V Číně se začal stavět modelový pasivní bytový dům

Projekt výstavby domu s názvem Bruck v městě Changxing odstartoval v roce 2011 a ujal se ho ateliér německého architekta Petera Ruge. Mimo dalších se na něm ale podílel například i Wolfgang Feist z Institutu pasivního domu v německém Darmstadtu. Úkolem evropských architektů se stalo navrhnout pro developerskou skupinu Landsea bytový dům, který by otestoval jak zájem čínské veřejnosti o pasivní stavby, tak i to, jak bude takový dům fungovat v klimatu jižní Číny.

Průkopnická stavba tak bude mimo modelového bydlení sloužit i jako výzkumné centrum pro další rozvoj domů s nízkou spotřebou energií v teplém a vlhkém podnebí, které klade po většinu roku větší nároky na chlazení budov než na jejich vytápění. Na druhou stranu, v zimních měsících je vytápění nutné i zde, s čímž se musí stavba také vyrovnat.

Právě místní klima se výrazně podepsalo na podobě fasády budovy. Všechny obytné a společenské místnosti jsou zvenku proskleny za pomoci výkonných trojskel, zatímco zbytek vnějších zdí je pokryt "závěsem" různobarevných terakotových tyčí, které pomáhají zabránit přehřívání domu během letních měsíců. Tomu by měly zároveň zabraňovat i pevná stínidla nainstalovaná zvnějšku kolem všech skleněných ploch. Ztráty tepla by pak měla, jak je u pasivních domů pravidlem, minimalizovat dokonale utěsněná obálka budovy a vysoká úroveň izolace stěn a střechy.

Dům, jehož stavba započala letos v únoru, by měl být hotov a připraven k užívání ještě během tohoto roku. Po svém dokončení by měl poskytnout celkem 36 jednopokojových bytů pro zaměstanance centra, 6 dvoupokojových kanceláří a 4 větší modelové byty. Právě ty si budou moci zájemci  o nízkoenergetické bydlení krátkodobě pronajmout a na vlastní kůži si je vyzkoušet. Celkově by pak budova měla spotřebovávat o 95% méně energie než srovnatelné domy v regionu.

V současné době využívají domy v Číně zhruba čtvrtinu veškeré energie, která se v zemi spotřebuje, ale vzhledem k místnímu stavebnímu boomu se odhaduje, že do roku 2020 to bude přes 40%. V sektoru staveb je pak jen na vytápění použito okolo 32% energie, což je výrazně více než v Evropě. Pasivní domy tak mohou představovat jedno z dlouhodobě udržitelných řešení čínského problému s energetickými zdroji.

Prozatím jsou ale v zemi skutečnou novinkou (nemluvíme-li o "tradičních pasivních domech"), neboť první z nich byl postaven v roce 2010 v rámci německé prezentace na EXPO 2010. O dva roky později jej následoval první skutečně čínský dům fungující v pasivním energetickém standardu, jímž se stala kavárna v městě Dalian. To ovšem leží v mírném klimatu, do jisté míry podobném tomu německému, což je v Číně spíše výjimkou. V současnosti ale již běží plány na výstavbu dalších pasivních staveb v různých regionech a to jak rezidenčních, tak i administrativních. Přinejmenším jeden z nich pak vzniká v rámci německo-čínské spolupráce.

• Více se o domě Bruck můžete dozvědět například na portálu ArchDaily, ze které čerpal tento text. O pasivních domech v Číně se poté můžete více dočíst na serveru ecocitynotes.com.
• Aktuality o projektu můžete sledovat také na stránkách architektonické kanceláře Peter Ruge.