Kvalita vnitřního prostředí
O kvalitní vnitřní prostředí u pasivních domů se stará kromě jiného systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Mnohdy se na tento systém hledí jen z úhlu energetických zisků a z toho vycházející návratnosti systému. Proč ale nevnímat kvalitu vnitřního prostředí jako faktor ovlivňující spokojenost, výkonnost, či zdraví uživatel?
Celá část ke stáhnutí ve formátu pdf
Kvalitní vzduch je nezbytný!
Asi každý z nás pozná chvíle, kdy se v místnosti už nedá vydržet. Někdy kvůli vydýchanému vzduchu, až máme pocit, že usínáme, jindy kvůli pachům, suchému vzduchu nebo nevyhovující teplotě. Všechny tyto faktory ovlivňují kvalitu našeho života, vytvářejí rušivé podněty, či přímo způsobují zdravotní potíže.
O kvalitní vnitřní prostředí u pasivních domů se stará kromě jiného systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Mnohdy se na tento systém hledí jen z úhlu energetických zisků a z toho vycházející návratnosti systému. Proč ale nevnímat kvalitu vnitřního prostředí jako faktor ovlivňující spokojenost, výkonnost, či zdraví uživatel? Existuje více studií přímého vlivu kvality vnitřního prostředí na výkonnost, některé z nich lze přímo přenést na ekonomické zisky. Že se jedná o nezanedbatelná čísla svědčí například studie [6] prováděná v USA. Při výzkumu se zvýšila kvalita vzduchu o 40% a zvýšená výkonnost zaměstnanců způsobila roční úspory přes 1000$ na osobu. Je nutno podotknout, že odhady těchto úspor nezahrnují zisky ze snížených nákladů na zdravotní péči a sníženou absenci na pracovišti kvůli zdravotním problémům. Ty mohou činit další stovky dolarů na osobu ročně. U běžných budov s více uživateli v místnosti, jako např. kancelářské budovy, školy nebo nemocnice, je možno zvýšit výkonnost zlepšením kvality vzduchu až o 5%. Návratnost investic do zlepšení vnitřního prostředí by pak činila méně než 2 roky.
Obr. 1 Nejen příjemná teplota vytváří kvalitní vnitřní prostředí pasivních domů. Dostatečné množství čerstvého vzduchu, optimální vlhkost a další faktory také napomáhají vytvoření pocitu pohodlí, komfortu a zdravého vnitřního prostředí.
Nejde však vše přepočítávat jenom na peníze. Stejně důležité je naše zdraví, kvalita života a další aspekty, které se nás dennodenně dotýkají. Mnohdy běžné bolení hlavy, únava nebo zhoršený spánek mají původ ve zvýšené koncentraci CO2, způsobené nedostatečným větráním. Nevhodná relativní vlhkost vzduchu (příliš suchý nebo příliš vlhký vzduch) má zase za následek vysoušení sliznic a negativní vliv na dýchací cesty nebo zvýšenou tvorbu mikroorganizmů a plísní.
O kvalitní vnitřní prostředí pasivních domů a maximální míru komfortu pečuje systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Dodává hygienicky potřebné množství vzduchu v pokojové teplotě (díky zpětnému zisku tepla), účinně odvětrává pachy a filtruje přiváděný vzduch od pylu a prachu. Systém odvádí přebytečnou vlhkost z problematických míst (koupelna, kuchyně), čímž v těchto místnostech zabraňuje možnému vzniku plísní. Nedochází ani k nadměrnému vysoušení vzduchu přílišným větráním, protože vyměňováno je jen minimální potřebné množství vzduchu.
V čem se vyznačuje vnitřní mikroklima pasivních domů?
• neustále čerstvý a nevydýchaný vzduch
• optimální teplota vzduchu – tepelná pohoda
• optimální vlhkost vzduchu
• omezená prašnost filtrací vzduchu
• snížená hlučnost oproti větrání okny
Současný stav
Přirozené větrání infiltrací u novostaveb a rekonstruovaných objektů je vlivem zateplení a těsných oken radikálně omezeno. Rozhodný vliv zde má míra neprůvzdušnosti objektu. Vyjadřuje, jaká část objemu vzduchu z celkového objemu domu je vyměněna za hodinu při určitém tlakovém rozdílu (podtlaku, přetlaku). Pasivní domy splňují požadavek na neprůvzdušnost n50 < 0,6 h-1, tedy za hodinu se při rozdílu tlaků 50 Pa (mezi interiérem a exteriérem) vymění méně než 60% objemu vzduchu celého domu.
U starších objektů je ve většině případů koeficient neprůvzdušnosti n50 větší než 4 h-1 a nejsou zvláštností i hodnoty dvojnásobně vyšší. Vytápěcí systém zde vytváří, díky rozdílu teplot vnitřního a vnějšího vzduchu, vztlakové síly, které přes netěsnosti účinně provětrávájí celý objekt. Vnitřní mikroklima díky obvykle předimenzovaným vytápěcím systémům není, až na suchý vzduch v zimě a zvýšenou prašnost v budovách, narušeno.
U modernizovaných objektů se výměnou oken snižuje n50 zpravidla na 1,5 h-1. Přirozená výměna vzduchu pak bohužel výrazně klesá až pod hodnoty n < 0,05 h-1, což je naprosto nevyhovující z hygienických hledisek. Při neměnné produkci vodních par do interiéru, u průměrné rodiny až 10 l/den, dochází pak k výskytu plísní s výrazně negativními důsledky pro lidské zdraví. Průvodním jevem jsou časté škody na konstrukcích (zejména na ochlazovaných místech, kde dochází ke kondenzaci vlhkosti), co nepříznivě ovlivňuje nejen jejich vzhled, ale především životnost. To ovšem nebývá případ pasivních domů, kde jsou tepelné mosty pečlivě eliminovány.
Přirozené větrání okny je často zanedbáváno hlavně v zimním období, v létě zase dochází k přehřívání staveb prakticky bez možnosti přirozeného odvětrání. Proto nejen u novostaveb, ale i u komplexně rekonstruovaných objektů na standard nízkoenergetického nebo pasivního domu je přímo nutností použit řízené větrání s rekuperací tepla.
