4. května 2020

Pasivní budovy přínos nejen pro energetiku

Úsporný provoz domů se stal mantrou architektury a stavebnictví dnešní doby, jenže ne vždy lze šetrnost hodnotit jen z pohledu čísel. Jak to vnímá Tomáš Vanický, ředitel Centra pasívního domu, od kterého byste paradoxně řeč tvrdých čísel čekali?

 

vyšlo v příloze REFLEXU 04/2020

Úsporné bydlení je nutností dnešní doby, neobnovitelné zdroje se tenčí, doba nenasytného užívání, zdá se, skončila. Vy přesto tvrdíte, že jen úspory nestačí.

Zdravé a úsporné bydlení se skloňuje ve všech pádech a často se spojuje právě jen s úsporou energie, to je zavádějící. Na domy a veškeré budovy, v nichž trávíme více než čtyři pětiny našeho času, je potřeba se dívat jako na celek. Tento celek tvoří do značné míry náš životní prostor a má vliv na sociální, ekonomickou, ekologickou, estetickou stránku a samozřejmě uživatelský komfort, a to nejen použitými materiály nebo obsluhou nejmodernějších technologií, ale především zdravým vnitřním prostředím a minimální zátěží vnějšího prostředí.

Čili potřeba energie není při návrhu tím zásadním?

Je důležitou součástí. Potřeba energie u správně navržených domů a budov je ale dnes tak nízká, že ji umíme pokrýt téměř jakýmkoli zdrojem. Nízká potřeba je ale pouze dílčím přínosem, který otevírá cestu pro další opatření přispívající k ochraně klimatu a proti klimatickým změnám.

Která opatření to jsou?

Například rozvoj lokální energetiky z obnovitelných zdrojů podporující čistou elektromobilitu, zelené střechy přispívající k lepšímu ovzduší a teplotám měst v létě i zimě, hospodaření s vodou či využití obnovitelných a recyklovaných materiálů.

O to se ale společnost dlouhodobě snaží. Co na tom snažení nefunguje?

Vnímám, že ve společnosti je mnoho podnětů, jak řešit problémy rychle, bez ohledu na dlouhodobé návaznosti. Tím ale vzniká velký zmatek ve výkladech a přístupu. Pokud chceme, aby domy a budovy byly součástí života i pro další generace, musíme při jejich realizaci reagovat na změny klimatu a potřeby společnosti. A sjednocení společenských požadavků pak zohlednit při návrhu budov, měst a infrastruktury jako neoddělitelnou součást většího, udržitelného systému.

Daří se implementovat tuto myšlenku do praxe? Nejvíce zájemců o úsporné stavby je mezi investory a staviteli rodinných domů. Nárůst registrujeme ale také ve veřejném sektoru. V minulém roce šlo konkrétně o základní a mateřské školy, nemocnice, obecní úřady, domy dětí a mládeže, dále domy pro seniory nebo kulturní centra. Výstavba se konečně rozšiřuje i v bytových domech, víme přibližně o stovce bytů v pasívním standardu, zkolaudovaných v roce 2019. Dá se říci, že úsporné stavby stavějí odpovědní investoři, kterých přibývá stejně jako lidí vyznávající zdravý životní styl. Osobně věřím, že nejsme daleko od doby, kdy energetický pasívní standard bude prvním krokem investora k odpovědnému investování, jež podpoří i rozvoj lokality.

Nebrzdí větší rozmach vyšší náklady na stavbu energeticky šetrných staveb?

Budovy stavíme na desítky či stovky let, tudíž ten první krok se vyplatí udělat s rozmyslem a pořádně. Studie uvádějí, že náklady na kvalitní pasívní dům jsou v počáteční investici vyšší do patnácti procent. Návratnost při horní hranici vícenákladů se pohybuje mezi sedmi a patnácti roky. Většinu hypoték nebo dlouhodobých úvěrů si bereme na delší dobu. Pokud do výpočtu zahrneme možnost čerpání dotace od státu, která má podpořit společenské změny, je návratnost téměř okamžitá. Cena energie navíc prakticky neustále narůstá a koncept pasívního domu zajišťuje obyvatelům určitou jistotu finanční nezávislosti i v horších časech.

Jak je na tom naše země v porovnání se zbytkem Evropy?

Záleží na to, kam se v Evropě díváte. Pro bývalý východní blok Evropy jsme špičkou nejen v realizacích, ale také v podpoře státu a nabídce programů pro realizaci energeticky úsporných opatření. Kde můžeme stále hledat inspiraci, je Skandinávie, Rakousko, Německo a Švýcarsko.

Co bychom si od těchto zemí měli vzít?

V těchto zemích můžeme čerpat znalosti zvláště pro větší budovy a lokality se sociálními dopady urbanistického pojetí nových lokalit především v souladu s konceptem chytrých měst a udržitelného stavitelství. Domnívám se, že i k nám brzy dorazí poslední trendy, kdy není hodnocena pouze energetická náročnost, ale také zdravotní dopady vnitřního prostředí budov na uživatele. Téma, které je hojně diskutováno ve Velké Británii, v Belgii a dalších státech západní Evropy.

Zohledňuje šetrné stavebnictví naše legislativa? Zákony bývají v takových případech buď až přehnaně důsledné, nebo naopak zastaralé.

První leden letošního roku přinesl nové požadavky na projektanty, ale i investory. Při podání žádosti o stavební povolení musí rodinné domy splňovat takzvanou definici „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“. Toto označení domů je ale zavádějící a ve skutečnosti neodpovídá svému názvu – jedná se o terminus technicus, který byl převzatý z evropské směrnice o energetické náročnosti budov.

V čem je zavádějící?

Reálně budou tyto nové budovy pouze o 10 až 20 % úspornější ve srovnání s nyní stavěnými rodinnými domy. Budova s téměř nulovou spotřebou se svými parametry v podstatě nemusí diametrálně lišit od současné novostavby.

Pokud dům s téměř nulovou spotřebou porovnáme s tím pasívním, který vychází lépe?

Přestože se požadavky na energetickou náročnost zpřísňují, jsou i dle nových požadavků legislativy přibližně na polovině požadavků pasívního standardu. V definici pasívního domu jsou kromě potřeby energie zmíněny i další parametry, jako je hygienicky potřebná výměna vzduchu, teplotní pohoda v létě i zimě, povrchové teploty, ochrana stavebních konstrukcí, akustická pohoda v interiéru i vůči exteriéru atd. Tyto přínosy pasívního standardu v ekonomice postavené jen na úspoře energie zohledněny nejsou.

Jakým způsobem přispívá k osvětě Centrum pasívního domu?

Již 15 let iniciuje změny, jež budoucím generacím přenechají zdravý prostor pro život. O to víc cítíme potřebu ukazovat příklady z praxe, které promění myšlení i chování společnosti nejen ve stavebním sektoru. Výrazně k tomu přispívají například Dny otevřených dveří v pasívních domech, jež jsou pořádány v rámci mezinárodních Dnů pasívních domů každý rok na podzim, anebo soutěžní přehlídka Úsporný dům, která každý rok představuje moderní české stavby 21. století, a to nejen v kategorii rodinné domy, ale i bytové a administrativní stavby. V kategorii rekonstrukce navíc dokazuje, že i domy staré 20, 50 i více než 100 let lze efektivně obnovovat do aktuálních standardů. Proto jsme v České republice iniciovali Deklaraci udržitelnosti, které je průvodcem ke změně přístupu všech účastníků stavebního sektoru a měla by přispět ke zlepšení stavu životního prostředí měst a obcí.

CENTRUM PASIVNÍHO DOMU

Je největší tuzemskou odbornou platformou, která moderuje diskusi v oblasti výstavby budov v pasívním, nulovém i aktivním standardu napříč expertní i laickou veřejností. Sdružuje přes stovku prověřených firem a specialistů v oboru, jež energeticky nejúspornější domy navrhují, stavějí nebo pro ně vyrábějí technologie a komponenty. Jejímu nezávislému hlasu naslouchají na obecní, krajské i státní úrovni. V roce 2018 převzal ředitelské kormidlo úspěšné organizace Tomáš Vanický, který s sebou přináší vizi rozvoje pasívního standardu domů jako prvního kroku pro energeticky soběstačné územní celky, jež poskytují zdravé a komfortní bydlení.

publicita_platformaIII

Diskuse


Naši členové
  • Isocell GmbH & Co KG
  • WIPPRO GmbH
  • Ing. Michal Kovařík - zdravastavba.cz
  • S-Power Energies, s.r.o.
  • ATELIÉR ELAM - Ing.arch. Mojmír Hudec
  • H.A.C. spol. s r. o.
  • Mgr. A. Miroslav Misař – projektový ateliér PANARCHITEKT.cz
  • ECOTEN s.r.o.
  • Ing. Petr Vostal - www.energetikastaveb.com
  • SLAVONA, s.r.o.
  • Josef Smola - Projektový a inženýrský atelier
  • pátý rozměr s.r.o.
  • 3AE s.r.o.
  • KNAUF INSULATION, spol. s r.o.
  • CB Building s.r.o.
  • ATREA s.r.o. | DOMY ATREA
  • ARCHCON atelier, s.r.o.
  • BACHL, spol. s r.o.
  • PORSENNA STAVEBNÍ s.r.o.
  • JRD s.r.o.

Hlavní mediální partneři CPD