Pasivní dům „U modrého křížku“

Vytoužený pasivní dům

Hned za křížem je pozemek upraven do podoby zatravněného terénního valu, který cloní dům před pohledy kolemjdoucích i před severním větrem. Zmiňovaný terénní val navíc opticky navazuje na zatravněnou střechu domu.

O tom, že existují pasivní domy, se majitelé – manželé se dvěma dětmi – dozvěděli z časopisů. Zde se také seznámili s prací architekta Aleše Brotánka a byli fascinováni podobou i vlastnostmi jeho pasivních domů.

Zaujaly je jednak pozitivní zdravotní aspekty řízeného větrání a čistota provozu domu, ale nejvíce je nadchla základní filozofie energeticky úsporného a pasivního stavitelství: dům, ve kterém se zbytečně nespotřebovávají drahé energie. Manželé tak zároveň myslí na „zadní kolečka“, kdy po dosažení důchodového věku nebudou muset řešit stále dražší energie.

Hledá se firma

O co snadněji a příjemněji probíhala komunikace s architektem v projekčních přípravách, o to obtížnější byla vlastní realizace. Jednou ze světlých výjimek byla spodní stavba, kdy realizace podpěrných mikropilotů proběhla hladce a k plné spokojenosti stavebníků. Problémy ale začaly při dalších fázích stavby. Manželé si nechali vyrobit a opracovat dřevěné prvky konstrukce objektu na CNC obráběcím stroji, na stavbu byly dodány očíslované v souladu s dokumentací.

Následně pověřili malou místní tesařskou firmu, aby dům sestavila. Firma si ovšem nedokázala zorganizovat práci a montáž se neúměrně protahovala. Také dodržení zadaných konstrukčních detailů, vyžadovaných u každé stavby a u energeticky pasivní realizace ještě důsledněji kontrolovaných, bylo ze strany tesařů problematické. Další řemeslníky pak manželé hledali podle kritéria, zda budou ochotní dodržovat zásady, které by měly být běžné v jakékoliv realizaci.

Nakonec stavbu dokončili, ale došli k zajímavému zjištění, že nejlepších výsledků dosáhli za pomoci nadšených amatérů, pro které byla práce placeným koníčkem. Podobnou zkušenost udělali i s hliněnými omítkami. Když je zedník odmítl provést, udělala si je paní domu sama, a to včetně marockého štuku. „Dá se shrnout, že tak cca 40 procent práce jsme udělali buď sami, nebo za pomoci přátel,“ rekapitulují dnes průběh výstavby manželé.

Díky tomu, že byl architektem zpracován prováděcí projekt domu vč. podrobných detailů (pozn. redakce – takový rozsah dokumentace je vyhláškou požadován pro každou stavbu…), bylo možné kontrolovat provedení; poradenství při realizaci bylo i ze strany architekta. Nadšení „amatéři“ na základě jasné dokumentace překonali „profesionály“, kteří pracovali v zaběhlém koloritu „takto se to přeci dělá, paninko“.

Problémy nebyly ani s montáží vzduchotechniky, akumulačního zásobníku a solárního systému. Na základě koordinovaného prováděcího projektu se stavbou zvládli bez komplikací tři subdodavatelé v rámci celkově čtyř dní montáže. „Podrobný prováděcí projekt domu a profesí, vzájemně koordinovaný architektem, nám ušetřil velké náklady při realizaci, díky vyloučení víceprací a předělávek,“ spokojeně konstatuje majitelka domu.

Vodu ohřívá i krb a slunce

O řízené větrání s rekuperací tepla a o tepelnou pohodu díky rozvodu tepla po domě se stará vzduchotechnická rovnotlaká větrací jednotka s cirkulací vzduchu Atrea (viz dále). Nejen pro pohodu a pohled na živé plameny ohně je možné využívat obezděnou krbovou vložku s teplovodním výměníkem Hoxter o výkonu 8 kW.

Jen necelé 2 kW nahřívají obezdívky a přímo odchází do místnosti, kde je toto teplo od krbu odváděno cirkulací vzduchu jednotkou ATREA a po filtraci přiváděno i do dalších místností. Zbývajících až 6 kW výkonu je při topení v krbu ukládáno do centrálního akumulačního zásobníku ATREA-IZT.

Ohřátá voda je z výměníku kamen přiváděna do horní části akumulačního zásobníku IZT. Ze zásobníku je podle potřeby odebírána topná voda do vzduchotechnické jednotky, díky vnořenému nerezovému průtočnému výměníku je zajišťován i ohřev teplé vody. Od jara do podzimu zajišťuje ohřev zásobníku solární systém, který předává energii slunce do spodní části zásobníku IZT.

Pokud by slunce nestačilo, automaticky se zapne elektrický dohřev. To ale podle majitelky nebývá třeba, protože krb v zimě a slunce po zbytek roku většinou k ohřevu zásobníku dostačují. Propojení systémů je plně automatické a jednotlivé zdroje tepla jsou využívány s ohledem na okamžitý výkon a provozní úsporu s minimalizací požadavku na využití přímé elektrické energie.

Je to stejný systém, který se může používat a používá v zásadě v jakémkoliv domě, pouze díky minimálnímu požadavku na vytápění díky konstrukcím jsou jednotlivé komponenty prostorově a výkonově malé. „U známých ve starších nezaizolovaných domech jsou samostatné kotelny, nám stačí cca 1–1,5 m³ dřeva na zimu a pohledová kamna máme v obývacím pokoji,“ uzavírá majitelka domu.

TECHNICKÉ DETAILY

Přízemní dřevostavba se skládá ze dvou částí. Hlavní, vytápěná část domu stojí na vrtaných pilotech s nabetonovanými pilířky. Na tuto partii navazují nevytápěné prostory se závětřím, úložnými prostory a parkovacím přístřeškem pro dvě auta. Konstrukce vytápěné části je zhotovena z fošnového skeletu opláštěného OSB deskami, které plní funkci parobrzdné i vzduchotěsné vrstvy.

Tato konstrukce je zaklopena dřevovláknitými deskami (tl. 60 mm) a vyfoukána celulózovou tepelnou izolací. Na desky je položena 8mm vrstva stěrkové, difuzně otevřené omítky. Z interiérové strany tepelnou izolaci zajišťuje konopí, o tepelnou stabilitu a příznivé vnitřní mikroklima se stará hliněná omítka na laťovém roštu. Většina příček je z pálených cihel. Obě části domu spojuje zatravněná střecha.

• Článek byl publikován 17.4.2013 v časopise Můj Dům, jeho autorem je Adam Krejčík
• Na dům se můžete podívat i v naší databázi pasivních domů