Základní principy

Každý dům je možné bez nadsázky přirovnat k živému organismu. Aby správně fungoval, je nutné dodržet základní zásady při jeho návrhu, stavbě i užívání. Tím spíše v případě pasivního domu, kde je na jednotlivé vlastnosti kladen daleko větší důraz.

KAPITOLY ČLÁNKU

1. Co je pasivní dům
2. Postup při navrhování pasivního domu
3. Izolace konstrukcí
4. Neprůvzdušnost a větrání
5. Zdroje tepla a spotřebiče
6. Závěrem

Celá část ke stažení ve formátu pdf

Co je to pasivní dům

Termín „pasivní dům“ se používá pro mezinárodně uznávaný standard budovy s velmi nízkou spotřebou energie. Oproti stávajícím budovám, které jsou spíše tepelnými zářiči, spotřebují o 85 - 90% méně energie, při současném zajištění vysokého komfortu v zimě i létě. V porovnání s novostavbami splňujícími současně platné normy činí tato úspora až tři čtvrtiny. Jak toho dosahují? Lidé si často myslí, že pasivní dům je příliš složitý, založen na různých nákladných a technicky náročných zařízeních. Naopak koncepce pasivního domu je vskutku jednoduchá. Jde o to nepustit skoro žádné teplo ven a přitom využít co nejefektivněji tepelné zisky, které jsou k dispozici. Tím dochází k výraznému snížení  výkonu zdroje, objemu technologií i celkové závislosti objektu na dodávkách energie. Jednoduše řečeno, malé tepelné ztráty pasivního domu lze pokrýt prakticky čímkoliv. Také otopný systém se může radikálně změnit. „Klasický“ otopný systém lze zmenšit na minimum nebo jej lze zcela vypustit a vytápět ohřátým vzduchem.

Radikální snížení potřeby tepla na vytápění u pasivních domů by nebylo možné bez mimořádně kvalitního zateplení bez přerušení tepelnými mosty. V době vzrůstajících nároků na kvalitu bydlení precizně izolované konstrukce současně přináší výtečnou tepelnou pohodu prostředí na rozdíl od běžných staveb s chladnějšími vnitřními povrchy. Okna s rámy a zasklením vhodným pro pasivní domy se také značnou částí podílí na vytápění domácnosti, proto je nutné okna správně navrhnout. Řízené větrání se zpětným ziskem tepla tzv. rekuperací, se neustále stará o čerstvý vzduch v pobytových místnostech a odvětrává odpadní vzduch v místech znečištění jako kuchyně, koupelna či WC. To vše bez toho, aby vznikal průvan a zbytečné tepelné ztráty větráním. Má-li správně fungovat větrací jednotka a hlavně rekuperace tepla, nesmí se větrat „neřízeně“ - netěsnostmi v konstrukcích. Následkem jsou nejen větší tepelné ztráty, ale v místě netěsnosti může dojít k poškození konstrukce. Těsnost obálky budovy jako jedna z hlavních podmínek pasivního domu se kontroluje v průběhu výstavby tlakovou zkouškou tzv. Blower-door testem a je také určitou zárukou kvality provedení stavby. 

Název pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Jsou to vnější zisky ze slunečního záření procházejícího okny a zisky vnitřní – teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní izolaci a dalším prvkům tyto zisky „neutíkají ven“ a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech. Vše dohromady zvyšuje kvalitu bydlení a hodnotu nemovitosti.

Obr.1 Větší prosklení, tvar krychle, rovná střecha – to je nejčastější vzhled pasivních domů. Architektura je zde ovlivněna tvarovou kompaktností a jednoduchostí řešených detailů. Není to ovšem pravidlem. Pasivní domy lze stavět i na nepoznání od běžných domů.

Autor návrhu: Aleš Brotánek

Z porovnání potřeby energie na vytápění (obr.2) jsou patrné rozdíly mezi různými standardy, v kterých jsou budovy u nás stavěny. Nezbytným vývojovým stupněm k pasivnímu domu byli domy nízkoenergetické. Hraniční hodnota měrné spotřeby tepla na vytápění pro dosažení tohoto standardu je 50 kWh/(m2a). U nízkoenergetických domů je stále ještě nutný klasický vytápěcí systém, který ve spolupráci s větracím zařízením zajišťuje optimální vnitřní prostředí. Nutností obou systémů současně se však navyšuje cena domu. Pasivní domy musí splňovat několik požadavků:

• měrná potřeba objektu je maximálně 15 kWh/(m2a),
• neprůvzdušnost obálky budovy n50 ověřena tlakovou zkouškou nesmí překročit hodnotu 0,6 1/hod, tedy při přetlaku a podtlaku 50 Pa se nesmí za hodinu vyměnit netěsnostmi v obálce víc než 60 % vnitřního objemu vzduchu,  
• celkové množství primární energie spojené s provozem budovy včetně domácích spotřebičů je nižší 120 kWh/(m2a). Primární energie vyjadřuje množství energie spotřebované při výrobě určitého zdroje i se ztrátami při distribuci a tudíž nám dává komplexnější pohled na spotřebu dle zvoleného zdroje. Použijeme-li jako zdroj například elektřinu musíme při výpočtu primární energie vynásobit výsledek třemi díky neefektivní výrobě. V konečném důsledku to vyjadřuje i výši provozních nákladů ve vztahu na použitý zdroj energie.

Pro optimalizaci návrhu a hodnocení energetické bilance pasivních domů se celoevropsky nečastěji používá návrhový nástroj PHPP (Passive House Planning Package), který pracuje s dostatečnou přesností potřebnou pro pasivní domy. Jedná se jednoduchý návrhový nástroj, který umožňuje architektům a projektantům spolehlivě vypočítat energetickou bilanci a optimalizovat své návrhy.

Obr.2 Pasivní dům se chlubí desetkrát nižší spotřebou energie na vytápění oproti stávající zástavbě. Kromě šetření našich nákladů poskytuje taky nebývalý komfort.

Pasivní dům má mnoho výhod…

• vyšší komfort bydlení
• extrémně nízké náklady na vytápění
• stálý přívod čerstvého vzduchu – bez průvanu
• žádné teplotní rozdíly v místnosti
• příjemné teploty v zimě i v létě
• kvalitní ochrana konstrukcí
• vyšší cena na trhu nemovitostí