Diskuse k hodnocení uhlíkové stopy nových budov započala

Posuzování uhlíkové stopy budovy se skládá z výpočtu Potenciálu globálního oteplování (GWP – Global Warming Potential), který je výsledkem spotřeby provozních energií, zabudovaných stavebních materiálů a energie spotřebované na výstavbu, renovaci a odstranění. To vše jsou spojené nádoby, které vytváří obrázek o uhlíkové náročnosti výstavby v 50letém horizontu užívání budovy. Lepších výsledků dosáhnou budovy s velmi nízkou energetickou náročností (např. nízkou spotřebou na vytápění a chlazení), ty, které svou spotřebu pokryjí obnovitelnými zdroji energie či budou připojeny na dálkový bezemisní zdroj energie, nebo ty, které využijí materiály s nízkou uhlíkovou stopou či s delší životností. Cílem je, aby architekti a projektanti navrhovali budovy s co nejmenší spotřebou energie a měli přehled o tom, jakou úroveň uhlíkové stopy mají jednotlivá konstrukční a materiálová řešení. Z GWP by se měl postupně stát jeden z důležitých ukazatelů udržitelnosti a kvality budov.

Ve čtvrtek 10.10.2024 proto Centrum pasivního domu ve spolupráci s UCEEB ČVUT pořádalo kulatý stůl s odbornou veřejností k hodnocení uhlíkové stopy, jehož cílem bylo nejen představit aktuální stav implementace a představy zástupců státní správy, ale zejména poskytnout soukromému sektoru možnost diskuse, vytvořit prostor pro sdílení jejich názorů, vhledu a i obav, které hodnocení s sebou přináší.

A co na kulatém stole, mimo jiné, zaznělo?

• Pozitivní komunikace posuzování uhlíkové stopy, stejně jako celého Green Dealu bude základem.
• Úspěšné zavedení GWP bude předpokládat jednoduchost.
• Je potřebné správně vyvážit jednoduchost verifikovatelnost/správnost dat a výpočtu, neboť čím více bude vše zjednodušeno, tím dále budeme od pravdy.
• Důležitou roli bude hrát verifikace dat a vytvoření jasného a srozumitelného výpočtového modelu. Zkušenost s výpočty PENB, kdy rozptyl při zpracování jednotlivými specialisty je značný, by měl být základním elementem. Výsledky GWP totiž mohou být následně značně rozdílné podle toho, kdo bude daný výpočet zpracovávat.
• Kontrola EPD bude také velmi důležitá. Chyb je možné udělat mnoho a výsledky se mohou lišit o desítky %.
• EPD vedou k optimalizaci výroby a k jejímu systematickému zlepšování. Jsou nástrojem, jak naplňovat společenskou odpovědnost výrobců, proto by bylo optimální, kdyby všichni výrobci měli povinnost EPD zpracovávat.
• Krátká doba platnosti EPD, délka verifikace a samotná délka výpočtu EPD je velkou byrokratickou překážkou již nyní. S ohledem na rychlost inovací ve výrobě se ani nestíhá tvorba nových EPD u nových výrobků.
• Čím více stručné jsou předpisy EU, tím lépe se implementuje v ČR.
• Materiálová neutralita je klíčová pro zavedení GWP.
• Důležitou roli hraje spoluvytváření trhu – je důležité vytvářet kvalitu a společně vést k všeobecnému zlepšování.

A o čem se nejvíce diskutovalo?

• Jaká bude zvolená míra jednoduchosti? Jak bude zvolený model detailní? Budou zahrnuty i technologie?
• Není jednodušší výpočet GWP maximálně zjednodušit a agregovat? Vždyť uhlíková stopa budovy je složena z 5 či 6 materiálů a lze používat data ze statistického úřadu.
• Neměl by být zvýhodněn materiál s delší životností ve výpočtu GWP? Bude se měnit norma na životnost staveb?
• Recyklát a jeho využití. Využití recyklátů zhoršuje výpočet, zároveň i jeho samotné použití ve výrobě je mnohdy nemožné z legislativních důvodů. Je potřebné podporovat cirkulární hospodářství a nakládání s přírodními zdroji.

A JAK TO VIDÍ CENTRUM PASIVNÍHO DOMU?

Hodnocení uhlíkové stopy vidíme jako příležitost pro posun stavebního sektoru zase o kousek blíž ke kvalitním a energeticky úsporným stavbám, přičemž jeho implementace s sebou přinese celou řadu výzev:

• Do tří let potřebujeme mít v Česku nejen fungující systém hodnocení nových budov, ale i databázi výrobků a materiálů řazených podle jejich uhlíkové náročnosti.
• Musí být také proškoleno dostatek odborníků, kteří se postarají o hladké zavedení nových pravidel do praxe.
• Bude potřebné, aby bylo hodnocení GWP v praxi přiměřeně zjednodušené, transparentní a zejména technologicky neutrální. Architekti a projektanti by měli být schopni energeticky optimalizovat nejen provoz budovy, ale také její stavebně-technologické řešení.
• Zároveň musí mít k dispozici pravidelně aktualizovaný katalog stavebních materiálů i s uvedeným hodnocením uhlíkové stopy.

Proto potřebujeme promyšlenou a dobře zorganizovanou evoluci stavebnictví, na kterou se můžeme postupně připravit. Hodnocení uhlíkové stopy budovy musí být pro všechny srozumitelné a finančně dostupné a nesmí omezit samotnou realizovatelnost stavby. Jak výrobci stavebních materiálů, tak i investoři, projektanti či realizační firmy budou potřebovat přehledný a funkční systém, ideálně s využitím digitalizace a automatizace hodnocení pomocí široce dostupného výpočtového softwaru. Cílem není hodnotit budovy do posledního šroubku, navrhujeme začít u materiálů s největším dopadem, a metodiku postupně rozvíjet. Stavebník by tedy toto hodnocení v počátcích ani nemusel zaznamenat jako omezující či určující prvek výstavby.

Uhlíkové stopě většinou dominuje spotřeba provozní energie, tj. vytápění, příprava teplé vody a chlazení. Jejím nejefektivnější snížením tak dlouhodobě zůstává minimalizace spotřeby energie, která je současně s důrazem na kvalitu vnitřního prostředí součástí konceptu energeticky pasivních budov.

Postupný a předvídatelný náběh dané povinnosti pro výrobní a stavební sektor by mělo zajistit Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které má implementaci směrnice o energetické náročnosti budov na starosti.

Plná verze pozičního dokumentu je dostupná na webu Centra pasivního domu zde: IMPLEMENTACE HODNOCENÍ UHLÍKOVÉ STOPY BUDOV (GWP) V PODMÍNKÁCH ČR