27. února 2012

Pasivní kolej za cenu běžné stavby

Jedna z prvních větších realizací v pasivním standardu ve druhém vídeňském městském obvodě. Ve své době to byl spíše experiment a skok do neznáma. Dnes je to kultovní stavba, kde se dveře s exkursemi netrhnou.

Zabydlená osmipodlažní kolej s 276 lůžky i po šesti letech provozu stále vypadá jako nová. Vznikla dostavbou tradičního městského bloku se šikmou střechou. Její fasády jsou zpestřeny „plovoucími“ okny s měděnými posuvnými okenicemi a barevnými meziokenními vložkami se šikmým ostěním. Jinak obvykle monotónní chodby typického hotelového troj traktu jsou vtipně oživeny vloženými světlíky, prosvětlujícími zároveň kuchyňky ubytovacích buněk. Založení je navrženo na železobetonové desce, vrchní stavba jako monolitický systém s částečným využitím prefabrikátů. Vnější kontaktní zateplovací systém je o tloušťce 260 mm. Zdrojem tepla je zemní kolektor pod základovou deskou a dálkové teplo. Pokoje jsou vybaveny nezávislou otopnou teplovodní soustavou s možností individuální regulace v rozsahu 18 až 23 stupňů.

I bez klimatizace max. 26 stupňů

Budova funguje bez klimatizace a přesto nabízí příjemný chlad i v horkých dnech. Přehřívání v letním období brání vnější okenice, masivní konstrukční koncept stavby a předchlazený vzduch z plošného zemního výměníku v základech stavby. Stavba je navržena tak, aby ani v horkých dnech i při práci s počítači nepřekročila teplota interiéru 26 stupňů. Okna jsou běžně otvíravá, avšak při otevření se vypíná větrací jednotka.

Je třeba říci, že v našich zeměpisných poměrech není klimatizace nezbytná. Jedná se spíše o neobratnost a neznalosti projektantů. Cílem šetrné výstavby je zamezit běžnými, cenově dostupnými stavebně konstrukčními opatřeními, chytrým návrhem, přehřívání stavby. Teprve zbytek řešit technologií.

V tomto případě byl realizován decentrální systém řízeného větrání. Vždy dva dvoupokojové apartmenty jsou obsluhovány společnou větrací jednotkou s rekuperací s účinností vyšší než 85%. Nasávání a výfuk vzduchu je centrální, vedený v jádrech nad střešní rovinu.

V oblasti řízeného větrání máme několik možností užití systémů: lokálních, centrálních, decentrálních a semicentrálních. V protikladu zde stojí uživatelský komfort a náklady pořizovací/provozní.

U rezidenčních pasivních budov je volba systému jedním z nejdůležitějších rozhodnutí. V ubytovacím zařízeních s proměnnou obsazeností – letní, zimní prázdniny apod. umožňuje navržený koncept pružně reagovat – šetřit energií a přitom zajišťuje vysoký komfort individuální regulace teploty na úrovni jednotlivých pokojů.

Co přináší bydlení v pasivní koleji jejím obyvatelům? Zejména komfortní vnitřní klima, nesrovnatelné s běžnou kolejí. Řízené větrání zajišťuje trvale čerstvý vzduch, hlavně nízkou koncentraci CO₂. Pro srovnání v dvoulůžkové ložnici při zavřených standardních oknech je v noci překročena povolená koncentrace CO₂ až 5x ! To již má vliv na zdraví.
Dle oficiální databáze pasivních domů v Rakousku jsou pořizovací náklady srovnatelné s cenou běžné výstavby a pohybují se v rozmezí 1.100 – 1.500 €/m². Na druhou stranu je Rakousko země, kde 80% všech staveb má možnost čerpat nějaký dotační titul. Rovněž město Vídeň dále motivuje finančním příspěvkem pasivní standard.