Kvalita vnitřního prostředí

Vůně a zápachy nebo i další plyny, nacházející se v ovzduší, jsou nazývány odéry. Mimo běžné odéry spojené s lidskou činností jako kouření, příprava jídel apod. se dnes vyskytují v interiérech i další jako styrény, formaldehydy, organická rozpouštědla, ftaláty a jiné. Mnoho z nich je obsaženo ve vnitřním vybavení, nábytku, textiliích, stavebních hmotách nebo i v elektronice ve formě retardérů hoření. Většina z nich má prokazatelně karcinogenní účinky a jejich účinné odvětrávání je pro kvalitu vnitřního prostředí zásadní. Kromě větrání můžeme jejich obsah ovlivnit výběrem nezávadných materiálů a vnitřního vybavení.

Pro indikaci kvality vnitřního prostředí se nejčastěji používá měření koncentrace oxidu uhličitého (CO₂), který je jednoduše měřitelný. V místech s pobytem osob stoupá koncentrace CO₂ společně s ostatními škodlivinami. Jako kritérium se udává hodnota koncentrace 0,10 % = 1000 ppm CO₂ (tzv. Pettenkoferovo kritérium). Závazná hraniční koncentrace CO₂ ve vnitřním vzduchu je 1500 ppm, předepsaná vyhláškou č. 268/2009Sb. o technických požadavcích na stavby. V ložnici běžného domu nebo bytu bez řízeného větrání však koncentrace CO₂ nad 2500 ppm není žádnou zvláštností. Zejména u objektů s vyšší obsazeností – školy, kanceláře je časté překračování koncentrace CO₂ i několikanásobně oproti doporučovaným hodnotám. Výsledkem je slabší okysličování mozku a s tím spojená únava, snížená koncentrace, produktivita a v extrémních případech i ohrožení zdraví jedinců.

Zásadním způsobem lze kvalitu odérového mikroklimatu v budovách ovlivnit jejich dostatečným větráním. Normy udávají hodnotu potřebné výměny 25 m³/hod čerstvého venkovního vzduchu na osobu pro odvedení běžných tělesných pachů. Kvalitní regulace pomocí CO₂ čidel může pomoci snížit objem větraného vzduchu a současně zabezpečit požadovanou kvalitu vzduchu. Některé okrasné, trvale rostoucí pokojové rostliny mohou také přispět ke snížení hladiny odérů v interiéru od acetonu, benzenu, CO₂ a formaldehydu. Jde především o filodendron, azalku, lilii, diefenbachii, dračinec atd.

Obr. 7 Ukázka průběhu koncentrace CO2 v rodinném domě s běžným obsazením prostor. Optimální kvalitu vzduchu nabízí regulace na základě CO2 čidel, která mimo jiné také redukuje tepelné ztráty větráním. (Zdroj Atrea)

Kvalitu vnímaného vzduchu však mohou negativně ovlivnit i další škodliviny, produkované vybavením interiéru budov, které jsou označovány jako těkavé organické látky. Jedná se například o karcinogenní formaldehyd, organická rozpouštědla, ftaláty a další. Velice časté jsou ve vybavení karcinogenní retardéry hoření, které jsou ve všech běžných kobercích, pohovkách ale i běžné elektronice. Některé okrasné, trvale rostoucí pokojové rostliny mohou významně snížit hladinu odérů v interiérech od acetonu, benzenu, CO, formaldehydu. Jedná se především o filodendron, azalku, lilii, diefenbachii, dračinec atd.

Toxické plyny

Mezi toxické plyny, které ohrožují naše zdraví, patří zejména oxidy síry SO_x, oxidy dusíku NO_x, oxid uhelnatý CO, ozón O₃, smog, formaldehyd atd. V interiéru budov je zdravotně nejzávažnějším plynem oxid uhelnatý CO vznikající při nedokonalém spalování fosilních paliv, které je způsobeno nevyhovujícím přívodem vzduchu, špatným odtahem, únikem svítiplynu a kouřením. Při dlouhodobém vystavení tomuto plynu může dojít až k chronické otravě s poruchami paměti a psychiky. Obdobně vzniká ve špatně nebo cirkulačně větraných kuchyních s plynovými sporáky zvýšená až dvojnásobná koncentrace oxidu dusíku NO₂. Oxid dusičitý má přitom prokazatelně karcinogenní účinky. Formaldehyd ve větších koncentracích způsobuje, jak je známo, dráždění očí a sliznic, současně je i alergenem a potenciálním karcinogenem. Alarmující je, že i po 15 letech převyšují koncentrace formaldehydu v objektech typu OKÁL stavěných z dřevotřískových obkladů přípustné dlouhodobé limitní hodnoty. Ekonomicky i technicky nejpřijatelnějším řešením pro odstranění toxických plynů zůstává stále větrání, případně náročnější filtrace aktivním uhlím či ionizace vzduchu.