Směrnice EPBD jako cesta ke kvalitním renovacím a bezemisní výstavbě

1. Vlastním starší dům, a kromě základní údržby jsem ho ještě nezrekonstruoval. Znamená pro mě přijetí této směrnice nějaké nové povinnosti?

Ze směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) neplynou majitelům nemovitostí žádné přímé povinnosti – tedy ani žádné povinné zateplování! Směrnice pouze zpřesňuje cíle, kam mají dojít jednotlivé členské státy. Každý stát musí vypracovat, případně aktualizovat svou strategii renovací budov a v rámci té si stanovit své vlastní způsoby, jak chce cílového stavu, tedy bezemisních budov v roce 2050, dosáhnout. V praxi to znamená usnadnit co největšímu množství vlastníků nemovitostí, aby svůj dům či byt mohli během následujících 25 let kvalitně, energeticky úsporně zrenovovat. Stát by měl proto začít pracovat na široce dostupném bezplatném poradenství ve všech regionech Česka, nabídnout domácnostem pomoc s předprojektovou a projektovou přípravou a posílit výhodné financování skrze nízkoúročené půjčky a správně zacílené dotace.

2. Když si dům zateplím, například polystyrenem, bude "dýchat"? Nebudou se v něm tvořit plísně?

Díky správně provedenému zateplení domu získáte komfortní, zdravé a bezpečné bydlení bez plísní. Dům bude mít stabilnější vnitřní teplotu v zimě i v létě, nebude se tedy přehřívat, ani rychle neprochladne. Pokud se ale někdo pustí do neodborné realizace zateplení svépomocí, bez konzultace s energetickým specialistou, pak samozřejmě roste i riziko nejrůznějších komplikací. Směrnice proto vede členské státy k tomu, aby rozšířily bezplatné poradenství pro všechny, kdo se na renovaci chystají. Postupně by tak i v Česku měla výrazně přibývat místa, kde vám s renovací domu poradí a doporučí odborníky i vhodné dotační programy.

Foto: atelier3, s.r.o., Rekonstrukce RD Židenice

3. Jaká je přibližně finanční návratnost celkové renovace? A to i s ohledem na životnost použitých materiálů pro zateplení.

Čistě finanční návratnost investice do celkové renovace domu se s využitím dotace dostává dnes už i pod 10 let, energetické úspory přitom bývají enormní – u komplexních renovací od 60 do 85 % oproti původnímu stavu. Nejčastější zateplovací systémy z minerální vaty nebo polystyrenu či kvalitní okna s trojskly vydrží minimálně 40 let. Technologie mívají standardně životnost kratší, a to v rozsahu 15 až 25 let. Pokud bychom tedy omezili výhody rekonstrukce jen čistě finančně, životnost zmíněných materiálů je i třikrát delší, než činí návratnost nákladů. A k tomu všemu se zvýší i hodnota renovované nemovitosti.

Do renovace se ale lidé pouštějí z mnoha jiných důvodů, než je jen finanční výhodnost. Chtějí žít kvalitněji a cítit se doma lépe, zlepšit vzhled domu, jednoduše a čistě vytápět. Zkrátka bydlet komfortněji, ve zdravém vnitřním prostředí, v domech odolných proti mrazu i letním horkům. Investice do údržby domů bývají po nějaké době nezbytné a je lepší je udělat takzvaně z gruntu než kousek po kousku bez potřebných znalostí.

4. V Česku stojí spousta historických a památkově chráněných budov. Je technicky možné nějak výrazněji omezit jejich spotřebu energie?

Památkově chráněných budov a některých dalších typů budov se požadavky směrnice netýkají, to ale neznamená, že na nich energetické úspory realizovat nelze. Obecně je potřeba renovace historických budov provádět citlivě tak, aby zůstal zachován celkový historický ráz domu. U každého domu musí být navržen individuální přístup zohledňující jak požadavky památkové péče a různý stupeň ochrany, tak i požadavky stavebníka na udržitelný provoz. Šikovný projektant a energetický specialista dokáží i u takových budov najít způsoby, jak chytře ušetřit. U některých budov to bude možná jen 20 %, u jiných i více než 60 %. Technicky máme velmi široké možnosti ať již stavebního charakteru, nebo toho technologického. Nejtěžší je ale nalézt koncept šitý na míru právě té konkrétní historicky cenné budově a peněžence stavebníka.

Foto: Karel Šuster, Autor návrhu: Atelier Tlustý - Ing. arch. Josef Tlustý, Téměř pasivní fara praha - Michle

5. Vlastním byt v bytovém domě. Pomůže nám směrnice nějak s celkovou rekonstrukcí našeho bytového domu? Zatím se totiž domlouváme jen těžko a do větších oprav a zateplení jsme se ještě nepustili. 

Směrnice EPBD chce po členských státech, aby pomocí dotací, zvýhodněných úvěrů, poradenství a dalších nástrojů majitelům bytových domů kvalitní renovace usnadnili. Z praxe také víme, že majitelé bytů chtějí renovovat nejen kvůli úsporám energie, ale také kvůli vyššímu komfortu bydlení a rozšíření užitného prostoru třeba v podobě nových balkónů. Větší výběr dostupných finančních nástrojů a dotací by jim tak měl rozhodování, zda se do renovace pustit, usnadnit. Vždy to však bude složitější proces než v případě majitelů rodinných domů. Viníkem je nejčastěji složitá vlastnická struktura a nutnost široké shody všech vlastníků. Zde bude jistě hrát důležitou roli osvěta a dobré příklady realizací úspor v širším okolí.

6. Obávám se, že tlak na renovace bytových domů zvýší cenu nájmu a zhorší už tak špatnou bytovou situaci.

V Česku máme na rozdíl od jiných evropských zemí vysokou míru vlastnického bydlení – až 80 % – a zřejmě i proto vlády situaci nájemního bydlení dlouhodobě neřeší. K pronájmu se nabízí i byty ve velmi špatném stavu a nájemníci tak často patří do skupiny obyvatel ohrožených energetickou chudobou, bez možnosti tuto situaci zásadně ovlivnit.

Řešení krize nájemního bydlení mimo jiné spočívá ve výrazném snížení jeho energetické náročnosti. I díky směrnici by měli mít majitelé domů k dispozici širší paletu finančních nástrojů, které je k investicím do zlepšení stavu domu a úsporám, motivuje. Stát by měl zároveň zavádět opatření k řešení energetické chudoby včetně podpory výstavby opravdu úsporných obecních a sociálních bytů, které umožní řešení i pro sociálně slabé domácnosti.

Foto: Úsporné bydlení s.r.o., Pasivní bytový dům Dubňany

7. Čím budeme po roce 2040 vytápět?

Po roce 2040 by měly být všechny zdroje vytápění bezemisní, což znamená, že už nebudeme spalovat uhlí a pravděpodobně v domácnostech ani zemní plyn, i když o tom se horečně diskutuje a možná dojde u zemního plynu ke zmírnění. Nicméně postupný odklon od emisních paliv je jistý. Místo toho se bude více používat dálkové vytápění, nové generace tepelných čerpadel, vysoce účinné kotle na biomasu či jiné alternativy. Pro velmi úsporné budovy dobře poslouží řízené větrání s rekuperací tepla v kombinaci s klimatizací pro vytápění i chlazení.

Budovy s vysokou energetickou náročností by měly být po tomto roce již z velké části zrenovované do energeticky úsporného standardu, což sníží jejich potřebu tepla pro vytápění. Na výměnu zdrojů vytápění mají domácnosti k dispozici dotace. Pro budovy vytápěné dálkově bude k dispozici bezemisní teplo z modernizovaných tepláren. Pokud to bude technicky možné a ekonomicky výhodné, měl by mít každý dům instalovanou malou fotovoltaickou elektrárnu. Domácnosti i obce budou mít také možnost využívat sdílení energie z obnovitelných zdrojů v rámci energetických komunit.

8. Promítnou se požadavky na bezemisní výstavbu do ceny nových domů?

Cenotvorbu ovlivňuje celá řada faktorů, které jsou řádově významnější než požadavky na energetickou náročnost. Dobře jsme se o tom přesvědčili v posledních letech, kdy ceny nemovitostí i stavebních prací prudce rostli, ale požadavky na energetickou náročnost se neměnily.

U novostaveb se požadavky na kvalitu stavby pravidelně posouvají, tak aby držely krok s technologickým rozvojem a zároveň co nejméně zatěžovaly životní prostředí. Tzv. bezemisní budovu nyní definujeme jako budovu s velmi nízkou (ale nenulovou) energetickou náročností, která nevyužívá energii z fosilních paliv a část své spotřeby pokrývá vlastní výrobou z obnovitelných zdrojů.

Vícenáklady tak vzniknou především v souvislosti s instalací např. malého tepelného čerpadla či malé fotovoltaické elektrárny, nicméně obě technologie jsou už dnes u novostaveb spíše standardem než žhavou novinkou. Předpokládáme, že bezemisní budova bude mít horší parametry, než mají například současné pasivní domy, kterých už v Česku stojí tisíce. Vícenáklady na stavbu pasivního domy se dnes pohybují kolem 2-15 % a stavebníkovi je mnohdy pokryje dotace a samozřejmě pak nižší provozní náklady na energie. Stále tedy zůstane na stavebníkovi, jaký způsobem k výstavbě svého domu přistoupí. Zvýšené náklady pocítí především ti, kdo projektovali na hraně legislativních požadavků, či dokonce za ní. U běžného, rozumně naprojektovaného, domu se mohou pohybovat řekněme okolo 5 %.

9. Co se bude dít v následujících letech?

Česko má nyní zhruba 2 roky na transpozici směrnice do své národní legislativy. Stát se musí pustit do práce a nastavit předvídatelné legislativní prostředí, efektivní financování a široce dostupné poradenství včetně informační kampaně, aby se evropské miliardy určené na investice do úsporného a kvalitního bydlení využily co nejefektivněji – tedy staly se příležitostí a investicí a nebyly jen před volbami „zbůhdarma rozdány" voličům.

10. Proč to celé děláme?

Jednoduše proto, že je to pro nás smysluplné a výhodné. Evropa chce výrazně omezit svoji energetickou závislost na fosilních palivech z nestabilních regionů a zároveň společně s většinou států světa usiluje o zastavení globální změny klimatu. Proto si stanovila za cíl stát se klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Je to správná cesta, i když na ní občas klopýtneme.

Téma se často diskutuje v souvislosti s obnovitelnými zdroji, ale energetické transformace nedosáhneme bez zásadních úspor energie. Budovy jako celek spotřebují až 40 % energie, kterou produkujeme a zodpovídají za zhruba 36 % emisí CO2 a jsou tak vlastně nejnáročnějším energetickým spotřebičem každé domácnosti. Je to stejné, jako kdybychom doma měli ledničku a pračku po babičce. Energetické úspory jsou v nejlepším zájmu především domácností, protože jsou pro ně cestou k jejich nezávislosti za drahé energie. To potvrzuje většina majitelů energeticky úsporných budov, které energetickou krizí prošli bez starostí. Směrnice o energetické náročnosti budov je klíčovou součástí nejen tzv. Zelené dohody pro Evropu, ale především příležitostí pro většinu českých domácností zbavit se starostí planoucí ze změn cen energie.
 

Centrum pasivního domu, z.s.

úvodní foto: atelier3, s.r.o., Rekonstrukce RD Židenice