ČEZ se v Prunéřově rozhodl pro nejefektivnější řešení

Celý komplex Prunéřovské elektrárny se totiž v následujících letech promění na rozsáhlé bytové sídliště kompletně provedené ve standardu pasivního domu. „Neustálé tahanice o novou podobu elektrárny nás už unavovaly. Ani byste nevěřili kdo všechno se v této zemi plete člověku do vládnutí... Tedy rozhodování. Lidé z našeho managementu si mně v posledních měsících navíc stěžovali na vysoké účty za vytápění, které musí platit. Sám jsem se zděsil, když jsem se doma podíval na složenky,“ vysvětluje Roman novou politiku elektrárenského gigantu. „Naše rozhodnutí je výsledkem důkladné analýzy a dlouhodobých konzultací s Centrem pasivního domu“ odmítl ředitel ČEZu rázně otázku na téma svého duševního zdraví.

Přestavba Prunéřova tak zlevní z původních 25 miliard na méně než jednu miliardu. Ušetřené peníze umožní ČEZu převést všechny budovy v okolí 20 kilometrů od bývalé elektrárny na pasivní standard a v plánu je i pokračování rekultivace krajiny postižené těžbou hnědého uhlí. V Prunéřově mají mimo kancelářských budov ČEZu vzniknout i byty pro zaměstnance elektrárenské společnosti. Areál je nicméně tak velký, že zbude místo i pro komerční byty. V oblasti díky těmto rozsáhlým rekonstrukcím vznikne více než 10 000 nových pracovních míst a očekává se, že díky kvalitě nového bydlení se sem přesunou i některé další firmy. Unikátní projekt má také podpořit rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Romanovy plány však sahají mnohem dál: „Z dalších ušetřených peněz a z peněz za prunéřovské byty plánujeme v následujících deseti letech postupně přestavět i všechny naše další budovy. Tedy všechny budovy vlády a státní správy, abych se vyjádřil přesněji.“

Nový plán ČEZu zaznamenal očekávaně velký pochvalný i kritický ohlas. Největší část kritiky se věnovala otázce, jakým způsobem bude nahrazen přísun prunéřovské elektřiny do sítě. Roman ovšem kontruje tím, že s ohledem na nižší energetickou náročnost nových staveb nebude v budoucnu Prunéřov vůbec zapotřebí. Kritika zazněla na adresu elektrárenského gigantu také od prezidenta Klause, který plán rázně odmítl, jakožto anti-tržní a v reakci na údajné spiknutí ekologistů navrhl vyhlásit stanné právo. Pochvalného ohlasu se ČEZu naopak dostalo z Mikronésie, která slíbila v reakci věnovat České republice několik atolů. V určitých kruzích se tak již objevily plány na přenesení prezidentského sídla do Pacifiku.