Standard pasivního domu – konkrétní řešení globálního úkolu
Dnes už máme k dispozici detailní, vědecky podložené důkazy vyzkoušené v praxi, které vypovídají o tom, že stavebnictví je schopno snížit energetickou spotřebu novostaveb a rekonstrukcí u starších budov na hodnoty nižší než 10 % současné průměrné spotřeby.
Příspěvek je převzat z konference PASIVNÍ DOMY 2009.
Autor
Prof. Dr. Wolfgang Feist
Bauphysik
Universität Innsbruck und Passivhaus Institut
Rheinstraße 44/46
D-64283 Darmstadt
e-mail: mail@passiv.de
Výchozí situace - věda
Klimatický výzkum
Zpráva IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) (únor/květen 2007) dokazuje jednoznačné výsledky:
- Klimatické změny postupují plnou silou; při postupu podle hesla „business as usual“ se jejich důsledky na ekosystém, ekonomiku a životní podmínky lidstva projeví ještě v tomto stolení v takové míře, jaká nemá v historii obdoby.
- Klimatické změny způsobuje působení člověka a hlavně energetické využívání fosilních paliv. Velikost budoucího dosahu klimatických změn závisí rozhodujícím způsobem na našich dalších emisích CO2 do zemské atmosféry.
Obr. 1 Přibývání obsahu CO2 v zemské atmosféře, zdroj: [Keeling, Whorf 2006], aktualizováno začátkem roku 2009
- Nejhorší důsledky globálního oteplování, jako je celkové tání pevninských ledovců v Grónsku a na Antarktidě, se ještě dají odvrátit. To vyžaduje nicméně rozhodující snížení celosvětových emisí CO2 hluboce pod dnešní hodnoty tak, aby se oteplování snížilo na max. + 2 K pro globální průměrnou teplotu. Zpráva IPCC požaduje snížení emisí CO2 nejpozději od roku 2015 a dále celosvětové snížení na hodnoty z roku 1990 a to nejpozději do roku 2030.
Světová energetika
Referenční scénář IEA (Internationale Energie Agentur) stojí v přímém protikladu k výše uvedeným nárokům ochrany klimatu. Budeme-li sdílet názor, že předpokladem sociálního a mírového rozvoje je zajištění důstojných podmínek k životu pro obyvatelstvo celého světa, dojdeme i bez masivní změny trendu k tomu, že v příštích 20 letech naroste spotřeba primární energie o více než 50 % dnešní spotřeby. Dosud se vycházelo z toho, že se převážná část této zvýšené spotřeby pokryje z podporovaných fosilních paliv (především z uhlí). Důsledkem by nebylo snížení, nýbrž enormní nárůst emisí CO2, což by zemi uvrhlo nebezpečným směrem s těžko předvídatelnými následky. IEA sama to formuluje následujícím způsobem:
„Současné globální trendy v dodávce a spotřebě energie jsou naprosto neudržitelné – ekologicky, ekonomicky, sociálně. Ještě stále máme čas změnit směr, kterým se ubíráme. Co je potřeba je nic menšího než energetická revoluce.“ [IEA 2008]
Obr. 2 Referenční scénář Mezinárodní agentury pro energii zobrazuje zvýšení spotřeby fosilních paliv o téměř 50 % do roku 2030. To je v přímém rozporu s nároky, které stanovila IPCC pro dosažení minimálního nezbytného omezení klimatických změn. IEA proto také požaduje globální změnu celkového směřování.
Světová ekonomika
Důležitost ochrany klimatu pro stabilitu světové ekonomiky vyzdvihnul A. Stern ve své studii pro britskou vládu. Tato zpráva jasně ukazuje, že největší rizika růstu a blahobytu nespočívají v nákladech na zavedení opatření ochrany klimatu, ale v zachovávání stávajícího kurzu se zvyšujícími se emisemi CO2.
Závěry z různých oblastí ekonomiky se dají shrnout do následujících bodů:
- Celosvětové emise CO2 je nutno v následujících desetiletích výrazně snížit: cílovou hodnotou je snížení o více než 50 % do přelomu století.
- Snaha o dosažení blahobytu a spravedlivého celosvětového vývoje vede dnes nicméně ještě k výraznému zvýšení emisí způsobujících změny klimatu.
- Škody, které nás v případě pokračování dosavadní nebezpečné činnosti očekávají, zastíní všechny dosavadní zkušenosti s ekologickými katastrofami. Utrpí zejména ekonomika a blahobyt lidské společnosti.
