Architektura pasivního domu

Kvalitní architektonický návrh je základem každé pasivní stavby. Pečlivá příprava umožní ušetřit spoustu energie, a navrhnout každý dům tak, aby se v něm dobře žilo bez zbytečných investic do drahých technických zařízení. Na co by návrh neměl zapomenout?

Toto je zjednodušená verze infolistu Centra pasivního domu. Podrobnější informace najdete v pdf.

Dobrý architekt nebo projektant by měl dokázat pracovat s různými materiálovými řešeními a navrhnout nejvhodnější řešení na základě zadání investora a místních podmínek. Investorovi samozřejmě zůstává možnost volby, důležité je však poučené rozhodnutí.

Pasivní dům není svázán s žádnou konkrétní technologií nebo podobou. Budovy v pasivním standardu vznikají z cihel i betonových tvárnic. Známe také pasivní dřevostavby, nebo objekty vystavěné za použití systému ztraceného bednění. Pasivní domy mohou být jedno- i vícepatrové, různých podob a s rozličným vybavením.

Zárukou pro nízkou spotřebu energie není jen velmi tlustá izolace, kvalitní okna a rekuperace odpadního vzduchu. Na malých tepelných ztrátách a vysokých pasivních ziscích se podílí výrazně víc faktorů, které je potřeba při návrhu domu zohlednit. Jde o volbu pozemku, tvar domu, celkové rozvržení, ale také způsob větrání nebo vhodnou volbu tepelného zdroje.

Faktory ovlivňující kvalitu návrhu pasivního domu

Ideálním, realizovatelným tvarem pasivního domu je kvádr delší stranou obrácený k jihu. I když se ale vyskytuje mnoho domů, které jsou navrženy jinak, toto řešení umožňuje ideální umístění pobytových místností s větší potřebou oken směrem na jih. K severu jsou orientovány pomocné prostory jako chodba, schodiště, hygienické zázemí nebo technická místnost, vše s malými nároky na přirozené osvětlení.

Správně navržené rozložení interiéru zásadně ovlivňuje využitelnost prostor, spotřebu energie a spokojenost uživatelů. Vnitřní uspořádání místností se volí s ohledem na teplotní režim, jeho regulaci, potřebnou míru denního osvětlení, délky rozvodů, funkční propojení nebo jiné požadavky, jako možnost výhledu, dispozice pozemku, apod. V každém domě budeme mít vytápěné a nevytápěné prostory a ty je nutné od sebe důkladně oddělit.

Při snaze zabezpečit optimální solární zisky se mnohdy dostávají budovy do rizika letního přehřívání. Jak mu nejlépe předejít? V první řadě je nutné pečlivě promyslet velikost a umístění prosklených ploch a následně volit vhodné stínící prvky. Platí jednoduchá zásada, že velikost prosklení je rozumné do 40 % jižní fasády. Větší plocha způsobuje výrazné letní přehřívání a potřebu drahého stínění.

Ideální pasivní dům by měl mít:

kompaktní, málo členitý tvar,
největší plochu oken na jih, případně na jihovýchod nebo jihozápad,
nejmenší plochu oken na severní straně,
efektivní využití vytápěného prostoru uvnitř domu,
dobré solární zisky – bez zastíněníokolní zástavbou, terénem či nevhodně umístěnou pergolou,
vhodné letní stínění proti přehřívání interiéru místností umístěné s ohledem na světové strany.