19. května 2013

Od pasivních mrakodrapů až k pasivním dřevostavbám

V rámci naší nové rubriky přinášíme přehled zajímavých článků s tematikou pasivních domů, na které jsme narazili minulý týden. Tentokrát bychom rádi upozornili (nejenom) na studentskou soutěž týkající se projektu pasivních mrakodrapů, nebo na začátek seriálu tipů, jak poznat správnou pasivní dřevostavbu.

Studentská soutěž projektů pasivních mrakodrapů

V minulých dvou desetiletích vznikly po celém světě již desetitisíce pasivních domů. Jen velmi málo architektů se ale pokusilo dosáhnout pasivního energetického standardu u mrakodrapů, což je vzhledem k jejich pověstné neekologičnosti poměrně překvapivé. Standard pasivního domu by se u některých z nich přitom přímo nabízel. Univerzita v britském Nottinghamu tak vyzvala své studenty, aby pro konkrétní lokalitu navrhli projekt takového pasivního mrakodrapu, který by navíc dokázal zajistit dobrou interakci jeho obyvatel se svým okolím a měl pozitivní sociální dopad.

Vznikla tak série šesti velmi zajímavých projektů, z nichž každý přistoupil k řešení úkolu po svém. Zatímco některé se zaměřily primárně na energetické úspory a ideální zasazení nového mrakodrapu (či několika jeho věží) do svého okolí, jiní ve své práci akcentovali především nový přístup k navrhování výškových budov jako takových.

Na jednotlivé projekty se můžete podívat na internetových stránách Rady pro vysoké budovy a městské prostředí.

Pasivní dřevostavba v Brodně

Architekti ze slovenského studia Createrra dokončili v zimních měsících první pasivní dřevostavbu v okolí Žiliny. Její nosná konstrukce je z masivního dřeva a zdi jsou velmi dobře izolované za pomoci 30 cm foukané celulózy a dalších 60 mm dřevovláknité desky. Vytápění domu pak zajišťuje větrací jednotka s rekuperací tepla. Ta je řízena z velké části automaticky a reaguje mimo jiné i na množství CO₂ v domě. Ve stavbě byla dále využita okna s trojskly, která zajišťují vysoké solární zisky (g=60% a U_g= 0,67) a podle samotných tvůrců zjednodušují realizaci pasivních domů i v obtížnějších klimatických podmínkách.

Kompletní informace o stavbě se můžete dozvědět na webových stránkách Zelená architektura.

Jak poznat pasivní dřevostavbu?

Víte, jaké jsou základní zásady návrhu pasivního domu a jak poznat, jestli je váš dům skutečně pasivní? Pokud si nejste jistí, tak vám určitě přijde vhod naše Desatero pasivního domu, kterému se v sérii tématických článků rozhodl věnovat portál Dřevostavitel. První díl se zabývá otázkou orientace domu vzhledem ke světovým stranám a v souvislosti s tím i jeho předpoklady pro pasivní solární zisky. Ideálně navržený a postavený pasivní dům by tedy měl mít kompaktní a málo členitý tvar, největší plochu oken orientovanou na jih (či jihovýchod nebo jihozápad), měl by efektivně využívat vytápěný prostor uvnitř domu, směrem na jih by neměl být stíněn dalšími objekty a v neposlední řadě by měl efektivně využívat prostředky zabraňující jeho přehřívání.

Celý článek si můžete přečíst na serveru Dřevostavitel.

Bubeneč Gardens: Inteligentní pasivní bydlení

Nové technologie a inteligentní systémy pomáhající příjemnému bydlení, jaké jsme mohli obdivovat ve vizionářských sci-fi filmech, se pomalu stávají standardem. V pražské čtvrti Bubeneč v současnosti roste podle projektu Josefa Smoly a Jakuba Masáka dům s několika inteligentními bytovými jednotkami, navíc v pasivním standardu. Jeho charakteristickým rysem bude pojetí fasády jako vertikální zahrady. Dům by měl ve velké míře využívat obnovitelné zdroje energie, konkrétně tepelná čerpadla, solární panely (pro ohřev vody) nebo větrné turbíny. Jak je u pasivního domu běžné, jednotlivé bytové jednotky by také měly být vybaveny systémem řízeného větrání se zpětným ziskem tepla. Dokončení projektu se předpokládá ve třetí čtvrtině letošního roku.