Co je pasivní dům?

Život v pasivním domě přináší nejen úsporu nákladů na vytápění, ale výrazné zlepšení vašeho zdraví. Díky zařízení, které pracuje i v noci, je vzduch neustále filtrován, což znamená méně škodlivin a prachu v interiéru.

Pasivní dům má spoustu výhod:

• vyšší komfort života
• extrémně nízké náklady na vytápění
• stálý přívod čerstvého vzduchu
• netvoří se průvan
• vysoká tepelná pohoda v místnosti
• příjemné teploty v zimě i v létě

Pasivní dům spotřebuje ročně maximálně 15 kWh/m² vytápěné plochy. Pro běžný rodinný dům s podlahovou plochou 120 m² to znamená jen 1 800 kWh za rok. K vytápění místnosti o velikosti 30 m² stačí pouhých 300 W.

V klidu vyzařuje člověk 80 W a počítač 200 W. Takže když si doma sednete k počítači a rozsvítíte světlo, pravděpodobně už nemusíte dům vytápět. Můžete jen sledovat, jak ceny energií rostou, a zůstat v klidu, protože vy se bez nich téměř s jistotou obejdete.

Nízkoenergetické a pasivní

Název pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Jsou to vnější zisky ze slunečního záření procházejícího okny a zisky vnitřní – teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní izolaci a dalším prvkům tyto zisky „neutíkají ven“ a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech. Vše dohromady zvyšuje kvalitu bydlení a hodnotu nemovitosti. 

Z porovnání potřeby energie na vytápění jsou patrné rozdíly mezi různými standardy, v kterých jsou budovy u nás stavěny. Nezbytným vývojovým stupněm k pasivnímu domu byly domy nízkoenergetické. Hraniční hodnota měrné potřeby tepla na vytápění pro dosažení tohoto standardu je 50 kWh/(m²a). Nízkoenergetický dům obsahuje v podstatě stejné komponenty jako pasivní dům, pouze v menší míře. Na rozdíl od pasivního domu potřebuje větší zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém, čímž se ve výsledku vyrovnávají investiční náklady, ale provozní zůstávají o poznání vyšší než u domu pasivního. Pasivní domy musí dle uznávaných standardů Passivhaus Institutu v Darmstadtu splňovat několik požadavků:

• měrná roční potřeba tepla na vytápění je maximálně 15 kWh/(m²a),
• neprůvzdušnost obálky budovy n₅₀ ověřená tlakovou zkouškou nesmí překročit hodnotu 0,6^-1/hod, což znamená, že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa se nesmí za hodinu vyměnit netěsnostmi v obálce více než 60 % vnitřního objemu vzduchu,
• celková potřeba primární energie spojená s provozem budovy včetně domácích spotřebičů je nižší než 120 kWh/(m²a). Primární energie vyjadřuje množství energie spotřebované při výrobě určitého zdroje i se ztrátami při distribuci, a tudíž nám dává komplexnější pohled na spotřebu dle zvoleného zdroje. Použijeme-li jako zdroj například elektřinu, musíme díky neefektivní výrobě při výpočtu primární energie vynásobit výsledek třemi. V konečném důsledku to vyjadřuje i výši provozních nákladů ve vztahu  k použitému zdroji energie.

Pro optimalizaci návrhu a hodnocení energetické bilance pasivních domů je celoevropsky nejčastěji používán návrhový nástroj PHPP (Passive House Planning Package), který pracuje s dostatečnou přesností potřebnou pro pasivní domy. Jde o jednoduchý návrhový nástroj, který umožňuje architektům a projektantům spolehlivě vypočítat energetickou bilanci a optimalizovat jejich návrhy.

Přehledněji následující tabulka: