26. června 2024

Implementace hodnocení uhlíkové stopy budov (GWP) v podmínkách ČR

Současný návrh směrnice EPBD IV o energetické náročnosti budov přináší ambiciózní cíle související s naplněním závazku dekarbonizace sektoru budov do roku 2050. V prostředí České republiky je zkušenost s hodnocením uhlíkové stopy budov především na akademické úrovni. V běžné stavební praxi však není rozšířeno a mezi laickou, ani odbornou veřejností, nejsou podrobné metodické postupy známé.

 

Stáhněte si plnou verzi pozičního dokumentu GWP ZDE.

Autoři: Ing. Julie Železná, Ph.D. (ČVUT UCEEB), Ing. Jan Růžička, Ph.D. (ČVUT UCEEB, Předseda Rady CPD), Ing. Michal Čejka (CPD), Ing. Barbora Vlasatá (ČVUT UCEEB), Ing. Marie Nehasilová, Ph.D. (ČVUT UCEEB), Ing. Martin Volf, Ph.D. (ČVUT UCEEB)

Evropská směrnice ve svých požadavcích počítá s plošným zavedením povinnosti vykazování GWP od roku 2028 u veřejných novostaveb a od roku 2030 u všech novostaveb, s tím, že od tohoto roku by měly být nastaveny národní limitní hodnoty (benchmarky). Z výše uvedeného je zřejmé, že poptávka po hodnocení GWP budov významně stoupne a do určité míry bude vytvořen nový segment trhu v oblasti GWP, podobně, jako se tomu stalo např. u energetických specialistů při zavádění požadavku na průkaz energetické náročnosti budov (PENB).

Chápeme náročnost implementace evropských požadavků bez předem jasného metodického rámce, navíc v krátkých transpozičních termínech. V rámci níže uvedených odborníků a organizací jsme proto sestavili ucelený poziční dokument, kterým bychom rádi za odbornou veřejnost vstoupili do diskuse a procesu implementace hodnocení uhlíkové stopy budov.

Turbulentní prostředí posledních několika let a probíhající transformace stavebního a energetického sektoru považujeme za vhodnou příležitost k systémovému nastavení dekarbonizace budov. Velmi oceňujeme aktivity, které v této oblasti všechna zainteresovaná ministerstva realizují nebo připravují, stejně jako oceňujeme dlouhodobou konstruktivní spolupráci v nastavování transparentního a funkčního legislativního rámce.

Cílem v nadcházejícím období by mělo být nastavit implementaci hodnocení GWP v etapách a postupnými kroky tak, aby bylo možno trh na tyto požadavky postupně připravit, a zároveň aby bylo možno v rámci procesu zavádění hodnocení GWP do praxe získat zpětnou vazbu od zúčastněných stran a poznatky postupně zakomponovat. Zároveň je třeba v prvních fázích zavádění hodnocení GWP o praxe zohlednit plánovanou výši investice a celkový rozsah posuzovaného projektu, aby těmito požadavky nebyli paralyzováni menší investoři, kteří s ohledem na velikost projektu nemají finanční rezervy na pokrytí tohoto hodnocení. Jedná se především soukromé budovy o malé užitné ploše, kde by další požadavky na projektovou dokumentaci výstavbu neúměrně finančně i administrativně zatěžovaly. Navrhujeme proto postupné rozšiřování od jednoduššího (zjednodušené výpočty GWP) ke složitějšímu (detailní výpočty GWP). V první fázi je nezbytné zajistit srozumitelnost, jednotnost a transparentnost hodnocení s relevantními vstupními daty a přehlednými výpočetními postupy tak, aby si stavebník za hodnocením dokázal představit také konkrétní opaření, které mohou přispět k reálnému snižování uhlíkové stopy budov.

Současně je třeba hodnocení a vykazování GWP budovy nastavit tak, aby společně se snižováním zabudované uhlíkové stopy budov byly patrné také synergické efekty např. v podobě snižování energetické náročnosti budovy a tím efektivnější provoz, snižování množství použitého materiálu a tím investiční úspory apod. Hodnocení a následné benchmarky je třeba nastavit tak, aby nebyly v rozporu s ostatními požadavky na budovy např. z hlediska jejich komplexní kvality, z pohledu taxonomie a uplatňování principů udržitelné výstavby atd.

Odpovědné rozhodnutí o směřování stavebního segmentu musejí být založena na nezávislých relevantních datech, nikoliv na marketingových zkratkách. Cílem hodnocení GWP není diskriminovat některé stavební technologie. Jsme přesvědčení, že všechny současné technologie na trhu mají své místo, byť každá z nich má odlišné vlastnosti. Komplexním návrhem budovy a smysluplnou kombinací technologií a opatření je možno systematicky snižovat uhlíkovou stopu budov a hodnocení GWP v tomto může být motivačním a optimalizačním nástrojem. Zároveň může být motivačním nástrojem pro vývoj nových nízkoemisních technologií výroby stavebních produktů.

Časový harmonogram

Klíčovým dokumentem v této oblasti je směrnice EPBD IV o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive), která vstoupila v platnost 28. 5. 2024. Směrnice musí být do české legislativy implementována do dvou let, tedy do 28. 5. 2026. Hlavním cílem této směrnice je dekarbonizace celého sektoru budov do roku 2050. Uhlíková stopa budov je důležitou součástí tohoto dokumentu a prostředkem, jak naplnit uvedený hlavní cíl. První konkrétní požadavky na zavedení GWP jsou definovány k 1. 1. 2028, což poskytuje velmi omezený časový rámec. Z hlediska časové souslednosti jsou v tuto chvíli definovány následující kroky:

  • do roku 2025: vznik delegovaného aktu pro harmonizovaný přístup k reportování o WLC (Whole Life Carbon);
  • do 1. 1. 2027: členské státy zveřejní a oznámí Komisi plán s informacemi o zavedení mezních hodnot WLC na národní úrovni a stanoví cíle pro nové budovy od roku 2030, v nichž se odráží postupný sestupný trend, jakož i maximální mezní hodnoty podrobně uvedené pro různá klimatická pásma a typologie budov; v první fázi půjde prozatím jen o informativní hodnotu;
  • od 1. 1. 2028: výpočet GWP bude součástí PENB (Průkaz energetické náročnosti budov) pro všechny nové budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2;
  • od 1. 1. 2030: výpočet GWP bude součástí PENB (Průkaz energetické náročnosti budov) pro všechny nové budovy, což představuje několik desítek tisíc hodnocení ročně.

Výchozí stav v ČR

Hodnocení LCA a uhlíkové stopy budov se dnes v ČR odehrává na velmi omezeném poli případových studií, především na akademické úrovni v rámci národních a mezinárodních výzkumných projektů, případně v úzkém okruhu stavebníků, kteří chtějí být leadery v udržitelném stavebnictví či prokazují ESG reporting a certifikují budovy či velké investiční projekty pro mezinárodní trh.

Současný stav hodnocení GWP budovy v ČR je možno shrnout následovně:

  • Chybějící strategie dekarbonizace stavebnictví.
  • Chybějící environmentální databáze stavebních materiálů a výrobků. 
  • Absence transparentní metodiky pro vykazování GWP.
  • Absence dostupného výpočetního nástroje.
  • Chybějící dopovídající statistický soubor pro nastavení limitního hodnot GWP.
  • Energetická náročnost budov jako důležitý nástroj k uhlíkové neutralitě.
  • Chybějící edukace a odborníci v praxi.

Co navrhujeme

K úspěšné implementaci hodnocení uhlíkové stopy budov v podmínkách ČR je nezbytné vytvoření akčního plánu implementace, který definuje jednotlivé kroky a jejich časové propojení. Cílem je snižování uhlíkové stopy, její vykazování je jen nástrojem, jak snížení dosáhnout či jej akcelerovat. Úsilí a prostředky by měly být primárně vloženy do realizace konkrétních opatření, ne do přípravy
a administrativy. Doporučujeme, aby se akční plán skládal z následujících kroků:

  • Strategie postupu zavádění GWP do praxe a její komunikace s odbornou veřejností.
  • Nastavení metodického rámce pro hodnocení uhlíkové stopy budov v ČR.
  • Národní LCA databáze a podpora EPD.
  • Případové studie, statistický vzorek a nastavení národních benchmarků.
  • Nastavení parametrů pro výpočetní nástroje LCA budov.
  • Příprava legislativního rámce – zákony, vyhlášky, doplnění do PENB.
  • Školení odborné veřejnosti v oblasti hodnocení GWP.

Časová náročnost

Výše uvedené kroky akčního plánu implementace hodnocení uhlíkové stopy budov v celém životním cyklu představují poměrně vysokou finanční zátěž, kterou musí v počátečních fázích nést státní správa. Za nejvíce nákladné považujeme především části:

  • Strategie postupu zavádění hodnocení GWP do praxe a její komunikace s odbornou veřejností – odhadujeme časovou náročnost okolo 6 měsíců;
  • Metodický rámec pro hodnocení uhlíkové stopy včetně rámce pro výpočetní nástroje – Příprava metodiky pro výpočet LCA a pravidel pro výpočetní nástroje – zásadní podmínkou vzniku nástrojů musí být důraz na zachování vypovídající hodnoty výstupů. Časová náročnost cca 12 měsíců;
  • Národní LCA databáze – klíčový nástroj pro hodnocené GWP s časovou náročností cca 12 měsíců;
  • Případové studie a statistika a nastavení benchmarků – aby bylo možné připravit datovou základnu s reprezentativním statistickým vzorkem budov různého funkčního využití, ze kterého budou zpracována agregovaná data, předpokládá se cca 200-250 studií. Náročnost přípravy je okolo 30 měsíců;
  • Školení odborné veřejnosti – průběžný program odborného vzdělávání v oblasti hodnocení GWP byl měl běžet po celou dobu implementace od okamžiku definovaných parametrů hodnocení, tj. od roku 2027 do roku 2030 – 4 roky.

V rámci přípravy výše uvedených aktivit jsme připraveni vést se státní správou dialog a poskytnout nezbytnou součinnost nutnou ke kvalifikované implementaci uhlíkové stopy do běžné praxe.
………………….
Na podobě pozičního dokumentu se podílel tento autorský tým: Ing. Julie Železná, Ph.D. (ČVUT UCEEB), Ing. Jan Růžička, Ph.D. (ČVUT UCEEB, Předseda Rady CPD), Ing. Michal Čejka (CPD), Ing. Barbora Vlasatá (ČVUT UCEEB), Ing. Marie Nehasilová, Ph.D. (ČVUT UCEEB), Ing. Martin Volf, Ph.D. (ČVUT UCEEB)
……………………..

Budete-li chtít k přiloženému dokument jakékoliv dovysvětlení, obraťte se prosím na některého z autorů: Julie Železná (julie.zelezna@cvut.cz), Michal Čejka (michal.cejka@pasivnidomy.cz), Jan Růžička (jan.ruzicka@fsv.cvut.cz).

Budeme rádi, pokud se rozhodnete k uvedenému dokumentu za Vaši organizaci připojit. V případě zájmu prosím kontaktujte Leu Winterovou lea.winterova@pasivnidomy.cz. 


Přihlaste se k odběru newsletteru

  *

Naši členové
  • ARCHCON atelier, s.r.o.
  • PCC MORAVA - CHEM s.r.o.
  • KNAUF INSULATION, spol. s r.o.
  • EM3 DŘEVOSTAVBY s.r.o.
  • Truhlářství Vašíček, s.r.o.
  • OPTIMALIZACE BUDOV, s.r.o.
  • LUCERN dřevostavby s.r.o.
  • KUBUS atelier s.r.o.
  • ASTING CZ PASIVNÍ DOMY s.r.o.
  • Livee - Ing. Juraj Hazucha
  • ARCHTEK - Ing. arch. Bc. Jiří Trávníček
  • Stavební Engineering Přerov s.r.o.
  • Ing. Michal Kovařík - zdravastavba.cz
  • Evora Smart s.r.o.
  • SUNWORK, s.r.o.
  • Josef Smola - Projektový a inženýrský atelier
  • Ing. Ondřej Bízek
  • CB Building s.r.o.
  • Ing. arch. Pavel Jura
  • ISOVER, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Naši partneři

 ČSOB-150px SEMMO


Hlavní mediální partneři

        ESB  Stavebnictvi  for arch logofor pasivDřevoportál  strechy_krytiny    izolace_info  tzb-info  Veleton  Salon dřevostaveb  Forum dřevostaveb  stavbaweb_logo  iMaterialy_logo  České stavby  Českéreality.cz  Adapterra Awards  Nadace partnerství