Šetrné budovy šetří nejen peníze

• Text: Vít Straňák s využitím podkladů Centra pasivního domu a České rady pro šetrné budovy;
• Foto: archiv firem a CPD
• Článek vyšel původně v časopise Domov, kde můžete nalézt i další zajímavé texty s tematikou bydlení

Pasivní ideál

„Sníte o bydlení v prostorném komfortním domě, ve kterém můžete aktivně pracovat, bavit se s přáteli, hrát si s dětmi nebo jen tak odpočívat?“ ptá se Jan Bárta, ředitel brněnského sdružení Centrum pasivního domu.

A pokračuje: „Představte si ty největší nároky na pohodu vnitřního prostředí, příjemnou teplotu v horkých letních dnech i v těch největších mrazech, stálý pocit čerstvého vzduchu, ale bez průvanu, který vzniká při větrání. To vše se stává realitou v pasivním domě, který lze postavit za téměř stejné náklady jako běžnou novostavbu, ale s obrovskou úsporou nákladů na vytápění.“

Princip je přitom zcela jednoduchý. Energeticky pasivní dům (EPD) nevyužívá žádné technicky náročné nebo nákladné zařízení a na uživatele neklade vyšší požadavky na obsluhu. Tepelná ztráta pasivního domu je tak nízká, že nepotřebujete běžný systém vytápění. Tepelné zisky od slunce, lidí a elektrických spotřebičů vám po většinu roku pohodlně vytopí celý dům.

„Život v pasivním domě ovšem neznamená jen úsporu nákladů na vytápění,“ připomíná Jan Bárta. „Můžete počítat taky s tím, že se zbavíte většiny svých zdravotních problémů. Zařízení, které pracuje i v noci, totiž filtruje vzduch a zbavuje ho škodlivých nečistot i prachu.“

Díky tomu, že stroj přivede vždy přesně tolik vzduchu, kolik potřebujete, se nemusíte bát plísní, jež často trápí obyvatele rekonstruovaných panelových domů. Uvnitř domu pak dýcháte pouze čerstvý vzduch.

Od nízké spotřeby k přebytku

Technická norma ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov dělí budovy s nízkou energetickou náročností na domy nízkoenergetické a pasivní. Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice potřeba tepla na vytápění 50 kWh/m²/rok, což je požadavek přísnější než například v Německu.

Tam je za nízkoenergetický považován již dům na úrovni 70 kWh/m²/rok, avšak zároveň norma požaduje, aby tohoto standardu dosáhla každá novostavba. To u nás občas ještě i novostavby dosahují dvojnásobných hodnot… Hranice pro pasivní dům je v české normě vymezena maximální potřebou tepla na vytápění 15 kWh/m²/rok.

V zahraniční literatuře lze najít také termín nulový dům (dům s nulovou potřebou energie). Těchto parametrů však většinou není dosaženo pomocí výrazného zlepšení tepelné izolace, ale např. navýšením plochy fotovoltaických panelů. Za nulové domy jsou považovány již stavby se spotřebou tepla menší než 5 kWh/m²/rok.

Dalším navýšením vnějších tepelných zisků je možné dosáhnout i takového stavu, kdy alternativní zdroje nejen kompletně pokryjí potřebu domu, ale ještě dodávají elektrickou energii nebo teplo do rozvodné sítě. Zde je používán termín dům s přebytkem tepla (Energie-plus).

Nízkoenergetický standard

U energeticky úsporných budov je kladen zásadní důraz na jejich následný úsporný provoz a z toho vyplývající nízké náklady na bydlení (vytápění a větrání, chlazení domu v letních měsících, ohřev užitkové vody, spotřeba elektrické energie a vody).

Jako první se nízkoenergetický standard prosadil u rodinných domů, ale čím dál více se projevuje i u bytových projektů (společnosti JRD, Skanska, Trigema či YIT Stavo). Dokonale zateplené izolační zdivo, okna s trojskly, vzduchotechnika s rekuperací, tepelné zisky z obnovitelných zdrojů energie – to vše se již dnes stává pro špičkové stavební a developerské firmy standardem.