11. června 2013

Glosa: Nekalé konkurenční praktiky vůči zákazníkům

Tím jak poslední dobou vypadá situace na stavebním trhu v ČR se zabývat nechci. Ale čím se v této glose zabývat chci, jsou nekalé konkurenční praktiky a pomluvy, které se odehrávají při prodeji stavebních materiálů. A budu se zabývat tepelně izolačním materiálem pěnovým sklem.

 

3961_250x166x75.jpgV České Republice je jeden výrobce v okolních státech další čtyři výrobci. Pořád jde o jeden a ten samý výrobek. Pěnové sklo.  Je jedno zdali se jmenuje Glapor, Geocell  Eko-glass či Technopor nebo Refa glass. Tento materiál by měl být plus minus skoro stejný. Proč? Protože by měl být vyráběn ze stejné suroviny (odpadového skla), skoro stejnou technologií a měl by být i stejně certifikován, dle stejné  EU normy.

Pouze výrobci, kteří vyrábějí či distribuují svůj výrobek na území Spolkové Republiky Německo musí mít navíc ještě certifikát od německého výzkumného ústavu DIBT (Deutsches Institut fur Bautechnik), který je samozřejmě, (jak je u našich německých sousedů zvykem) nejpřísnější na kvalitu výroby a výrobku. Tento výzkumný ústav dokonce i kontroluje vstupní materiály.

Od výrobce si DIBt pravidelně sám odebírá vzorky vstupního odpadového skla, dělá chemické rozbory na obsahy těžkých kovů, odebírá i vzorky z výroby pěnového skla, provádí i testy vyluhovatelnosti těchto těžkých kovů z pěnového skla (elutátový test). A nejenom, že kontroluje a certifikuje, ale i dozoruje v nahodilých kvartálních intervalech dodržování všech požadavků certifikace.

3960_250x187x75.pngJací výrobci existují, kde a jak vyrábějí, které výrobky mají národní certifikát a které mají certifikát DIBT si snadno v dnešní době dohledáte na internetu. Stačí zadat výše uvedené názvy výrobků do vyhledávače na internetu a na webových stránkách vše dohledáte. Všichni výrobci ze zahraničí se pohybují zhruba ve stejných parametrech. A je jedno jestli si porovnáte tepelnou vodivost, či zhutnění a následnou pevnost v tlaku. Vybočuje pouze výrobce, který se hrdě hlásí k tomu, že je jediným výrobcem na území ČR. 

A tento jediný výrobce, je také jediný, který nevlastní certifikát ze zahraničí, ale je certifikovaný akreditovanou českou laboratoří. Dalším unikátem je i to, že jako jediný Vám neposkytne certifikát jakosti vstupních materiálů od akreditovaného ústavu a veškeré parametry pěnového skla, jenž Vám zašle s nabídkou pěnového skla, má sepsané pouze na vlastním hlavičkovém papíře s nadpisem ,,prohlášení o shodě“. Osobně jsem viděl i několik nabídek, kdy například doporučované koeficienty hutnění se pohybovaly od 1: 1,1 přes 1:1,22 až po 1:1,3. A tyto nabídky ani neobsahovaly specifikaci místa, stavby a způsobu uložení.

Takže z čeho obchodní zástupce vycházel při tvorbě nabídky? Má na pěnovém skle stát dřevostavba nebo těžké zdivo? Proč vlastně a na základě čeho se lišily koeficienty zhutnění?  Tak kde je ta pravda?  Tyto koeficienty hutnění Vám stavebníkům totiž určují nejenom únosnost v tlaku, ale i tepelnou vodivost. Tak z čeho má koncový zákazník vycházet...

3609_250x167x75.jpgPřitom minimální koeficient zhutnění pro základy rodinného domu je 1:1,3. Pokud by pěnové sklo nebylo takto zhutněno, tak nikdo není schopen garantovat dokonce ani určit další technické parametry zhutněného valu z pěnového skla. I kdyby se jednalo pouze o lehkou dřevostavbu. Tím může být i ohrožená samotná statika domu. A jak je to možné???

Nebudu se tu ani rozepisovat na téma pomluv typu ukradené know-how, což je časté tvrzení konkurentů, protože to je nesmysl, žádné know-how neexistuje. Je to pouze o tom jaký materiál nabízíte ,jak odborně a kvalitně dokáže prodejce zákazníkovi vyjít vstříc při jeho požadavcích. Jak mu dokáže fundovaně poradit. Dle mého pak rozhoduje i to zdali prodejce či výrobce s materiálem skutečně sám dál pracuje. Zdali pěnové sklo jenom prodává, nebo pomáhá se zakládáním či i sám na něm realizuje stavby. Není nad odborné poradenství podložené zkušeností z praxe. Pak obchodník skutečně ví, o čem mluví. Takže Vám nenapíše, že stačí zhutnění 1:1,1…

Dle mého, nerozhoduje ani umístnění výrobce, ne vždy je to garancí kvality výrobku. Naopak já sám důvěřuji spíše výrobkům z Rakouska či Německa, kde legislativa dbá na kvalitu výrobků, kde zákony na ochranu spotřebitele a následné postihy za špatnou jakost výrobku, skutečně fungují. Vezměte si třeba český šlendrián, pohonné hmoty. Všichni to vědí, ale nikdo s tím nic nedělá… Pár pokut od ČOI, ale všechno funguje dál…

Ani argument ,,jsme přímo výrobce a oni pouze překupníci“, pro mne není pádným argumentem. Jezdím vozem Ford, ale v Detroitu od společnosti Ford Motor Company jsem si ho nekupoval. No asi by mi ho ani neprodali. Zakoupil jsem si ho u prodejce v Praze a ten ani jméno Ford v názvu společnosti neměl. A přesto jsem s vozem a službami (servisem) prodejce nad míru spokojen. A navíc ,,překupník“ který nabízí i založení pěnového skla na stavbě či realizaci spodní stavby na pěnovém skle, je pro mne už argument pádnější než ,, jsme výrobce“.

Závěrem bych jenom chtěl všem stavebníkům doporučit jediné. V dnešní době kdy je bohužel trendem jenom cena, kdy například v potravinách se v České Republice nechá prodat cokoli, hlavně aby byl co největší zisk, ale bylo to levné, Řeknete, a dost! Stejně jako u potravin. Kontrolujte si kvalitu, kontrolujte si složení a obsahy těžkých kovů. Chtějte kompletní certifikáty výroby a výrobků potvrzené z akreditovaných laboratoří.

Srovnávejte si vše s konkurenčními výrobky. Solidní obchodník nic neskrývá, naopak vše předkládá. Avšak na stranu druhou musí stavebník pochopit, že rovnice“ kvalita = cena“ funguje i ve stavebních materiálech.  A to znamená, že to co je levné, je levné na úkor něčeho! A stavebník si přeci nestaví dům na rok či na dva, ale na celý život. Takže nebuďte tak bohatí, aby, jste si kupovali jenom levné věci. A nesnažte se ušetřit za každou cenu, ne vždy se to vyplatí. Není pěnové sklo jako pěnové sklo.

Autor: Jan Cimburek

Autor spolupracoval již v roce 2003 s výrobcem Technopor na projektu vstupních surovin a systému úpravárenství střepů pro výrobu pěnového skla.

V letech 2007-10 spolupracoval na vývoji a výrobě Refa glass.

V současnosti je majitelem společnosti, která má výhradní zastoupení pro prodej pěnového skla Geocell pro ČR a SR. Společnost je členem CPD ČR a IEPD SK.

Diskuse


Naši členové
  • Passive Technology s.r.o.
  • MESSY s.r.o.
  • Sinc s.r.o.
  • SLAVONA, s.r.o.
  • DŮM NA ZELENOU s.r.o. [Architektonický a projekční ateliér]
  • PORSENNA STAVEBNÍ s.r.o.
  • Schöck - Wittek s.r.o.
  • CONDA s.r.o.
  • KUBUS atelier s.r.o.
  • BACHL, spol. s r.o.
  • Ateliér TECTOR - Ing. Martin Němeček, Ph.D.
  • ELEKTRODESIGN ventilátory spol. s r.o.
  • H.A.C. spol. s r. o.
  • CIKO s.r.o.
  • EnergySim s.r.o.
  • Ing. Vladimír Štefek - projekční a poradenská kancelář
  • Ing. arch. Petr Dobrovolný
  • Josef Smola - Projektový a inženýrský atelier
  • Vize Ateliér, s.r.o.
  • Urbanic Haus s.r.o.

Hlavní mediální partneři

for arch logo