Skanska Reality v závěru loňského roku zkolaudovala jeden z prvních bytových domů v Praze, který splňuje veškeré požadavky programu Zelená úsporám na pasivní bytový dům*. Jedná se o dům E projektu Milíčovský háj - jih, 1. etapa, v Praze 11-Hájích, ve kterém se nachází 14 bytů ve velikostech od 1+kk po 4+kk.
Isover vyhlašuje mezinárodní přehlídku energeticky úsporných projektů Energy Efficiency Best of Awards 2013
Přijďte se přesvědčit, že domy lze stavět jinak:
úsporně, levně, kvalitně a šetrně k životnímu prostředí.
Mladí manželé bydlící v pasivní dřevostavbě z NOVATOPu jsou velcí fandové energeticky úsporného bydlení. V novém domě bydlí od loňského srpna a v průběhu jeho realizace si nechali na různá místa nainstalovat sofistikovaný měřicí systém, který přesně sleduje spotřebu energií, teplotu, vlhkost a další parametry.
Společnost Intoza se zúčastnila celoevropské soutěže energeticky efektivních staveb inciativy Take Your Energy Back a byla úspěšná! Její pasivní administrativní budova byla vybrána jako projekt měsíce prosince. Po nedávném ocenění v soutěži ČEEP se tak dostalo tomuto unikátnímu projektu dalšího významného uznání.
Když je nám zima, dobře se oblečeme. Podobný princip platí i pro naše domy. Kolik a jaký druh izolace je však vhodné použít pro "oblečení" pasivních domů?
Celá část ke stáhnutí ve formátu pdf
Pasivní dům má extrémně nízkou spotřebu tepla. Aby v domě zůstala příjemná teplota i přesto, že se do něj dodává tak málo energie, je třeba teplo úzkostlivě chránit. Jedna z nejdůležitějších součástí pasivního domu je silná vrstva tepelné izolace, která výrazně snižuje tepelné ztráty a přináší domu řadu dalších výhod.
Pasivní domy se vyhýbají "odborným" debatám, zda je lépe zateplit fasádu "desítkou" nebo "dvanástkou", které zároveň posouvají každým rokem tu "správnou" tloušťku izolace o centimetr nahoru. Pro dosažení hodnot součinitele prostupu tepla na úrovni pasivního domu je nutné zaizolovat dům podstatně větší tloušťkou – často i více než třicet centimetrů – a na místech, která se v současné praxi izolují jen velmi zřídka.
Bohužel se stále lze i mezi odborníky setkat s různými mýty a pověrami ohledně použití tepelné izolace. Nejčastějším argumentem odpůrců tepelné izolace (zvláště polystyrenu) je, že konstrukce po zateplení „nedýchá“, tedy nevyměňuje vlhkost. Pravdou je, že v běžném domě je až 95 procent větrání realizováno spárami (většinou okenními) a větracími zařízeními (digestoře, ventilátory). Většina vlhkosti se pak odvětrává spolu se vzduchem a samotné zateplení domu má na „dýchání“ mizivý dopad.
Lidé často váhají při úvaze zda zateplovat či nezateplovat novostavbu - vždyť dnešní keramické či jiné tvárnice mají jistě dostatečné izolační vlastnosti. Na trhu však najdeme velmi těžko i cihly, které by mohly dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu. Na úroveň pasivního domu se bez použití tepelné izolace nelze dostat. Navíc použitím tepelné izolace je možné zredukovat tloušťky zdících prvků v intervalu 200 – 300 mm a tím zefektivnit proces výstavby a cenu díla.
Obr. 1 Zcela zbytečná je také debata nad návratností investice do silnější vrstvy izolace, náklady na navýšení tloušťky jsou totiž většinou podstatně menší než náklady spojené s její aplikací. Návratnost investice do silnějšího zateplení domu je maximálně v řádu několika let. Ceny energie však zcela jistě porostou a úměrně tomu se bude i snižovat návratnost. Vnější zateplovací systém také podstatně prodlužuje životnost konstrukce. Mírně vyšší počáteční investice je tedy i z tohoto pohledu velmi výhodná.
přidat k oblíbeným |
trvalý odkaz | vytiskni tuto stránku
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej!
facebook.com,
twitter.com,
google.com,
vybrali.sme.sk,
linkuj.cz,
del.icio.us,
jaggni to!
