Pokračování Zelené úsporám bude nejdříve za rok

Stovky lidí tak budou možná muset znovu odložit své plány na zateplení domu nebo stavbu nového energeticky šetrnějšího. Přitom právě energeticky úsporné budovy by podle ekonomů mohly státu ušetřit desítky miliard korun.

Když před víc než rokem začínali Chvílovi stavbu svého pasivního domu, s dotací z programu Zelená úsporám počítali: „Kvůli změně územního plánu se nám ale zdrželo stavební povolení. Ve chvíli, kdy jsme si žádost o příspěvek podali, pak již bylo pozdě. Byli jsme zřejmě jedni z prvních, kterým nečekané zastavení Zelené úsporám zkřížilo plány. Ministerstvo dokonce tuto informaci zveřejnilo až pár dní poté, co nám naši žádost odmítlo.“ Dnes, těsně před dokončením stavby, jim podobně jako stovkám dalších nezbývá než doufat, že Ministerstvo životního prostředí podobný projekt brzy opět nastartuje.

Podle ministra Chalupy sice ministerstvo na novém programu již pracuje, s jeho spuštěním ale počítá nejdříve na začátek příštího roku. Ani to však zatím stoprocentně jisté není. Poslední slovo totiž bude mít vláda a parlament. „Vše má jednu hlavní podmínku. Totiž, že se nám ve vládě a parlamentu podaří prosadit, že alespoň padesát procent budoucích výnosů z prodeje emisních povolenek půjde na takovýto program. V době, kdy se hledají úspory na každém místě, to bude opravdu bitva a pan kolega Kalousek jako správný správce kasy bude mít jinou představu,“ přiznal Chalupa v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.

Řadu zájemců o energetické úspory může ale toto váhavé vyjádření od jejich plánů odradit. „Týdně míváme i několik telefonátů od lidí, kteří plánují stavbu pasivního domu a rádi by na ni získali nějakou dotaci. V tuto chvíli jsou však jejich možnosti velmi omezené. Je možné, že si kvůli tomu řada z nich stavbu energeticky šetrného domu rozmyslí. Nejde přitom jen o jejich nižší výdaje za topení, ale i o miliardové úspory státu a desítky tisíc pracovních míst,“ popisuje současný stav ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta.

Člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník spočítal, že úsporné budovy mohou v příštích 25 letech státu ušetřit přibližně 223 miliard korun. Pokud by však reálná cena energií rostla rychleji, než jen o plánovaná 3 % ročně, mohou být nakonec úspory ve státní kase ještě o mnoho vyšší. Investice do energeticky úsporných budov mají podle odborníků i pozitivní vliv na vznik nových pracovních míst a pomáhají snižovat energetickou závislost státu na politicky nestabilních zemích. „Provoz budov má v České republice na svědomí přibližně 40 % z celkové spotřeby energií. Potenciál úspor je zde tedy obrovský, zvlášť když uvážíme, že třeba pasivní domy mají oproti těm běžným až o 90 % nižší potřebu tepla na vytápění. Čím dříve proto bude nový dotační program spuštěn, tím lépe,“ dodává Bárta.