Jak měřit uhlíkovou stopu českého stavebnictví?

26. července 2024

Potřebujeme jednotnou metodiku, chytré nástroje i databázi vhodných materiálů.

Zásadní dopad na ekonomickou výkonnost celého stavebního sektoru bude mít v následujících letech hodnocení uhlíkové stopy budov. Veřejné novostavby budou muset už od roku 2028 vykazovat tzv. global warming potential, za další dva roky začne tato povinnost platit pro všechny novostavby. Lze proto očekávat, že poptávka po hodnocení uhlíkové stopy poroste a vznikne tak úplně nový tržní segment. V praxi ale zatím připraveni nejsme, debata o uhlíkové náročnosti stavebnictví doposud probíhala spíše na akademické úrovni. Proces přípravy české metodiky hodnocení, praktických výpočetních nástrojů, požadavků na databázi výrobků a materiálů nebo na vzdělávání pro odborníky, kteří hodnocení mohou provádět, spouští nyní sestavením pozičního dokumentu Centrum pasivního domu společně s Centrem pro energeticky efektivní budovy ČVUT.

Tisková zpráva / Praha, 10. července 2024

Při stavbě nových budov a renovacích již stojících domů budou muset projektanti a architekti dbát v následujících letech kromě nízké energetické náročnosti včetně zapojení obnovitelných zdrojů energie i na využití vhodných stavebních materiálů s ohledem na jejich uhlíkovou stopu a možnost recyklace. Tyto ambiciózní cíle přináší letos na jaře schválená směrnice o energetické náročnosti budov – Energy Performance of Buildings Directive (EPBD IV). A právě hodnocení uhlíkové stopy budov, tedy Global Warming Potential (GWP) z pohledu jejich celého životního cyklu, je s využitím metodiky Life Cycle Assessment (LCA) nástrojem, jak ke klimaticky neutrálním budovám v budoucnu dojít.

V Česku mají kromě akademiků s takovým hodnocením zkušenosti především konzultační firmy a velké společnosti, které řeší certifikace budov. Posouzení GWP je jistým způsobem obsaženo v metodikách pro certifikaci komplexní kvality budov (např. SBToolCZ, LEED, BREEAM a další). V běžné stavební praxi však není rozšířeno a mezi laickou, ani odbornou veřejností, nejsou podrobné metodické postupy známé.V souvislosti se zaváděním pravidel EU taxonomie a CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování (ESG) se požadavek na hodnocení GWP začíná objevovat i u velkých investičních projektů, které jsou plánovány s delším časovým výhledem a kde se zároveň řeší s bankami tzv. „zelené financování“. I stát už provádí první pokusy a zapracovávvá hodnocení GWP a dalších environmentálních dopadů do svých dotačních titulů. V podobě tzv. environmentálního bonusu ho obsahuje program Nová zelená úsporám nebo veřejné zakázky, například program Dostupné bydlení prostřednictvím SBToolCZ.

Jak ale říká ředitel Centra pasivního domu, Vítězslav Malý, k fungujícímu systému hodnocení uhlíkové stopy budov máme ještě daleko. Chybí nám dekarbonizační strategie pro české stavebnictví, environmentální databáze stavebních materiálů a výrobků, transparentní metodika pro vykazování GWP, výpočetní nástroje, odborníci pro praxi i systém jejich vzdělávání. Nemáme ani dostatečné množství případových studií LCA budov, které by poskytovaly reprezentativní statistický vzorek pro potenciální vytvoření zjednodušených nástrojů hodnocení LCA a GWP a nastavení limitních hodnot GWP budov.

“Hodnocení uhlíkové stopy budov je třeba se intenzivně věnovat. Do tří let totiž potřebujeme mít v Česku nejen fungující systém hodnocení budov, ale i databáze výrobků a materiálů řazených podle jejich uhlíkové náročnosti. Musíme také proškolit dostatek odborníků, kteří se postarají o hladké zavedení nových pravidel do praxe. Nové budovy by v budoucnu měly být totiž nejen maximálně energeticky úsporné, ale také vyrobeny environmentálně šetrným způsobem z materiálů, které je možné snadno recyklovat," upřesňuje Malý.  

STRATEGIE PRO ENVIRONMENTÁLNĚ ŠETRNÉ BUDOVY

Prvním krokem, jak celý proces nastartovat, je příprava strategie postupného zavádění výpočtu GWP do praxe. Strategie by měla stanovit klíčové segmenty v oblasti výstavby s největším potenciálem ke snižování uhlíkové stopy a cíle, kterých je potřeba v ČR dosáhnout s ohledem na dekarbonizaci stavebnictví. Pozitivní úlohu v procesu zavádění hodnocení uhlíkové stopy budov mohou sehrát
státní programy podpory – Nová zelená úsporám nebo Operační programy. Státní orgány musí přípravu strategie komunikovat už od samého počátku se všemi, koho se týká, aby postup zavádění hodnocení GWP do praxe byl pro stavební segment transparentní a předvídatelný a aby se jednotliví hráči mohli na navazující kroky připravit.

KVALITNÍ METODIKA

K hodnocení strategie GWP v praxi pak potřebujeme novou metodiku. Měla by být důvěryhodná a transparentní, pracovat s jasnými daty a přehlednými výpočtovými postupy a cíleně snižovat prostor pro systémové a lidské chyby. Proto je potřeba nad rámec platných (ale nezávazných) mezinárodních norem nastavit metodický rámec hodnocení LCA na národní úrovni, přesně nastavit vstupní parametry a okrajové podmínky výpočtu, které budou uchopitelné a srozumitelné nejen pro odborníky z oblasti LCA, ale i pro projektanty a architekty. Několik studií včetně případových studií hodnocení LCA z praxe už k tomuto tématu vzniklo, máme tedy na co navázat. Měli bychom také počítat s tím, že se národní metodika hodnocení GWP může v čase zpřesňovat a upravovat v souladu s mezinárodním vývojem a stavem poznání a s ohledem na nabyté zkušenosti. Jednotlivé milníky a etapy zhodnocení metodiky by měly být obsaženy ve “Strategii postupu zavádění hodnocení GWP do praxe”.

NÁRODNÍ DATABÁZE ENVIRONMENTÁLNĚ ŠETRNÝCH PRODUKTŮ

Dále potřebujeme vytvořit národní LCA databázi a podporu environmentálního prohlášení o produktu (EPB). Současný rozsah české databáze EPD nestačí. Pro výpočet GWP a jiných environmentálních indikátorů budov je nutné vytvořit dostupnou databázi LCA dat pro stavební materiály z českého trhu. Vytvoření národní LCA databáze představuje zásadní krok k přesnému a vypovídajícímu posuzování či porovnávání uhlíkové stopy českých budov. Součástí strategie má být zároveň podpora zpracování EPD pro materiálovou a produktovou základnu v ČR, například v souladu s budoucím nařízením o stavebních výrobcích CPR. Metodika by měla podporovat a bonifikovat využití materiálů s EPD. Generická národní LCA databáze může být nastavena konzervativně, aby využití EPD v procesu hodnocení bylo bonifikováno.

PŘÍPADOVÉ STUDIE A STATISTICKÝ VZOREK

Aby bylo možné hlouběji rozvíjet metodiku LCA pro různé typologie a velikosti budov a nastavovat jasná pravidla hodnocení GWP a benchmarky, potřebujeme mít k dispozici reprezentativní statistický vzorek a zpracovat dostatečné množství případových studií LCA budov. Příkladem může být vývoj v Dánsku, kde nejprve vzniklo 60 případových studií na základě penalizovaných generických LCA dat, načež následně začali výrobci stavebních materiálů produkovat EPD, aby prokázali skutečné environmentální vlastnosti svých výrobků a navíc statistický vzorek pod tlakem soukromého sektoru rozšířili na 260 případových studií, což už jistou statistiku umožňuje.

VHODNÉ VÝPOČETNÍ NÁSTROJE

Pro implementaci hodnocení uhlíkové stopy do běžné praxe a zajištění přijatelně nízkých pořizovacích nákladů je nezbytné vytvářet účinné nástroje respektující národní metodiky a specifika stavebního trhu. Takové nástroje v ČR zatím neexistují a používané zahraniční nástroje nejsou pro naše prostředí vhodné. Výpočtové nástroje mohou mít různou úroveň podrobnosti a vhodnou oblast použití, vždy ale musí být založeny na jednotném metodickém rámci stanovujícím jasné požadavky na vstupy i výstupy LCA hodnocení.

LEGISLATIVNÍ PROCES

Hodnocení uhlíkové stopy musíme pevně ukotvit v rámci národních legislativních předpisů – zákonů a vyhlášek, případně i doplňkově normativními dokumenty. Na implementaci požadavků směrnice EPBD IV nám zbývá poměrně krátký čas – hotovo máme mít 12. dubna 2026. I proto by měl být vytvořen plán definující konkrétní předpisy a časový rámec jejich přípravy, ideálně jako součást Strategie postupu zavádění hodnocení GWP do praxe.

ŠKOLENÍ ODBORNÉ VEŘEJNOSTI

Převedení výše uvedeného rámce hodnocení LCA do reálné praxe bude vyžadovat proškolení dostatečného počtu odborníků na všech úrovních stavební praxe – architekt, projektant, rozpočtář, technický specialista, energetický specialista, realizační firma a dodavatelé materiálů a technologií. Jedině tak dokážeme z tohoto nového segmentu vytěžit maximum a promítnout nové požadavky do reálné výstavby. 

Systematické hodnocení uhlíkové stopy budov v celém jejich životním cyklu přináší řadu úkolů nejen pro státní správu, ale také pro stavební sektor. Poziční dokument Centra pasivního domu a UCEEB ČVUT představuje ucelený návrh, jak postupovat, abychom měření uhlíkové stopy úspěšně zavedli do praxe. Času není mnoho a zodpovědné resorty, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí, by s ním proto měly neprodleně začít.

POZIČNÍ DOKUMENT KE STAŽENÍ

Plné znění pozičního dokumentu si můžete ve formátu PDF stáhnout ZDE.

O Centru pasivního domu
Centrum pasivního domu je nezávislé sdružení, které téměř 20 let dělá osvětu zdravému a úspornému bydlení. Zaměřuje se na investory, odborníky, studenty i děti. Jeho nezávislému hlasu naslouchají na obecní, krajské i státní úrovni. Sdružuje přes stovku ověřených firem a specialistů, kteří energeticky úsporné a zdravé domy navrhují, staví nebo pro ně vyrábí technologie a komponenty.

O UCEEB ČVUT
UCEEB je vysokoškolským ústavem ČVUT. Zaměřujeme se na vývoj a výzkum v oblasti budov a jejich technologií šetrných k přírodě, podporujících trvale udržitelný rozvoj společnosti a poskytujících svým uživatelům zdravé a komfortní vnitřní prostředí.

Sdílejte článek

Tiskové centrum

Národní klimaticko-energetický plán napravil nedostatek v oblasti českého potenciálu úspor energie a zahrnul do…

Inteligentní prediktivní řízení mohou významně ovlivnit fungování samotné budovy, a tak i její plánovaný bezemisní…

Bydlet ve zdravém a komfortním domě, neplatit horentní sumy za energie, a přitom dýchat stále čerstvý vzduch by měl…

Konference REAL ESTATE MARKET: Města, budovy a energie, kterou pro Vás připravili komunikační platforma remspace ve…