Ohlédnutí za konferencí "České priority v evropské politice"
10. července 2024
Vzpomínka na minulost
Nikdy jsem si nemyslel, že budu (natož na stránkách CPD) publikovat článek „o politice“. Ale člověk nemá nikdy říkat „nikdy“. Je to tady. Z mého pohledu nemohu přelomovou aktivitu CPD jen tak přehlédnout.
Josef Smola, 6. července 2024
24. června 2024, Kaiserštejnský palác na Malé Straně
Začnu tím, že když jsme CPD v prosinci roku 2005 zakládali, ani jsme nepomysleli na ambice podporovat a aktivně se účastnit konference, kde budou v panelu čelní představitelé české politiky. Tady vnímám skvělý tah na branku nového vedení a nepochybně správný směr ke zviditelnění. Poskytovat politikům zpětnou vazbu a technickou podporu s tím, co CPD umí a již vykonalo v odborné oblasti. V neposlední řadě také šířit dobré jméno neziskovek.
Zleva: Michal Čejka CPD, Petr Jonák, Karel Havlíček, Pavel Zámyslický a moderátorka Barbora Pištorová © Tomáš Kouba / Euractiv.cz
Přiznám, že vzhledem k turbulentní době i „rozvrkočeným“ názorům ve společnosti, jsem šel na konferenci se smíšenými pocity a s myšlenkou, že po prvním bloku v nejhorším odejdu. Na druhou stranu to byla příležitost poznat osobnosti naší politiky naživo a v akci. Bezprostředně, nefiltrováno médii.
Ve výsledku jsem nejen zůstal až do konce. A „ani nedutal“ a popsal několik listů poznámkami, o které bych se rád podělil. (Podíl na spokojenosti měl i dokonalý catering. :-) Jak jsem tedy nakonec příjemně strávený den vnímal?
Konference byla pořadatelem Euractiv.cz členěna do čtyř tematických bloků:
- Česko a evropské volby,
- Green Deal 2.0, (dále v textu GD),
- Česká a evropská konkurenceschopnost,
- Bezpečnost a obranyschopnost Evropy.
Diskutující v panelu byli namícháni dostatečně různobarevně, vzniklo tak žádoucí jiskření. O významu svědčí například aktivní účast místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové i druhého nejvýše postaveného ústavního činitele Markéty Pekarové Adamové.
Přítomno bylo dále kolem stovky odborníků z praxe, akademické sféry, novinářů i představitelů nevyšších státních orgánů. Redaktorka moderovala konferenci velmi profesionálně, obeznámeně a zejména s příjemnou asertivitou, která se dnes v publicistice již jen málokdy vidí.
Příznačné bylo rovněž korektní vystupování panelistů, kteří si až na výjimky odpustili obvyklé politické fauly vůči jejich opozici, tak často frekventované ve velkých médiích.
Úvodní Dialog o Evropě
Konferenci otevřel Jan Vitásek (Euractiv.cz) vtipným, leč pravdivým bonmotem: „Měli bychom se v ČR naučit mluvit o problémech otevřeně a včas. Pak vždy jen koukáme, co přijde z EU, probudíme se a protestujeme.“ Můžeme si to promítnout i do nám blízké problematiky přijímání jednotlivých směrnic EPBD.
Otevřelo se mnoho témat: nová politická situace po euro volbách, vztah ke GD a migraci, destruktivní role „hejtů“ a dezinformací, neupřímnost v kampaních, slabá úroveň komunikace, chybějící definice národního zájmu, neznalost historie a naše „neukotvenost“ a nejistota, kam patříme - na východ či západ, nedůvěra lidí k EU, proč si dostatečně nevážíme vzdělaných lidí vracejících se ze zahraničí a další.
Věra Jourová komentovala současný stav politiky vzkazem od voličů: „Ještě jednou to vyšlo, ale jinak zvednutý prst, tzn. máte poslední šanci.“
Česko a evropské volby
V druhém bloku mě zaujaly zejména poznámky nového europoslance Ondřeje Dostála, (který zastoupil ve vlaku uvízlou Kateřinu Konečnou):
„Nedaří se realizovat původní poslání EU - mít mír a zároveň hospodářskou prosperitu. Strategickým parametrem je, aby regulace nepředbíhaly technologie. Jsme vystaveni enormní regulační zátěži, je nezbytná revize předpisů EU a jejich přiměřenosti. EU je hospodářský projekt, proto by měl stát v čele špičkový manažer.“
Green Deal 2.0
Číslovka „2.0“ znamená, že se všichni účastníci panelů (podle Tomáše Weisse „eurohujerů“) jednoznačně shodli ve smysluplnosti pokračování „Evropské zelené dohody“. Ale zároveň v nezbytnosti podrobit GD revizi, zejména z důvodů klesající konkurenceschopnosti EU (pracovní místa, export).
Naplňování cílů do roku 2030 a balíček Fit for 55 už naplno běží. Na přehodnocování nezbývá moc času. Ani přijatá legislativa nenabízí příliš velký prostor k úpravě. Výstižně to vyjádřila rovněž nová europoslankyně Nikola Bartůšek: „Oddělit agendu, na které je plošně shoda, tj. ochranu životního prostředí a klimatu, od ostatních.“ Petr Jonák ze Svazu průmyslu a dopravy ČR to doplnil: “GD je dnes snadným fackovacím panákem, obrovská krabice předpisů. Některé se povedly, jiné ne.“
Diskutovala se energetická soběstačnost i možnost cíle GD rozložit v delším čase. Také případná transformace spíše na „real deal“.
V panelu věcně a výborně technicky argumentoval Michal Čejka, odborný poradce CPD. Byl jediný, kdo předkládal konkrétní návrhy opatření. Výběr jeho myšlenek, které mě zaujaly:
- Budovu vnímejme jako další energetický spotřebič.
- My jsme (také v CPD) technicky připraveni již 10-15 let, ale chybí vize a následně politická objednávka a odvaha.
- Jedna z cest je odpojování dobře izolovaných budov ve špičkách, tj. budova jako součást energetické soustavy, jako akumulátor.
- GD, jak je aktuálně nastaven, je pro nás v oblasti energetických úspor jasný, nepotřebujeme žádnou úpravu, o tom svědčí i pozitivní reakce kolegů z praxe.
- Velkou výzvou bude snižování energetické náročnosti budov architektonicky cenného dědictví, zde předpokládáme významnou oporu v novém institutu renovačních pasů.
- To, co nám vadí, je zbytečné polarizování společnosti.
Česká a evropská konkurence schopnost
Blok uvedl moderátor provokativní otázkou k diskuzi: „Evropa reguluje, USA vytváří podmínky?“ A vyzval panelisty, aby definovali jejich představu konkurenceschopnosti. Nejvíce mě zaujal bonmot týkající se zelených technologií: “USA vymýšlí, Čína vyrábí, EU platí.“
Martin Vohánka, generální ředitel společnosti Eurowag, glosoval: “Všichni podnikatelé, i Hospodářská komora, se shodnou, že největším deficitem je vzdělání, ale bohužel jde první pod nůž při ořezávání rozpočtu.“
Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, rozvedl myšlenku nespravedlivosti, kdy: „Ti, kteří od začátku GD švejkovali, na něm chtějí nejvíce vydělat.“
Panovala shoda, že politici předběhli techniky. Obecně máme problémy pojmenovat příčiny, abychom je mohli napravit. EU chybí odvaha, například v softwaru už nám tzv. ujel vlak. Nemáme kodex evropského obchodního práva.
AI vede k výrazné restrukturizaci portfolia zaměstnanců, na jedné straně hromadné propouštění, na straně druhé nábor specializovaných profesí.
Bezpečnost a obranyschopnost Evropy
Musím přiznat, že to byla z mého pohledu nejzajímavější část, v níž to nejvíce jiskřilo, a odnesl jsem si možná absurdně nejvíce nových informací (přestože k politologii, historii i vojenství mám velmi blízko).
Z úvodního slova předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéty Pekarové Adamové: „Je naivní snění o míru s Ruskem“, maličko zamrazilo. Ostatně celý blok se nesl v málo optimistickém duchu.
Tomáš Weiss, Kristýna Helm, Jaroslav Kurfürst, Tomáš Kopečný, Markéta Pekarová Adamová a moderátor Ondřej Plevák © Tomáš Kouba / Euractiv.cz
Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny, pohovořil mimojiné o české iniciativě „munice pro Ukrajinu“. Označil ji za „improvizovanou na poslední chvíli, s celou řadou problémů“. Dále mluvil o nutnosti předplácení výrobních kapacit mimo EU. Protože zákony EU neumožňují unii, ani členským státům, vlastnit vojenskou výrobu, jen podporu servisními položkami. (Aktuálně například pěstováním bavlny, jako základní součásti pro produkci dělostřeleckých granátů). Ani Evropská investiční banka nesmí financovat zbrojní průmysl. Předsedkyně parlamentu to potvrdila, a uvedla, že si nyní vlastně „kupujeme čas k dozbrojení, které bylo v minulosti zanedbané“.
Nejklidněji vystupovala Kristýna Helm, z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR: „Evropský obranný průmysl není nikým regulován, ani regulovatelný, vždy stál tak trochu mimo.“
Připomněla historii vojenského impéria Rakouska-Uherska a Čech s tradicí zbrojní výroby. Ujistila přítomné, že „30 tisíc zaměstnanců členů asociace pracuje aktuálně non – stop.“
Společná Evropská strategie pro obranný průmysl (předložená Evropskou komisí v březnu 2024) teprve vzniká.
Ke konci měl profesor Tomáš Weiss, Katedra evropských studií, Institut mezinárodních studií University Karlovy, podnětné shrnutí: “Jsme (ČR) malí, ale suverénní. Dokud se nespojíme a nebudeme delegovat suverenitu celku, nemůžeme být efektivní. Tak co vlastně chceme? Suverenitu, nebo vysokou efektivitu? EU je jen nástroj, je na členských státech, jak ho chtějí používat. Zatím chybí zájem dělat věci společně.“
Závěrem
Konference předstihla moje očekávání. Utvrdil jsem se v tom, kdo je kdo. Překvapilo mě malé množství dotazů z publika, přestože k nim byl dostatečný prostor. Přičítám to i stále ubývající schopnosti korektně na veřejnosti diskutovat a položit krátký, smysluplný, srozumitelně formulovaný dotaz.
Konference byla prvním ze série setkání, která mají umožnit výměnu názorů na palčivá politická témata napříč politickým spektrem. Tak držme pořadatelům palce!
K doplnění informací: https://www.pasivnidomy.cz/euractiv-2024-program/f10051
Poznámka:
Text prezentuje osobní názory autora, které se nemusí shodovat se stanovisky CPD.
Sdílejte článek