Renovace budov mohou na Vysočinu přinést přes 1700 pracovních míst

Do roku 2020 lze ve stabilním programu, který by pomáhal domácnostem i institucím s energeticky úspornými renovacemi, efektivně využít 80-100 miliard korun, tedy až 12 miliard korun podpor ročně. Celorepublikově by tato částka dokázala vytvořit 35 tisíc pracovních míst ve všech regionech České republiky.

Pro Kraj Vysočina, kde žije 4,9 % obyvatel České republiky, z toho téměř 24 tisíc nezaměstnaných, by taková výše podpory podle konzervativních odhadů znamenala 1 715 nových přímých pracovních míst ve stavebnictví a subdodavatelských odvětvích ^[1].

Toto číslo dokonce ještě předčí závěry z již realizovaného programu Zelená úsporám nebo z množství projektů podpořených ze stávajícího Operačního programu Životní prostředí. Podle těchto údajů by odhady počtu nových pracovních míst v oblasti renovací budov mohly být ještě vyšší ^[2].  

Více než tři čtvrtiny potřebné částky, celkem 75 miliard korun, nabízejí pro nadcházející programové období fondy Evropské unie. Vztahují se k energeticky úsporným renovacím veřejných budov a bytových domů. Jejich úspěšné čerpání ale musí zajistit buď ještě Rusnokova vláda v demisi, nebo vláda nová, vzešlá z podzimních voleb. 

Do programu Nová zelená úsporám, který je určen pro rodinné domy, by pak měly přitéct prostředky z prodeje emisních povolenek. A to až 27 miliard korun do roku 2020. Dofinancovat Novou zelenou úsporám se přitom vyplatí dokonce i penězi ze státní kasy. Během jednoho roku se do ní totiž vynaložené prostředky vrátí [3]. 

Kraj Vysočina by se měl u vlády zasadit o vytvoření dlouhodobého programu, kdy lze také ve spolupráci s Úřadem práce dohodnout příspěvek na vytvoření nového pracovního místa v tomto oboru přímo u stavebních firem. Důležité bude zohlednit možnost nových pracovních příležitostí v energeticky úsporném stavebnictví při přípravě rekvalifikačních kurzů.

Na tiskové konferenci zaznělo:

Ing. Pavel Ševčík, viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, řekl: „Stavebnictví se v současné době nachází ve velmi složité situaci, jak každý měsíc potvrzují výsledky šetření Českého statistického úřadu. Dlouhodobá strategie v oblasti snižování energetické náročnosti budov by měla přinést tolik očekávané zakázky – především malým a středním firmám.

Česká republika se jako členská země EU zavázala k přijetí opatření, která povedou k úsporám nákladů na vytápění a k šetření energiemi. Proto jsem velmi rád, že vláda schválila program Nová zelená úsporám, který by měl poskytnout dotace ve výši 27 miliard. V možnostech tohoto programu a programu Panel 2013+ vidím velkou šanci pro Kraj Vysočina. Díky vysokému multiplikátoru pak bude zásadně ovlivněna  zaměstnanost ve stavebnictví a vzrostou i přínosy do státního rozpočtu.”

Mgr. Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, řekl: „Jen v Kraji Vysočina může efektivní zapojení evropských fondů a pokračování Nové zelené úsporám vytvořit více než 1 700 nových pracovních míst ve stavebnictví.  Program podporující energeticky úsporné renovace by v ideálním případě měl spadat jen pod jedno ministerstvo a mít jednotné stabilní podmínky bez zbytečné administrativy. A to je úkol pro novou vládu.  

Jiří Hořejší, obchodní ředitel firmy Machstav, řekl: „Programy typu Zelená úsporám vnímáme jako signál státu, že úspory energií podporuje a že tedy i naše odvětví foukané izolace může investovat do svého rozvoje a  svých zaměstnanců. Zateplovat budovy mohou jen kvalifikovaní dělníci a ty žádné stroje nenahradí. “

Ing. Miroslav Culka, obchodní ředitel firmy Dafe-Plast, řekl: „Velmi vítám programy, které pomáhají  domácnostem nebo institucím s energeticky úspornými renovacemi budov, jejichž nedílnou součástí je i výměna starých oken za energeticky šetrná. Lidé z Vysočiny se většinou obracejí na místní firmy, což prospívá zaměstnanosti v regionu i zdravému fungování místní ekonomiky.“ 

Poznámky:

• [1] Více v analýze ekonomů Miroslava Zámečníka a Tomáše Lhotáka s oponentním komentářem Luďka Niedermayera: Studie srovnání dopadů národních programů zvyšování energetické efektivity budov s jinými alternativami na tomto odkaze. Tyto odhady také odpovídají obecnému pravidlu, že na 1 milion celkové investice se v pozemním stavitelství vytvoří 1 pracovní místo. Viz např. studie Deloitte.
• [2] Data z první Zelené úsporám pro Kraj Vysočina: V kraji bylo podáno 5 724 žádostí, což je 7,6 % z celkového počtu za Českou republiku. Práci v programu mělo celkem 5 359 firem z kraje, které byly registrované jako odborní dodavatelé. Podpořené žádosti o dotace z OPŽP v podoblasti 3.2 OPŽP (Realizace úspor energie): V ČR bylo podpořeno celkem 3 095 žádostí s celkovými náklady 35,329 mld. Kč, z toho dotace činila 18,25 mld. Kč. V Kraji Vysočina bylo podpořeno 211 žádostí s celkovými náklady 1,950 mld. Kč (5.52 %) a dotační podporou 982 miliónů. Kč (5,38 %). Převedeno na pracovní místa, nový stabilní program by jich v Kraji Vysočina vytvořil až 1950.
• [3] Podle odhadu Zámečníkovy studie každá koruna, kterou získají od státu občané, na sebe nabalí další 3 až 4 koruny soukromé, což mobilizuje ekonomickou aktivitu země a přispívá k růstu HDP. Vložené prostředky se během jednoho roku vrátí právě v podobě tisíců nových pracovních míst zejména v malých a středních firmách v regionech a tím i vyšších odvodech na daních a nižších sociálních dávkách v nezaměstnanosti.