Ohlédnutí za konferencí Dekarbonizace české ekonomiky
2. prosince 2024
Zatímco celkovým cílem EPBD (Směrnice o energetické náročnosti budov) je podpora klimatické neutrality, všechna opatření zaměřená na další zlepšení energetické výkonnosti budov by měla zohledňovat klimatické podmínky, včetně adaptace na změnu klimatu, místních podmínek, vnitřního prostředí a nákladové efektivity.
Jednou z klíčových výzev v politikách energetické výkonnosti budov, a obecně v národních stavebních předpisech, je integrace standardů kvality vnitřního prostředí (Indoor Environmental Quality – IEQ) do regulací a certifikací, přičemž je třeba vyvážit cíle energetické účinnosti, udržitelnosti a dostupnosti. To vyžaduje vypracování strategií a pokynů k zajištění toho, aby vnitřní prostředí podporovalo pohodu a zdraví uživatelů, a to prostřednictvím jasných standardů kvality ovzduší, tepelného komfortu, osvětlení a akustiky – všechny tyto faktory mají významný dopad na fyzické a duševní zdraví.
Kvalita vnitřního prostředí stojí v debatách o implementaci EPBD IV a úsporách energií zatím spíše na pozadí.
EPBD přenáší pravomoc regulace podmínek kvality vnitřního prostředí na členské státy, což znamená, že členské státy musí definovat konkrétní vnitřní podmínky nezbytné pro zajištění zdravého životního a pracovního prostředí. Revidovaná směrnice EPBD podporuje vysoké standardy kvality vnitřního prostředí tím, že požaduje, aby nové nebytové budovy s nulovými emisemi byly vybaveny zařízeními pro monitorování a kontrolu kvality vnitřního ovzduší. Totéž platí pro budovy procházející rozsáhlou renovací, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné.
Průkaz energetické náročnosti budovy a indikátor připravenosti na inteligentní technologie (SRI) mají zajistit viditelnost budov, které mají nainstalované systémy pro kontrolu a monitorování kvality vnitřního prostředí. Průkaz energetické náročnosti budovy v současné době hodnotí a kategorizuje budovu z hlediska její energetické náročnosti. Jako určitý indikátor “přispívají” ke snížení energetické spotřeby budovy a tím ke snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení komfortu bydlení a také by měli usnadnit orientaci pro kupující nebo nájemce při výběru energeticky úsporné nemovitosti.
Pro dekarbonizaci je zásadní, aby PENBy měly nejen adekvátní vypovídací hodnotu, ale aby byly dostupné a zejména, aby již dnes byly vypočítané pro většinu budov. To bohužel často neplatí.
Na závěr je důležité podotknout, že kvalita vnitřního prostředí stojí v debatách o implementaci EPBD IV a úsporách energií zatím spíše na pozadí. Proto jsme rádi, že v rámci konference Euractiv Dekarbonizace české ekonomiky, která se konala 28. listopadu a na níž jsme vystoupili v rámci panelu Jak se Česku daří dekarbonizovat budovy?, bylo toto téma široce probíráno.
Pasivní domy nejsou jen navrženy a postaveny tak, aby měly minimální spotřebu energie na vytápění a chlazení, ale zejména, aby díky chytrému návrhu, řízenému větrání a využití pokročilých technologií splňovaly vysoké standardy kvality vnitřního prostředí a zajišťovaly komfort pro své obyvatele po celý rok.
(Centrum pasivního domu bylo oficiálním partnerem této konference.)
Foto: Adéla Veselá
Související články
Bydlet ve zdravém a komfortním domě, neplatit horentní sumy za energie, a přitom dýchat stále čerstvý vzduch by měl…
