhavém papírování se ale správa dotačního projektu vyjádřila kladně. Po dokončení jsme byli údajně jedni z prvních 20 kontrolovaných projektů a náš dům byl prý dokonce prvním pasivním domem vůbec. Prováděcí firmu Karon inspektoři pochválili za dobře odvedenou práci – co bylo uvedeno v dokumentaci, to našli i ve skutečnosti.

Jaké technologie se starají o provoz ve vašem domě?

Klima našeho domu obhospodařuje rekuperačně větrací jednotka od společnosti ATREA. Jednotka je umístěna v centrální chodbě přímo ve stropu, čímž šetříme drahocenné místo. Během léta udržujeme teplotu na 23 – 25 °C, v zimě kolem 22 °C. Právě teď, když je venku přes 30 °C, je v domě 23,5 °C a vlhkost 54 %. Během léta využíváme pro chlazení domu zemní výměník, který zase v zimě slouží pro předehřev vzduchu. Laicky je to cca 30 metrová trubka zakopaná dva metry pod zemí a napojená na rekuperaci, která je schopna účinně pomoci při venkovních teplotách, které jsou vyšší než 21 °C (nasávaný vzduch předchlazuje), nebo naopak nižší než 4 °C (předehřívá). Vlhkost vzduchu v domě se během roku pohybuje mezi 45 – 60 %, což je v podstatě ideál. Problém se suchým vzduchem byl v našem bývalém bytě, kde jsme museli používat zvlhčovače. Byl by až hřích nevyužívat slunečních paprsků pro ohřev teplé vody. Výkon čtyř fototermálních panelů solární soustavy na střeše je možná až předimenzovaný. Prakticky od března do října využíváme výhradně provoz „na sluníčko“ a tepla máme nadbytek. Integrovaný zásobník tepla má objem 615 litrů.

Tento rok bylo od jara jen jedno krátké období, kdy slunce opravdu několik dní po sobě vůbec nesvítilo, takže třetí den byla užitková voda jen vlažná. V takové situaci ji dohřívá elektrická patrona. Integrovaný zásobník je dostatečným zdrojem tepla i pro vytápění vzduchotechnickou jednotkou. Doplňkovým zdrojem je v našem případě takzvaný biokrb. Jedná se prakticky o krabici z nerezového plechu ve velikosti průměrného televizoru s plochou obrazovkou upevněnou na stěně, do které lze nalít speciální 98% líh jako palivo. 150 ml biolihu vystačí zhruba na hodinu provozu a dokáže zvýšit teplotu v domě zhruba o jeden stupeň. Není potřeba žádný komínový systém, emise oxidu uhličitého jsou na úrovni dalšího člena domácnosti, s čímž si hravě poradí vzduchotechnika, která stejně rozvádí teplo po domě. Jen návštěvy se vždycky podivují, kde máme komín.

Chtěli byste na domě něco změnit nebo vylepšit?

Nechali jsme se přesvědčit, že nejsou potřeba střešní přesahy, když máme venkovní žaluzie.Dnes bychom se rozhodli jinak, protože když jsou žaluzie vytažené, interiér se ve velmi teplých dnech za intenzivního slunečního svitu přehřívá. Ale to jsme vyřešili ozeleněnou pergolou před obývacím pokojem a jako pasivní stínění budou časem fungovat i stromy, kterých je na zahradě vysázeno opravdu dost. Do budoucna je možné ještě instalovat na střechu fotovoltaický systém pro větší energetickou nezávislost. Seriózně o tom přemýšlím, mám už zpracován předběžný projekt, ale ještě jsme se nerozhodli.

Prozradíte, jaké jsou náklady na provoz domu?

Dům má dispozici 5+kk s užitnou plochou cca 100 m2, což naší čtyřčlenné rodině plně vyhovuje. Jeho provozní náklady jsou dokonce nižší než v našem předešlém menším bytě. Roční faktura za elektřinu se pohybuje okolo 16 000 Kč. V této částce je zahrnut veškerý běžný provoz spotřebičů, vzduchotechniky a případné přitápění. Naši sousedé v novostavbách přitom platí řádově několikanásobně více. Tím, že jsme si pořídili takto úsporný dům, jsme se de facto zajistili na stáří.

Článek Petra Houšky je převzatý ze zářijového čísla časopisu Dřevo a stavby.

Technické podrobnosti o domě se můžete dozvědět v naší databázi pasivních domů.

Diskuse


Přihlaste se k odběru newsletteru

  *

Naši členové
  • NEMA, spol. s r.o.
  • Ing. Martin Škornička
  • EnergySim s.r.o.
  • KUBUS atelier s.r.o.
  • Michael Jaďuď
  • ASTING CZ PASIVNÍ DOMY s.r.o.
  • Ing. arch. Jakub Šunka
  • Ing. arch. Petr Dobrovolný
  • Josef Smola - Projektový a inženýrský atelier
  • STIEBEL ELTRON spol. s r.o.
  • KT Dřevostavby s.r.o.
  • Ing. Vladimír Štefek - projekční a poradenská kancelář
  • Atelier Tlustý - Ing. arch. Josef Tlustý
  • INTOZA s.r.o.
  • JRD
  • Evora CZ, s.r.o.
  • REFAGLASS s.r.o.
  • REHAU, s.r.o.
  • Protronix s.r.o.
  • Meltem Wärmerückgewinnung GmbH & Co. KG

Naši partneři

 ČSOB-150px


Hlavní mediální partneři

        ESB  Stavebnictvi  for arch logofor pasivDřevoportál  strechy_krytiny    izolace_info  tzb-info  Veleton  Salon dřevostaveb  Forum dřevostaveb  stavbaweb_logo  iMaterialy_logo  České stavby  Českéreality.cz  Adapterra Awards  Nadace partnerství