Zdravé bydlení pro děti i alergiky

Špatný vzduch negativně ovlivňuje zdraví

Vydržet v místnosti s vydýchaným vzduchem je i pro otrlé jedince často utrpením. Nejvíce však trpí děti, senioři, astmatici a osoby citlivé na různé dráždivé alergeny. Ve špatném prostředí na sobě mohou citlivější jedinci pociťovat zhoršení zdravotního stavu. Kromě únavy a bolesti hlavy jsou to i problémy dýchacího ústrojí a alergie. Zejména k alergiím a bronchitidám jsou hodně náchylné děti, což potvrzují data z výzkumu Státního zdravotního ústavu. Podle dotazníkového šetření studie HELEN trápí alergické onemocnění 29,7 % dětí. Sběr dat proběhl v 18 vybraných městech České republiky v průběhu let 2011 až 2012 ve spolupráci s praktickými dětskými lékaři a rodiči. Vzorek respondentů zahrnuje 6 503 dětí ve věku 5, 9, 13 a 17 let. Kožním testem se u dětí prokázaly nejčastěji alergie na pyly (trávy), hned za nimi na roztoče, na další neurčené pyly a dále na plísně. Na desáté příčce se objevil prach.

Pasivní budova F se zdravými a úspornými bytu v projektu Hyacint Modřany od YIT

Nezdravé prostředí doma i ve školách

Za vznikem alergií stojí také životní styl a pobyt v nezdravém prostředí jak doma, tak ve školkách a školách „Děti v dnešní době málo sportují, více vysedávají doma u počítače, než aby trávily čas venku na čerstvém vzduchu. V uzavřených místnostech s nedostatečným větráním je ovšem ve většině případů špatná kvalita ovzduší. V našich projektech se proto snažíme vytvářet zdravé prostředí, které považujeme za základ spokojeného domova. V projektu Hyacint Modřany jsme postavili budovu F v pasivním standardu, ve které jsou nové byty vybaveny moderními technologiemi, které zajistí zdravé vnitřní prostředí s dostatkem čerstvého a čistého vzduchu,“ uvádí Marek Kontriš, marketingový manažer společnosti YIT Stavo.

Hladina vlhkosti vzduchu v bytě

Častým problémem domácností je i přílišná či nedostatečná vlhkost v bytě. Ta by se ideálně měla pohybovat mezi 40 – 45 %. Pokud je nižší, vysušuje sliznice – projevuje se například pálením očí a jejich rudnutím. Naopak vyšší vlhkost může zapříčinit vznik plísní, které se mohou šířit po celém bytě. Jejich výtrusy pak mohou mít na svědomí různé respirační obtíže. K zajištění optimální vlhkosti je důležitá pravidelná výměna vzduchu. Pro mnoho lidí je však nereálné, aby doma pravidelně větrali, když většinu dne tráví v práci nebo ve škole, kde se ke všemu také potýkají se špatně větranými prostory. Otevřenými okny se navíc do bytu dostává prach, pyl a další škodliviny, které mohou být dalšími spouštěči alergických reakcí. I přesto, že přítomnost nečistot v interiéru je patrná pouhým pohledem na zaprášený nábytek, podle dotazníkového šetření alergických onemocnění u dětí v Česku si čističku vzduchu pořídily pouze čtyři rodiny ze zkoumaného vzorku. „Problém špatné vlhkosti a nedostatečného větrání přitom pomůže vyřešit systém řízeného větrání s rekuperací tepla, kterým se vybavují pasivní byty jako například naše budova F v projektu Hyacint Modřany. Jejich obyvatelé mají zajištěn stálý přísun čerstvého vzduchu bez průvanu a nutnosti otevírat okna. Navíc prachové a případně pylové filtry zabrání pronikání nečistot. V pasivních bytech se tak alergikům a astmatikům žije mnohem lépe,“ říká Marek Kontriš.

Nezbytná kontrola hladiny CO2

Zákon o technických požadavcích na stavby uvádí, že pobytové místnosti musí mít zajištěné dostatečné větrání a že ukazatelem kvality vnitřního prostředí je oxid uhličitý (CO2), jehož koncentrace zde nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm (ppm = parts-per-million; částí na milion) . V českých domácnostech v běžných bytech bez nuceného větrání se však často vyskytují hodnoty vyšší, přičemž koncentrace přesahující 5 000 ppm je pro lidský organismus nebezpečná.