15. října 2024
Diskuse k hodnocení uhlíkové stopy nových budov započala
Už za tři roky čeká stavební sektor novinka v podobě hodnocení uhlíkové stopy nových budov. Cílem je minimalizovat spotřebu energie v celém jejich životním cyklu. Snižovat provozní spotřebu energie budov se architekti již naučili, novinka tak kromě investorů míří především na výrobce stavebních materiálů, ze kterých se dům skládá. Vyrábějí-li je s nižší uhlíkovou stopou – tedy k jejich výrobě využijí méně energie s vyšším podílem obnovitelných zdrojů, nebo využívají-li komponenty či jiné vstupy s nízkou uhlíkovou stopou, případně lokální zdroje a recyklaci, získají tyto materiály lepší hodnocení, a tedy i větší uplatnitelnost na stavbě. Od roku 2028 by měly vykazovat uhlíkovou stopu celého svého životního cyklu veřejné novostavby, od roku 2030 pak všechny novostavby.
Posuzování uhlíkové stopy budovy se skládá z výpočtu Potenciálu globálního oteplování (GWP – Global Warming Potential), který je výsledkem spotřeby provozních energií, zabudovaných stavebních materiálů a energie spotřebované na výstavbu, renovaci a odstranění. To vše jsou spojené nádoby, které vytváří obrázek o uhlíkové náročnosti výstavby v 50letém horizontu užívání budovy. Lepších výsledků dosáhnou budovy s velmi nízkou energetickou náročností (např. nízkou spotřebou na vytápění a chlazení), ty, které svou spotřebu pokryjí obnovitelnými zdroji energie či budou připojeny na dálkový bezemisní zdroj energie, nebo ty, které využijí materiály s nízkou uhlíkovou stopou či s delší životností. Cílem je, aby architekti a projektanti navrhovali budovy s co nejmenší spotřebou energie a měli přehled o tom, jakou úroveň uhlíkové stopy mají jednotlivá konstrukční a materiálová řešení. Z GWP by se měl postupně stát jeden z důležitých ukazatelů udržitelnosti a kvality budov.
Ve čtvrtek 10.10.2024 proto Centrum pasivního domu ve spolupráci s UCEEB ČVUT pořádalo kulatý stůl s odbornou veřejností k hodnocení uhlíkové stopy, jehož cílem bylo nejen představit aktuální stav implementace a představy zástupců státní správy, ale zejména poskytnout soukromému sektoru možnost diskuse, vytvořit prostor pro sdílení jejich názorů, vhledu a i obav, které hodnocení s sebou přináší.
A co na kulatém stole, mimo jiné, zaznělo?
- Pozitivní komunikace posuzování uhlíkové stopy, stejně jako celého Green Dealu bude základem.
- Úspěšné zavedení GWP bude předpokládat jednoduchost.
- Je potřebné správně vyvážit jednoduchost verifikovatelnost/správnost dat a výpočtu, neboť čím více bude vše zjednodušeno, tím dále budeme od pravdy.
- Důležitou roli bude hrát verifikace dat a vytvoření jasného a srozumitelného výpočtového modelu. Zkušenost s výpočty PENB, kdy rozptyl při zpracování jednotlivými specialisty je značný, by měl být základním elementem. Výsledky GWP totiž mohou být následně značně rozdílné podle toho, kdo bude daný výpočet zpracovávat.
- Kontrola EPD bude také velmi důležitá. Chyb je možné udělat mnoho a výsledky se mohou lišit o desítky %.
- EPD vedou k optimalizaci výroby a k jejímu systematickému zlepšování. Jsou nástrojem, jak naplňovat společenskou odpovědnost výrobců, proto by bylo optimální, kdyby všichni výrobci měli povinnost EPD zpracovávat.
- Krátká doba platnosti EPD, délka verifikace a samotná délka výpočtu EPD je velkou byrokratickou překážkou již nyní. S ohledem na rychlost inovací ve výrobě se ani nestíhá tvorba nových EPD u nových výrobků.
- Čím více stručné jsou předpisy EU, tím lépe se implementuje v ČR.
- Materiálová neutralita je klíčová pro zavedení GWP.
- Důležitou roli hraje spoluvytváření trhu – je důležité vytvářet kvalitu a společně vést k všeobecnému zlepšování.
A o čem se nejvíce diskutovalo?
- Jaká bude zvolená míra jednoduchosti? Jak bude zvolený model detailní? Budou zahrnuty i technologie?
- Není jednodušší výpočet GWP maximálně zjednodušit a agregovat? Vždyť uhlíková stopa budovy je složena z 5 či 6 materiálů a lze používat data ze statistického úřadu.
- Neměl by být zvýhodněn materiál s delší životností ve výpočtu GWP? Bude se měnit norma na životnost staveb?
- Recyklát a jeho využití. Využití recyklátů zhoršuje výpočet, zároveň i jeho samotné použití ve výrobě je mnohdy nemožné z legislativních důvodů. Je potřebné podporovat cirkulární hospodářství a nakládání s přírodními zdroji.
A JAK TO VIDÍ CENTRUM PASIVNÍHO DOMU?
Hodnocení uhlíkové stopy vidíme jako příležitost pro posun stavebního sektoru zase o kousek blíž ke kvalitním a energeticky úsporným stavbám, přičemž jeho implementace s sebou přinese celou řadu výzev:
- Do tří let potřebujeme mít v Česku nejen fungující systém hodnocení nových budov, ale i databázi výrobků a materiálů řazených podle jejich uhlíkové náročnosti.
- Musí být také proškoleno dostatek odborníků, kteří se postarají o hladké zavedení nových pravidel do praxe.
- Bude potřebné, aby bylo hodnocení GWP v praxi přiměřeně zjednodušené, transparentní a zejména technologicky neutrální. Architekti a projektanti by měli být schopni energeticky optimalizovat nejen provoz budovy, ale také její stavebně-technologické řešení.
- Zároveň musí mít k dispozici pravidelně aktualizovaný katalog stavebních materiálů i s uvedeným hodnocením uhlíkové stopy.
Proto potřebujeme promyšlenou a dobře zorganizovanou evoluci stavebnictví, na kterou se můžeme postupně připravit. Hodnocení uhlíkové stopy budovy musí být pro všechny srozumitelné a finančně dostupné a nesmí omezit samotnou realizovatelnost stavby. Jak výrobci stavebních materiálů, tak i investoři, projektanti či realizační firmy budou potřebovat přehledný a funkční systém, ideálně s využitím digitalizace a automatizace hodnocení pomocí široce dostupného výpočtového softwaru. Cílem není hodnotit budovy do posledního šroubku, navrhujeme začít u materiálů s největším dopadem, a metodiku postupně rozvíjet. Stavebník by tedy toto hodnocení v počátcích ani nemusel zaznamenat jako omezující či určující prvek výstavby.
Uhlíkové stopě většinou dominuje spotřeba provozní energie, tj. vytápění, příprava teplé vody a chlazení. Jejím nejefektivnější snížením tak dlouhodobě zůstává minimalizace spotřeby energie, která je současně s důrazem na kvalitu vnitřního prostředí součástí konceptu energeticky pasivních budov.
Postupný a předvídatelný náběh dané povinnosti pro výrobní a stavební sektor by mělo zajistit Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které má implementaci směrnice o energetické náročnosti budov na starosti.
Plná verze pozičního dokumentu je dostupná na webu Centra pasivního domu zde: IMPLEMENTACE HODNOCENÍ UHLÍKOVÉ STOPY BUDOV (GWP) V PODMÍNKÁCH ČR