Úspory v budovách versus dostavba Temelína

Programy na podporu energeticky úsporných budov zaměstnají za 3x méně peněz až 3x více lidí než dostavba Temelína. Energeticky úsporným renovacím budov by proto vrcholní představitelé státu měli věnovat minimálně stejnou pozornost, jakou věnují plánovaným novým blokům jaderné elektrárny.

Výstavba dvou nových bloků Temelína je plánována na roky 2018-2025 a rozsah investice se zatím odhaduje na 300 miliard korun. Sedmiletý program pomáhající domácnostem i institucím s energeticky úspornými renovacemi lze oproti tomu spustit prakticky hned a státní investice, kterou stavební sektor dokáže efektivně vyčerpat, činí zhruba třetinu této částky, tedy 80-100 miliard korun. ^[1]

Státu se prostředky vložené do energeticky úsporných renovací budov už během jednoho roku vrátí v podobě zhruba 30 tisíc nových pracovních míst zejména v malých a středních firmách napříč regiony a tím i vyšších odvodech na daních.

Oproti tomu u stavby jaderného zdroje slibují oba možní dodavatelé poslat do českých firem, leckdy ale s vlastníky v zahraničí, nebo s nejasnou vlastnickou strukturou, jen kolem dvou třetin investice. Větší či menší část peněz tedy nutně odplyne do zahraničí, její vliv na tvorbu pracovních míst je pak výrazně nižší a výhodný jen pro některé regiony. Podle odhadů zveřejněných v médiích může stavba Temelína zaměstnat přibližně 10 tisíc lidí.

Energeticky úsporné renovace výrazně podporují ekonomický růst tím, že každá koruna, kterou stát investuje do programů na jejich podporu, na sebe nabalí další 3 až 4 koruny ze soukromých zdrojů od majitelů budov. Jinými slovy stát přiměřenou dotací motivuje občany k vynaložení vlastních prostředků a tím dosahuje velké finanční páky a účinně stimuluje ekonomiku.

"Představitelé státu by měli alespoň obdobnou politickou a manažerskou kapacitu, kterou věnují dostavbě Temelína, napřít na zavedení dlouhodobého programu renovace českých budov. Za 3x méně peněz bychom mohli mít 3x více muziky. Samozřejmě by bylo kvůli tomu bezpředmětné jezdit do Moskvy nebo Washingtonu, místo toho by ale politici mohli navštěvovat jednotlivé kraje a obce a zajímat se o to, kolik místních firem a lidí renovace budov zaměstnávají," říká Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, aliance podporující energeticky úsporné stavebnictví.

[1] Více v analýze Miroslava Zámečníka zde: http://www.sanceprobudovy.cz/studie/analyzy/2012/studie-srovnani-dopadu-narodnich-programu-zvysovani-energeticke-efektivity-budov-s-jinymi-alternativami

Článek je tiskovou zprávou aliance Šance pro budovy ze dne 1. 8. 2013
Zdroj ilustračního obrázku: Státní uřad pro jadernou bezpečnost České republiky