11. dubna 2012

Zkušenosti a techniky dosahování vzduchotěsnosti pláště budov v ČR.

Měření vzduchotěsnosti obalových plášťů českých budov prošlo za posledních deset let výrazným vývojem. Článek Stanislava Palečka z konference Pasivní domy 2011 si všímá pokroku v této oblasti, současných trendů a i zajímavých postřehů z praxe.

 

Mgr. Stanislav Paleček, RADION, t. č. předseda Asociace Blower Door CZ
Fojtíkova 2406, Rakovník, ČR
Tel: +420 604 834 531, e-mail: radion@radion.cz

Počátky vzduchotěsnosti budov v ČR

Požadavek vzduchotěsnosti pláště budov se objevuje výrazněji s nástupem výstavby nízkoenergetických domů na konci devadesátých let minulého století. Je převážně spojován s energetickou ztrátou domu ve spojitosti s větrným zatížením obalových konstrukcí. Jeho význam není, až na výjimky, výrazně spojován s účinností rekuperačního větrání neboť ani četnost rekuperačních větracích jednotek v tehdy převážně nízkoenergetických domech není nikterak zásadní. Požadavek na vzduchotěsnost je považován za splněný, je-li použito parozábran v konstrukcích krovů či skeletů dřevostaveb. Ostatní části pláště se považovaly za těsné z jejich podstaty. Netěsnosti zdiva se nepřipouštěly za možné. Významná úloha při zlepšování těsnosti budov se přikládala zateplovacímu systému, přičemž nebezpečnost tohoto pojetí ve vztahu ke kondenzační rovině v konstrukci pláště nebyla mnohdy vzata v úvahu. Velká pozornost při utěsňování budov byla věnována funkčním spárám oken a dveří. Tato péče snad pramenila z žalostné zkušenosti s okny v hromadné bytové výstavbě minulých desetiletí. Pozornosti ale unikala připojovací spára jako neopominutelná součást vzduchotěsné obálky a jejích spojů.

Nevyvážená péče v detailech staveb při dosahování zamýšlené vzduchotěsnosti byla zapříčiněna nemožností zpětné vazby takového činění, tedy kontrolního měření vzduchotěsnosti obálky a to nejlépe již v průběhu výstavby. Mnohé materiály a jejich aplikace byly používány jen na základě dobré víry v jejich vlastnosti. Postupy jejich aplikace se opíraly o letitou zkušenost s podobnými materiály, které ale nebyly nikdy ověřeny.

Častou překážkou v prosazení lepší neprůvzdušnosti pláště bylo tvrzení, že dům přece musí dýchat. Tato výmluva byla užívána bez jakékoli znalosti stavební fyziky, zvláště vlhkostních toků v konstrukci.

Diskuse


Přihlaste se k odběru newsletteru

  *

Naši členové
  • Budovy21 s.r.o.
  • Stanislav Martínek
  • Úsporné bydlení s.r.o.
  • KM BETA a.s.
  • Stavební Engineering Přerov s.r.o.
  • Vize Ateliér, s.r.o.
  • Josef Smola - Projektový a inženýrský atelier
  • EM3 DŘEVOSTAVBY s.r.o.
  • MESSY s.r.o.
  • Michael Jaďuď
  • Protronix s.r.o.
  • DŮM NA ZELENOU s.r.o. [Architektonický a projekční ateliér]
  • JRD
  • Ing. arch. Dalibor Borák - BORÁK ARCHITEKTI
  • ATREA s.r.o. | DOMY ATREA
  • Pasivní domy Hradec Králové, Ing. Jiří Kobr
  • FINO-trade s.r.o.
  • Ing. Jiří Šála, CSc. - MODI
  • 3AE s.r.o.
  • Michal Škařupa - aluplast GmbH

Naši partneři

 ČSOB-150px SEMMO


Hlavní mediální partneři

        ESB  Stavebnictvi  for arch logofor pasivDřevoportál  strechy_krytiny    izolace_info  tzb-info  Veleton  Salon dřevostaveb  Forum dřevostaveb  stavbaweb_logo  iMaterialy_logo  České stavby  Českéreality.cz  Adapterra Awards  Nadace partnerství