Energetickým úsporám ve stavebnictví brání podle odborníků sami stavaři

Východiskem Implementačního akčního plánu Platformy pasivních domů (IAP) je zavádění energeticky úsporných standardů do stavební praxe postupně. „I dnes již snadno technicky dostupný a ekonomicky výhodný nízkoenergetický standard totiž dokáže oproti běžné stavební praxi ušetřit až 35 % nákladů na vytápění. Je proto ekonomickým nesmyslem stavět podle postupů z minulého století. Pasivní domy jsou navíc nejsnazší cestou, jak se dostat k téměř nulovému standardu, který od nás Evropská unie požaduje,“ říká Jan Bárta z Centra pasivního domu, které se na přípravě akčního plánu podílelo. V celé Evropě dnes na provoz budov padne téměř 40 % z celkové spotřeby energie.

Implementace směrnice EPBD II do českého prostředí by se podle akčního plánu měla opírat o tři základní pilíře: lepší vzdělávání, vývoj stavebních materiálů a postupů a udržitelný rozvoj v oblasti pasivních domů. Zlepšené vzdělávání má přitom podle odborníků zcela zásadní vliv na to, jestli se podaří stanovené cíle splnit. Absolventi se dnes totiž podle nich s problematikou energeticky úsporné výstavby často setkávají až při konkrétních návrzích či realizacích. „Je proto nezbytně nutné začlenit nové vzdělávací moduly, zaměřené především na technické zařízení budov s nízkou spotřebou energie, nejen do vysokoškolských, ale už i středoškolských učebních plánů. Po dokončení školy by pak mělo automaticky navazovat celoživotní vzdělávání pod vedením profesních organizací,“ upozorňuje Bárta.

Za konkrétní cíle rozšířeného výzkumu označuje mj. vývoj oken se subtilními rámy, která budou vlastnostmi, hmotností a designem odpovídat stavu techniky, a to včetně replik vhodných pro rekonstrukce historických budov. Výzkum by se měl podle expertů zaměřit i na vývoj kompaktních jednotek sjednocujících více systémů, např. větrání s rekuperací, ohřev TUV včetně využití dalších obnovitelných zdrojů. Akční plán rovněž podporuje vývoj systémů akumulace elektrické energie a rozvoj malých regionálních, tzv. chytrých elektrických sítí. V neposlední řadě pak doporučuje vznik virtuálních výzkumných ústavů, které by umožňovaly operativní spolupráci odborníků.

„Podle Českého statistického úřadu jsou u nás téměř čtyři miliony bytů s průměrnou roční spotřebou tepla 120 kWh/m². Pasivní domy by tuto spotřebu dokázaly snížit až o 90 %. Každá pasivní bytová jednotka zároveň dokáže oproti běžné novostavbě ušetřit ročně až čtyři tuny emisí CO₂, oproti starší zástavbě to může být i dvojnásobek,“ dodává Bárta. Evropská směrnice EPBD II, která od roku 2020 povolí pouze stavbu budov s téměř nulovou spotřebou, by měla být v ČR schválena letos v červenci.