20. listopadu 2015
Vydělali na koupelnách. Teď v Praze staví unikátní nájemní dům
Luka Living Rental Apartments je nový nájemní bytový komplex, jenž vyrůstá u stanice metra Luka v Praze. Za investicí v hodnotě 800 až 900 milionů korun stojí rodina Valových ze společnosti Siko koupelny. Stavba bude mimořádně energeticky nenáročná - dosáhne štítku A.
Suchou nohou z metra až do bytu. Takový luxus si dopřejí obyvatelé nájemního bytového komplexu Luka Living Rental Apartments. Ten vyrůstá u stanice metra Luka v Praze a je ojedinělý z několika pohledů.
Neobvyklé je už to, že se soukromý investor pouští do výstavby nájemního bytového domu, který hodlá dlouhodobě provozovat. Navíc oním investorem není klasický developer, ale společnost Luka Residential. Tu vlastní rodina Valových, jež v tuzemsku vybudovala a vlastní síť prodejen Siko koupelny. Unikátní je i to, že stavba bude v pasivním energetickém standardu, což nájemníkům zaručí minimální náklady na vytápění. Pasivních bytových domů je přitom v Česku jen hrstka a rozhodně ne žádný s více než 200 byty.
"Je to hodně pokrokový projekt, který v tuzemsku nemá obdoby," říká Tomáš Kašpar, ředitel společnosti Luka Residential. V domě budou vedle nájemních bytů také obchody a služby.
Za první projekt komerčně postaveného nájemního bytového domu je považován dům, jenž od roku 2008 stojí v Praze na Albertově. Jeho investorem je společnost CTR group, ve které Kašpar pracoval jako obchodní ředitel. Právě zde si byznys s nájemním bydlením "osahal".
To byl podle Kašpara i jeden z důvodů, proč ho Vítězslav Vala přizval ke spolupráci na projektu Luka. "On bude ten táta, který to zaplatí, a já ta máma, která to odnosí a odrodí," popisuje s nadsázkou Kašpar. "Valovi investují peníze různě a jednou z možností jsou nemovitosti, které budou sami provozovat," říká Kašpar. Jejich firma Siko koupelny v posledních letech generuje tržby přesahující dvě miliardy korun.
Garsonka za osm tisíc?
Náklady na výstavbu domu o 215 bytech se podle Kašpara pohybují kolem půl miliardy korun. Investor přitom již vložil nemalou částku do nákupu pozemků a přilehlého obchodního centra Luka. Součástí celého komplexu tak bude dohromady 7000 metrů čtverečních komerčních ploch a dvě patra garáží pro nájemníky. Další peníze spolkne vybavení interiérů, čímž se podle Kašpara celkové náklady na projekt vyšplhají na 800−900 milionů korun.
Valovi doposud financovali projekt nájemního bydlení z vlastních zdrojů, ale nyní jednají s bankou o poskytnutí úvěru. Při konzervativní ceně nájmu 10 eur za metr čtvereční a měsíc činí návratnost investice 15−16 let. Třicetimetrová garsonka by tak měsíčně vyšla na osm tisíc korun plus tisícovku za energie a služby. "Ale pokud bychom byty pronajímali za 13 tisíc, návratnost bude 12 let," říká Kašpar. Finální ceny určí trh − poptávka po bydlení v tomto domě.
Jako v hotelu
Všechny byty budou kompletně vybavené, od spotřebičů a nábytku až po televizi. Koupelny dodá sám investor − firma Siko rodiny Valových. Součástí domu budou vedle recepce i obchody a služby − restaurace, fitness a wellness centrum či čistírna s prádelnou. Ve vedlejší budově, která bude s novostavbou propojena, již obchody jako prodejna potravin a lékárna jsou.
"Vymysleli jsme si shoz tříděného odpadu v domě," zmiňuje jednu z vymožeností Kašpar. Lidé budou házet odpad šachtou na chodbě. Zvlášť papír, plast a směsný odpad. Kvůli tříděnému odpadu investor pořídí i lis na odpad.
Investor koupil projekt i s územním rozhodnutím a byl při jeho úpravě limitován. Najal si tak na jeho vylepšení projektového a energetického konzultanta − architekta Josefa Smolu. "Během roku a půl se nám podařilo dům dostat do energetické třídy A," říká Smola s tím, že v budově bude rekuperace se zpětným ziskem tepla.
Autorkou článku je Martina Marečková, článek vyšel na ihned.cz.
Vítězství v soutěži
Polyfunkční dům LUKA získal v třináctém ročníku soutěžní přehlídky ČEEP 2014 cenu Ministerstva pro místní rozvoj. Cenu předala na slavnostním večeru v Betlémské kapli ve středu 11. listopadu řediteli projektu Tomáši Kašparovi a projektovému a eneregetickému poradci Josefu Smolovi ministrině Karla Šlechtová a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Na optimalizaci tohoto pilotního a rozsahem dosud v ČR ojedinělého projektu směrem k pasivnímu standardu se podíleli i další členové a spolupracovníci Centra pasivního domu".