Vývoj dřevěných oken

Než se okna začala zasklívat, místo skla se prý používal mezi dřevěnými rámy promaštěný papír. Všem se tedy muselo hodně ulevit, když spoře průhledný a mnohdy páchnoucí papír vystřídalo v hojnější míře sklo. A i tento vynález byl časem překonán.

Galerie

Před více než dvaceti lety vznikla první eurookna. I ona už zaznamenala značný vývoj.

Původní provedení eurooken (typ IV68 s izolačním dvojsklem) už dnes nevyhovuje požadavkům na tepelnou izolaci. Další nevýhodou je kondenzace vlhkosti, ke které na dvojsklech dochází. Z pohledu zákazníka má optimální profil dřevěných oken s izolačním trojsklem tloušťku 92 milimetrů. „Proto jsme se ve Slavoně Slavonice zaměřili na porovnání tří typů těchto oken: klasického eurookna IV92 s velkoobjemovou thermo okapnicí, dřevěného eurookna SC (Solid Comfort) 92 bez zafrézované okapnice a jeho inovované verze SC92-CF,“ říká marketérka Slavony Zora Stupňánková.

IV92 versus SC92

Rozdíl mezi oknem SC92 a eurooknem IV92 je podle ní hlavně v řešení okapnice. „Okno SC92 totiž nemá zafrézovanou rámovou okapnici. V místě funkční spáry je dřevěný profil shodný s dřevěným profilem v ostění, proto je funkční spára krytá větším množstvím hmoty. Zlepšují se tak tepelně izolační vlastnosti rámu, součinitel prostupu tepla rámu okna u parapetu se tímto opatřením zlepší dle výpočtových modelů o 6,7%,“ upozorňuje Stupňánková.

Okno SC a jeho inovovaná verze

Další inovací je podle slavonické marketérky zateplení spodní části rámu okna SC92-CF izolační hmotou Compacfoam (CF). Tato termoplastická hmota odpovídá svým chemickým složením pěnovému polystyrenu. Materiál je však tuhý, má vynikající mechanické, ale i tepelně izolační vlastnosti (tepelná vodivost 0,04 W/m²K). „Na povrchu okna, v kritické oblasti u parapetu v interiéru, je tak dosahováno mnohem příznivějších povrchových teplot. Pokud zabudujeme okno SC92-CF do konstrukce, povrchové teploty na jeho rámu neklesají podle výpočtového modelu pod 15,25°C. To je výrazné zlepšení oproti oknu SC92. V tomto případě je povrchová teplota 14,38°C. Výpočty, které jsem uvedla, platí pro teplotu interiéru 21°C a teplotu exteriéru -15°C. Kritická teplota pro kondenzaci vody na povrchu při teplotě vnitřního vzduchu 21°C a relativní vlhkosti vzduchu v interiéru 55%, je v tomto případě 11,6°C. Rezerva, která zbývá do kondenzace vzduchu, je v obou případech dostatečná. Vznik plísní na povrchu v interiéru tedy nehrozí,“ zdůrazňuje Z. Stupňánková.

Porovnání tří profilů

Z výstupů rozložení hustoty tepelných toků je zřejmé, že největší je v oblasti distančního rámečku. „To nás nepřekvapí, protože nejhorší hodnoty vždy bývají naměřeny v těchto místech. Chtěla bych ale upozornit na oblasti kolem funkční spáry a spodní části okna. Když porovnáme jednotlivé výstupy, vidíme, že hustota tepelného toku je v prvním zkoumaném případě v oblasti funkční spáry a v oblasti spodní části rámu okna největší. Na obrázcích si můžeme všimnout, že čím je tmavší barva, tím je větší tepelný tok a více tepla uniká,“popisuje Zora Stupňánková. Přímo u okapnice zapuštěné do rámu okna je podle ní také vidět zvýšená hustota tepelného toku.

Ve druhém případě, tedy u okna SC92, dochází ke zlepšení právě v oblasti funkční spáry. U posledního okna – SC92-CF, je vyřešeno kritické místo, ve kterém dochází k zúžení profilu rámu okna ve spodní části kvůli venkovnímu parapetu. „Po přidání izolace je hustota tepelného toku v této oblasti výrazně snížena. Uniká proto méně tepla,“ uzavírá Zora Stupňánková.