Seznamte se s pražskou pasivní bytovou vilou Pod Altánem

• Autor: František Kulhánek
• Zdroj textu: časopis Stavitel a Stavba roku
• Zdroj fotografií: Autor a archiv Stavba roku

Výstavba objektů s velmi nízkou potřebou energie je v odborné veřejnosti stále více diskutovaným problémem. Po schválení nového zákona o hospodaření energií, navazujícího na evropskou směrnici EPBD II, a po vydání prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu (vyhláška číslo 78/2013 Sb.), platné od 1. dubna. 2013, se energetické kvality budov staly ještě aktuálnějšími. Ovlivní do značné míry projektování i realizace staveb.

Zmiňovaný předpis nás v poměrně blízkém časovém horizontu postaví před nutnost stavět budovy s téměř nulovou potřebou energie, přičemž část tohoto již poměrně nízkého energetického nároku by měla být kryta z obnovitelných zdrojů energie. Energeticky pasivní domy je možno považovat za určitý předobraz budov, které budou v souladu s požadavky EPBD II zanedlouho realizovány.

Předpoklady pro kvalitní řešení

Stavba energeticky pasivní bytové vily v pražských Strašnicích, v ulici Pod Altánem, byla dokončena v minulém roce. Jedná se o velmi atraktivní lokalitu v bezprostřední dostupnosti městské dopravy včetně metra, nedaleko centra města, přitom však ve staré zástavbě vil a rodinných domů, tedy ve velmi klidném prostředí s prakticky nulovým dopravním zatížením.

Samotná stavební parcela, situovaná do proluky mezi dvěma rodinnými vícebytovými vilami, však není z hlediska energeticky úsporné výstavby zrovna ideální a tvůrce projektu musel vynaložit značné úsilí, aby se s těmito nepříznivými faktory uspokojivým způsobem vyrovnal.

Nutno ale přiznat, že jeho snaha byla završena velmi kvalitním řešením, a to jak po stránce architektonické, tak i po stránce energetické – možná i proto, že autor projektu je jedním z českých průkopníků energeticky úsporné a ekologické výstavby, s mimořádně rozsáhlými zkušenostmi v této oblasti.

Dalším předpokladem je to, že investorem je firma, která se dlouhodobě specializuje právě na bytové objekty, realizované v nízkoenergetickém či pasivním standardu.

Komplikace s tvarem pozemku

Stavební pozemek obdélníkového tvaru je na svahu, orientovaném zhruba na severní stranu, přičemž podélná osa pozemku je ve směru sever–jih a vstup na pozemek je z komunikace při severním okraji pozemku – pohledově nejfrekventovanější fasádou budovy je proto právě fasáda severní.

Na jižní straně pozemku je v terénním zářezu vedena železniční trať – její trasování poněkud omezuje nepříznivý vliv železničního provozu na uživatele bytů, navíc v krátkém čase se dokonce předpokládá zrušení této trati, takže by mělo dojít k úplnému zklidnění pozemku i jeho okolí.

Další komplikací, spojenou s tvarem pozemku, jsou přísná pravidla o odstupu budov, daná pražskou vyhláškou č. 26/1999 Sb., která umožnila navrhnout objekt pouze se dvěma plnohodnotnými nadzemními podlažími a třetím ustupujícím podlažím se zúženým profilem.

Výsledným řešením je bytová vila s parkovacími prostorami v podzemním podlaží a šesti byty ve třech obytných podlažích, kdy objekt kopíruje tvar svažitého terénu a vstup do bytových prostorů je o patro výše, než je přímý vjezd z úrovně přilehlé komunikace do parkingu.

Byty v prvních dvou nadzemních podlažích mají přímý vstup na přičleněné soukromé zahrádky a pro dva byty v posledním podlaží (ke kterým zahrádky nepřísluší) je tento fakt kompenzován rozměrnými terasami a atraktivním výhledem na oblast Strašnic a Vinohrad. V důsledku zúžení posledního podlaží se objekt jeví jako průnik dvou objemů, které svým měřítkem daleko lépe odpovídají měřítku okolní zástavby, než by tomu bylo v případě jednolité hmoty budovy.