3. prosince 2015

Rozhovor s projektantem Rostislavem Kubíčkem

Rozhovor o pasivních domech s Rostislavem Kubíčkem, projektantem ze společnosti Vize Ateliér, která je členem Centra pasivního domu. Rozhovor vyšel původně v časopisu Sedmá generace.

 

Rostislav KubíčekRostislav Kubíček (*1983) je autorizovaný inženýr a certifikovaný projektant pasivních domů. Vystudoval stavební fakultu VUT se zaměřením na pozemní stavby a stavební fyziku, svůj první pasivní dům navrhl před deseti lety a od té doby už jiné nedělá. Spolu s architektem Martinem Krčem v Brně vlastní kancelář Vize Ateliér, zaměřený výhradně na projektování nízkoenergetických a pasivních domů. Od letošního roku bydlí s manželkou a dcerou v plusovém domě.

  • Co vás motivovalo k založení ateliéru, který se zaměřuje čistě na projektování pasivních a nízkoenergetických domů?

S Martinem Krčem nás svedl dohromady zájem o pasivní domy a idea, že tady stále není dost architektonicky zajímavých staveb takových domů. V ateliéru chceme projektovat energeticky nenáročné domy, které jsou environmentálně příznivější, což má podle nás smysl. To je asi ta největší motivace, nerad projektuji něco, co smysl nedává, například jenom proto, že někdo v nějakém návodu uvedl, že se to tak dělá.

V ateliéru projektujete domy nejenom pasivní, ale také nulové nebo plusové. Co vlastně tato označení znamenají?
Jednoduše se dá říct, že jde o příčky, které znamenají, jak moc je dům energeticky nezávislý. Je to taková nadstavba pasivního domu. Základem je minimalizovat energetickou náročnost, což umožní dům pasivní. Potom jsou vyšší příčky, kdy je dům ještě doplněný o další získávání energie, například pomocí fotovoltaických panelů nebo větrné turbíny.

  • Jak se dům může ocitnout energeticky v plusu?

Energetická plusovost domu se určuje pomocí primárních energií. Výpočet primární energie v sobě zahrnuje nejenom spotřebovanou energii přímo v domě, která zajišťuje vytápění domu, ohřev vody, fungování spotřebičů a podobně, ale také všechnu další energii, která je potřeba na její dopravu z elektrárny až do domu a na její samotnou výrobu v elektrárně.

Energie ze sítě je v tomto směru nejhorší, protože pochází z velké části z neobnovitelných zdrojů. Pokud se bere elektřina například z uhelné elektrárny, do energetické spotřeby domu se započítávají i energetické výdaje stroje, který uhlí vytěžil, náklady na jeho převoz, účinnost spalování v elektrárně a ztráty při rozvodu z elektráren do domů a tak dále.

Tento přepočet má za úkol motivovat k využívání obnovitelných a místních zdrojů energie.Aby mohl být dům domem plusovým, je nutné využívat například místní dřevo, sluneční záření nebo vítr.

komin01
Všechny fotky pochází z výstavby plusového domu v Brně-Komín. (Autor: Rostislav Kubíček)

 

  • Vyplatí se v současnosti investovat do plusového domu?

Ekonomicky výhodně může vycházet dům nulový i plusový, ale je zapotřebí vyšší počáteční investice, takže tolik lidí neláká. Spíše představuje výhled do budoucna, dobře investované peníze. Jako by se dnes postavil dům, který se bude reálně stavět možná za deset, patnáct let, a tím pádem bude za patnáct let stále energeticky výborný. Člověk předbíhá dobu.

  • Má ale smysl uvažovat o plusových domech jako výhodné investici do budoucna za situace, kdy u nás v posledních letech ze strany státu vyrostlo množství překážek pro zapojení fotovoltaiky či jiných zdrojů energie do elektrické sítě?

Před několika měsíci byl schválen nový energetický zákon a já doufám, že překážky, co v poslední době vznikaly, postupně zmizí. Praktickou zkušenost zatím nemám, ale mělo by být méně problémové připojit do sítě svou vlastní fotovoltaickou elektrárnu do síly deseti kilowattů — člověk už se nebude muset stát podnikatelem a neměl by podstupovat takovou byrokratickou zátěž. Od příštího roku by také měly být dotačně podporovány malé fotovoltaické elektrárny.

  • Jak váš plusový dům udržujete?

Dům je celkově dimenzován pro šest lidí se dvěma bytovými jednotkami. Zásobujeme jej energií z peletového kotle, přičemž celoroční spotřeba je zhruba dva kubíky pelet. Na k jihu skloněné střeše budou fotovoltaické panely. Kotel funguje automaticky, včetně podávání pelet, takže jeho běžná obsluha vyžaduje pouze občas vynést popel a jednou za rok objednat pelety. Jinak všechno další funguje na otočení kohoutkem nebo zmáčknutí tlačítka. (smích)

komin02

  • Kam se materiálově, architektonicky či jinak posunuly za poslední dekádu stavby pasivních domů? Co už zastaralo?

Hodně se proměnily počty a druhy materiálů používaných k izolaci domu a na stavbu jako takovou. Už tady není jenom polystyren, ale také další materiály na bázi polyuretanu a objevily se i ekologičtější a stále lépe cenově dostupné varianty izolace. V podobných cenách jako minerální izolace už se pohybuje izolace dřevovláknitá nebo konopná. Dále se používají recyklované materiály jako celulóza nebo foukané slaměné izolace. Opouštějí se také systémy pouze teplovzdušného vytápění, protože v našich podmínkách je můžeme použít jenom u minima staveb. Více se proto sází na oddělený systém, kdy se jedním okruhem topí a druhým větrá.

  • Od roku 2020 má vejít v platnost směrnice EU o energetické náročnosti budov, která nařizuje stavět domy s „téměř nulovou spotřebou energie“. Myslíte, že je česká společnost na směrnici připravená?

To je složitá otázka. Česká republika si směrnici vyložila tak, že se přiklonila směrem k projektování lepších nízkoenergetických domů. Ve směrnici je napsáno téměř nulový dům bez bližšího upřesnění, každý stát si ji tedy může přebrat podle svých možností. Takže energetici o vyhlášce vědí a nasměrují projektanty a architekty a ti by měli informovat svoje klienty.
Co se týká přijetí společností, u pasivního domu je mnohdy překážkou ono slovo pasivní. Když jej dáme stranou, každý má zájem o to, aby jeho dům spotřebovával minimální množství energie a za přijatelnou cenu. Každému jde také o to, aby bylo vnitřní prostředí na nejvyšší úrovni, protože většinu času trávíme uvnitř budov.

Takže, když k vám do ateliéru přijde mladá rodina s omezeným rozpočtem a požadavkem na k přírodě šetrné bydlení, co jim poradíte?
Vždycky se dá najít cesta, jak lidem zprostředkovat kvalitní dům za finance, jaké mají k dispozici. Cena domu je skryta už v jeho základním konceptu, nejenom v jeho standardu. Záleží vždy na projektantovi, na jakou cenu se dům dostane. Když se návrh udělá správně a minimalizuje se například neužitná plocha, jako jsou chodby, dají se na prostoru a množství použitého materiálu uspořit peníze daleko větší než ty, které ovlivňují energetický standard.

Samozřejmě se také dá využít přírodních materiálů, které ale — pokud se na nich má uspořit — vyžadují pracnost a fyzickou zručnost daných lidí. Na druhou stranu existují i dopředu vyrobené dřevěné panely plněné slámou, které takovou pracnost nevyžadují, ale zase se to podepíše na celkové ceně. Takže je to vždy kompromis s tím, jaké má klient možnosti.

komin03

  • Na webových stránkách uvádíte, že cena pasivního domu je oproti konvenčnímu jen o 10 % vyšší. Jaký nejlevnější dům jste v ateliéru projektovali?

Samozřejmě vždycky záleží, co se porovnává s čím, není až tak jednoduché projektovat na jedno místo stejný dům ve dvou variantách, takže těch 10 % je nějaký průměr. Domy a jejich cenu silně ovlivňuje třeba místo, na kterém se nacházejí. Například cenu stavby našeho domu výrazně navýšily základové konstrukce, jelikož dům se nachází v řadovce a sousedi žádné základy nemají. Tady šlo o velkou položku zhruba tři sta tisíc korun navíc. Dále také hodně záleží na velikosti domu, nikdy jsme například neprojektovali dům pod 125 m2 podlahové plochy. Já osobně ale nevidím problém žít v 90 m2, aspoň se toho nemusí tolik udržovat. Také záleží, co všechno nechá člověk zařídit stavební firmu a kolik drobných řemeslníků si je schopen sehnat sám — to se pak cena zvedá nebo klesá klidně i o třetinu. Takže podle mého odhadu se na ideálním pozemku při minimálním využití stavebních firem a velikosti kolem 90 m2 může cena blížit ke dvěma milionům.

  • Jak by takový ideální pozemek vypadal?

Byl by mírně svažitý, orientovaný na jih s maximálním odklonem do 45° a nestíněný okolní zástavbou nebo stromy. To ale mluvím opravdu o ideálu, ne o nutné podmínce, takový pozemek máme u nás v kanceláři jeden z pěti. 

  • V roce 2012 se podle Centra pasivního domu v České republice postavilo asi 150—200 pasivních domů, tedy asi jedno procento všech tehdejších novostaveb. Došlo během posledních tří let v tomto směru k výraznějšímu posunu?

Ano, pasivních domů kontinuálně přibývá. Podle posledního průzkumu za rok 2014 už pasivní standard splňovalo okolo 10 % novostaveb. Výpočet vychází z údajů počtu domů splňujících dotaci Zelená úsporám a ze statistických údajů vydaných stavebních povolení.

komin04

  • A co bytové domy a veřejné budovy? Už se v tomto směru hnuly v ČR ledy?

Řekl bych, že se jich hodně realizuje a bylo dokončeno. Nejvíce asi stojí ekologických center, pak také vím o bytovém domě v Praze, umělecké škole v Holicích, administrativní budově v Ostravě nebo domě pro seniory u Brna. Nicméně stále je to dost málo například oproti Rakousku nebo Německu, kde jsem v pasivním standardu navštívil i kostel, soud s věznicí nebo banku. Školky a školy již mají v pasivním standardu běžně.

  • Kam může našinec vyrazit, aby si mohl pasivní bydlení osahat naživo?

V průběhu listopadu proběhnou Dny pasivních domů (rozhovor vyšel na začátku listopadu - pozn. CPD), kdy budou po celé republice otevřeny možná stovky pasivních domů v různé fázi rozestavěnosti. Dá se podívat na stránky Centra pasivního domu (www.pasivnidomy.cz), kde visí mapa se všemi možnostmi a kontakty na jednotlivé majitele. Člověk může nahlédnout přímo dovnitř domů, pobavit se o tom, jestli ta investice dávala či nedávala smysl, nebo sdílet zkušenost. Vždycky je nejlepší načerpat informace přímo u zdroje, ideálně se můžete zastavit třeba u nás doma v Komíně.

Připravila Lenka Kašová. Rozhovor vyšel v 7.G 5/2015.

Diskuse


Přihlaste se k odběru newsletteru

  *

Naši členové
  • Mgr. A. Miroslav Misař – projektový ateliér PANARCHITEKT.cz
  • Xella CZ, s.r.o.
  • Budovy21 s.r.o.
  • CB Building s.r.o.
  • DŘEVOSTAVBY BISKUP s.r.o.
  • PORSENNA ENERGY s.r.o.
  • Ing. Jiří Šála, CSc. - MODI
  • ATREA s.r.o.
  • ATREA s.r.o. | DOMY ATREA
  • Stapring, s.r.o.
  • SLAVONA, s.r.o.
  • Vize Ateliér, s.r.o.
  • Ing. arch. Lubomír Korčák
  • ARCHCON atelier, s.r.o.
  • AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group
  • NEMA, spol. s r.o.
  • Meltem Wärmerückgewinnung GmbH & Co. KG
  • Meesenburg s.r.o.
  • Protronix s.r.o.
  • ASTING CZ PASIVNÍ DOMY s.r.o.

Naši partneři

 ČSOB-150px


Hlavní mediální partneři

        ESB  Stavebnictvi  for arch logofor pasivDřevoportál  strechy_krytiny    izolace_info  tzb-info  Veleton  Salon dřevostaveb  Forum dřevostaveb  stavbaweb_logo  iMaterialy_logo  České stavby  Českéreality.cz  Adapterra Awards  Nadace partnerství