27. února 2012
Větrání a kvalita vzduchu v bytech po rekonstrukci
Při energetické sanaci budov dochází obvykle mj. ke zlepšení vzduchotěsnosti obálky budovy. U stávajících budov větraných převážně okny se výrazně snižuje podíl ex-, resp. infiltrace. Aby byla i nadále zajištěna dostatečná výměna vzduchu, musí být větrání uzpůsobeno novým podmínkám píše v odborné studii portál TZB-info.
Požadavek vzduchotěsnosti s ohledem na zamezení vzniku stavebních poruch a v zájmu úspory energie už je obecně uznáván a má i oporu v normách a zákonných ustanoveních.
1 Úvod
Při energetické sanaci budov dochází obvykle mj. ke zlepšení vzduchotěsnosti obálky budovy. U stávajících budov větraných převážně okny se výrazně snižuje podíl ex-, resp. infiltrace. Aby byla i nadále zajištěna dostatečná výměna vzduchu, musí být větrání uzpůsobeno novým podmínkám. Požadavek vzduchotěsnosti s ohledem na zamezení vzniku stavebních poruch a v zájmu úspory energie už je obecně uznáván a má i oporu v normách a zákonných ustanoveních. Navíc uživatelé rekonstruovaných budov očekávají, že po rekonstrukci už nebude okny citelně táhnout – už proto musí být vzduchotěsnost obálky budovy po sanaci výrazně lepší. Řízeným větráním lze naopak zajistit nezávisle na uživateli dostatečnou výměnu vzduchu.
V rámci doprovodného měření pro vědecký výzkum provedeného na dvou stejných bytových domech, jednom sanovaném na nízkoenergetický standard s přirozeným větráním okny a druhém sanovaným do pasivního standardu s řízeným mechanickým větráním (viz [Peper/Feist 2008]), se ukázalo, že rozdíly ve spotřebě energie na vytápění jsou menší, než se předpokládalo v energetické bilanci. Výsledky měření upozornily na to, že to je způsobeno především rozdílným přísunem čerstvého vzduchu a tedy tepelnou ztrátou větráním.
Rozšířené měření představené v tomto příspěvku, které bylo provedeno na dvou stejných objektech v zimě 2009/2010 (viz [Kah et al. 2010]), by mělo přispět k dalšímu objasnění této otázky. Cílem měření bylo důkladněji prozkoumat způsob větrání, výslednou výměnu vzduchu a kvalitu vzduchu v rekonstruovaných bytech větraných okny a bytech s řízeným větráním.
Rekonstruované objekty, ve kterých měření probíhalo, jsou klasickými bytovými stavbami z roku 1965. Každá má tři podlaží a 12 bytů (750 m2 vytápěné obytné plochy). Vlastníkem obou objektů je CAG Ludwigshafen. Analýza způsobu větrání mohla být provedena vždy v 6 větších 3pokojových bytech (73,5 m2 obytné plochy). V nízkoenergetickém domě byl v době měření jeden byt nepronajatý, takže se měřilo jen v 5 bytech.
Celý článek si můžete přečíst na serveru TZB-info.cz.
