Univerzitní centrum energeticky efektivních budov je interdisciplinární výzkumný projekt Českého vysokého učení technického v Praze zaměřený na energeticky úsporné budovy se zdravým vnitřním prostředím, které jsou zároveň šetrné k životnímu prostředí.
Projekt na vybudování Univerzitního centra energeticky efektivních budov byl navržen v rámci čerpání dotací z Evropských strukturálních fondů prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) v prioritní ose 2. Regionální VaV Centra. OP VaVPI je jedním z významných operačních programů, který přispívá k posílení růstu konkurenceschopnosti státu a orientaci na znalostní ekonomiku. Cílem Prioritní osy 2 je pomocí dotací podpořit vznik a rozvoj kvalitně vybavených, aplikačně zaměřených pracovišť v ČR s rozvinutou spoluprací a silnými vazbami na partnery z aplikační sféry (podniky, zejména malé a střední podniky, a další relevantní subjekty a uživatele výsledků), jejichž činnost posílí konkurenceschopnost regionu a jeho potenciál pro export zboží, služeb a know-how.
Koncept
Autorem architektonické koncepce UCEEB je prof. Tomáš Šenberger. Výběr lokality pro umístění Centra probíhal v souladu se zásadami udržitelné výstavby, tedy s důrazem na minimální zábor zemědělsky využitelné půdy. Centrum se v tomto ohledu snaží jít příkladem – pozemek pro výstavbu je brownfieldem v těsném sousedství kladenské Poldovky.
Celá budova centra se snaží jít příkladem a v praxi ukázat nejnovější trendy a dostupné technologie v oblasti energetických úspor ve stavebnictví. Celý objekt maximálně využit pro experimentální účely, a to včetně budovy samotné. Celá stavba je navržena v nízkoenergetickém standardu a s využitím přírodních obnovitelných stavebních materiálů (převážně dřeva).
Umístění
Stavební pozemek je rozdělen na několik částí s různým určením. K východu je orientovaná vstupní část s přístupem pro pěší a parkovištěm zaměstnanců i návštěvníků. Tato část pozemku, ležící mezi komunikací a vlastní stavbou, je veřejně přístupná, s komponovanou parkovou úpravou a vodní plochou, sloužící zároveň jako požární nádrž. Západní část pozemku - za budovou - je oplocena a slouží jako venkovní manipulační i testovací plocha.
Architektonická koncepce
Hlavní hmotou budovy je 9 m vysoký blok testovací haly, ke kterému jsou na severní a východní straně připojeny nižší přízemní části se specializovanými laboratořemi a výukovou místností. Dominantu sestavy tvoří administrativní křídlo, položené – jako dřevěný hranol se šikmo seříznutými čely – na střechu laboratoří.
Pro naplnění požadovaného stavebního charakteru jsou v objemovém řešení budovy vytvořeny podmínky orientací stavby ke světovým stranám, zvolením netradičního konstrukčního systému a navržením různých typů obalových konstrukcí. Jednoznačná orientace podélné osy stavby západ – východ umožňuje umístění solárních zařízení na k jihu obrácené části stavby (fotovoltaické články na střešní světlíky haly ve sklonu 34°, vzdušný kolektor o ploše cca 360 m2 na jižní fasádu haly) a naopak příznivé osvětlení specializovaných laboratoří a testovací haly světlíky od severu. I technické vybavení budovy je navrženo s ohledem na připravované energetické experimenty.
Pro hlavní nosnou konstrukci bylo demonstračně̌ zvoleno lepené lamelové dřevo a to jak na halovou, přízemní, tak i dvoupodlažní část budovy. Dřevo je i hlavním materiálem pro většinu obalových konstrukcí – především pro fasády haly a administrativy.
Důležitou součástí architektonického řešení je i programové využívání zeleně. Mimo sadové úpravy je zeleň i navrhovanou aktivní součástí vlastní budovy – především v podobě̌ extenzivní zeleně na některých střešních konstrukcích, ale také jako popínavá zeleň na severní a východní straně budovy.
Energetická koncepce
Zásobování budovy energií (elektřina, teplo, chlad) je podřízeno plánovaným výzkumným aktivitám založeným na experimentech v reálném měřítku na konkrétních zařízeních, především v oblasti interakce zdrojů s budovou a nadřazenou energetickou sítí. Návrh nevycházel ze snahy využít maxima obnovitelných zdrojů energie "za každou cenu", ale efektivně využít zdrojů energie nezbytně nutných pro účely výzkumných aktivit. Obnovitelné zdroje energie zastupuje experimentální pole fotovoltaických panelů o špičkovém výkonu cca 40 kWp instalovaných na střeše budovy. Panely jsou integrovány do jižní části světlíků na prostoru halové laboratoře. Nicméně, jádrem návrhu energetického centra je kogenerační plynová mikroturbína s výkonem 65 kWe / 120 kWt, která může vykrývat výkyvy v dodávce elektrické energie z fotovoltaického systému.
Od efektivního využití tepla produkovaného celoročně mikroturbínou se odvíjí skladba dalších zařízení energocentra. Pro vyrovnání nesouladu mezi produkcí a odběrem tepla bude sloužit tepelně izolovaný velkoobjemový tlakový akumulátor o objemu 20 m3 instalovaný pod terénem vedle objektu s turbínou a dva akumulátory tepla po 5 m3 ve strojovně Centra. Každý akumulátor je samostatně odpojitelný pro experimentální využití. Jako záložní zdroj tepla jsou instalovány dva plynové kotle na zemní plyn o celkovém tepelném výkonu 216 kWt. Záložní chlazení plynové mikroturbíny zajišťují suché chladiče umístěné na střeše.
V zimním období je teplo z mikroturbíny využito pro vytápění budovy a ohřev vody, teplo produkované v letním období sevyužívá pro chlazení kaskádou tří absorpčních jednotek o chladicích výkonech 16 kWc, 34 kWc a 61 kWc. Nejmenší jednotka je odpojitelná pro experimentální využití pro výzkum v oblasti solárního chlazení. Záložním zdrojem chladu je bloková kompresorová chladicí jednotka navržená o chladicím výkonu 180 kWc. Absorpční jednotky jsou provozovány ve stálém režimu, kompresorové chlazení vykrývá špičkové potřeby chladu. Pro absorpční jednotky jsou instalovány dva akumulátory chladu po 2,5 m3. Centrální zdroj chladu (absorpční jednotky, kompresorová jednotka) dodávají teplo do rozvodu chlazené vody Centra.
Všechna zařízení v energocentru jsou monitorována v rámci nadřazeného systému MaR a jsou sledovány jejich provozní parametry (produkce a spotřeba energií) pro ověření funkčnosti navržené koncepce a další optimalizaci řízení zdrojů.
viz základní údaje Výpočet podle PHPP nebyl proveden, neprůvzdušnost nebyla měřena. Budova má přebytek energie (technologické teplo z experimentů). viz základní údaje Výpočet podle PHPP nebyl proveden, neprůvzdušnost nebyla měřena. Budova má přebytek energie (technologické teplo z experimentů).