Finance na Novou zelenou úsporám zajistíme, slíbila vláda

Vláda na svém zasedání ze 20. února schválila věcný záměr programu Nová zelená úsporám a potvrdila, že zajistí jeho financování i v případě výpadku výnosů z dražeb emisních povolenek. Podrobný způsob financování programu bude znovu diskutovat v březnu uvádí iniciativa Šance pro budovy.

Vhodný je návrh ministra životního prostředí, aby letošní alokaci alespoň do výše 1,5 miliardy korun dostal za úkol pokrýt ministr financí z rozpočtové rezervy. Ten by měl program uvítat, protože podpoří ekonomický růst a z daní se celá investice státu hned druhý rok do rozpočtu vrátí.

Jak vyplývá z výpočtů ekonoma Miroslava Zámečníka a jeho týmu ^[1], když stát vynaloží 1 miliardu korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliardy korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také tzv. finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice v případě podpory rezidenčních budov.

Samotná investice se téměř celá vrátí už během jednoho roku. Jeho příjmy z jednoho miliónu investovaného v dobře nastaveném programu činí 0,97 až 1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich pracovníků, ze sociálního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit všem, kteří by bez tohoto programu neměli práci. K tomu je potřeba ještě připočíst nepřímý dodatečný příjem díky zvýšenému HDP. ^[2]

Předpokládá se také, že program pomůže utlumit krizi v českém stavebnictví. Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která reprezentuje přes 200 společností z oblasti energeticky úsporného stavebnictví, dodává: “Nová zelená úsporám jistě přispěje k oživení sektoru. Přesto už nyní víme, že efektivně využitelná absorpční kapacita podobného programu je několikrát vyšší, než navrhuje ministerstvo. Celkově činí 80 až 100 miliard Kč za období do roku 2020. “

Ministerstvo životního prostředí nyní předpokládá výnos z dražeb emisních povolenek kolem 26-28 miliard korun, což je za současné situace na trhu spíše optimistický odhad. Možnosti dofinancování programu však nabízejí Evropské fondy. Jejich zapojení by také mohlo umožnit žadatelům podávat žádosti průběžně, ne ve výzvách, a zvýšilo tak důvěru lidí v tento program.