Bytové stavebnictví je na prahu revoluce

 Loni přijatá směrnice Evropské komise o energetické náročnosti budov říká, že do 31. prosince 2018 musí členské státy Evropské unie zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy měly téměř nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové budovy.Problém je vtom, že se zatím nikde neříká, jaký je přesně stav blízký nule a co všechno se do energetické spotřeby bude započítávat. To bude zřejmě úkolem jednotlivých členských států EU.

Papírová versus skutečná spotřeba

V současnosti u nás platná vyhláška 148/2007 Sb. stanoví, že „energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie v gigajoulech potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci a přípravu teplé vody a osvětlení při jejím standardizovaném využívání bilančním hodnocením“.

Čili energie spotřebovaná například vařením se už do spotřeby nezapočítává. Navíc výraz bilanční hodnocení znamená, že se spotřeba počítá pouze „na papíře“ na základě norem a porovnání s tzv. referenční budovou, a nikoli podle skutečně změřené spotřeby. Češi jsou ve světě známí tím, že chtějí být často papežštější než sám papež, a tak se klidně může stát, že výsledné normy budou pro ČR přísnější, než je požadavek EU.

Celý článek si můžete přečíst na serveru novinky.cz.