Dům se zúčastnil soutěžní přehlídky
Úsporný dům 2019.
Dům se zúčastnil soutěžní přehlídky
Pasivní dům 2018.
Malý Újezd 49, PSČ 277 31 Velký Borek, Malý Újezd 49, PSČ 277 31 Velký Borek
Vzdělávací zařízení (škola, školka), Dokončen
| Měrná potřeba tepla na vytápění | 14 kWh/(m2a) |
|---|---|
| Výpočtová metodika potřeby tepla na vytápění | PENB od 2013, Nová zelená úsporám (Vyhl. 78/2013 Sb. a TNI 73 0331) |
| Energetická náročnost budovy (dle PENB) | B - velmi úsporná |
| Celková potřeba primární energie | 105 kWh/(m2a) |
| Výpočtová metodika celková potřeba primární energie: | PENB od 2013, Nová zelená úsporám (Vyhl. 78/2013 Sb. a TNI 73 0331) |
| Celková neprůvzdušnost n50 | 0,5 h-1 |
| Průměrný součinitel prostupu tepla Uem | 0.19 W/m2K |
| Skladba | Tloušťka | U [W/(m2K)] | |
|---|---|---|---|
| Stěna | 1 Omítka vápenocementová: 15 mm 2 Cihelné bloky (Porotherm 30 Profi P15-80-T2): 300 mm 3 Lepící malta ETICS – (Weber therm plus ultra): 5 mm 4 EPS s grafitem 100 F (Isover EPS Grey 100): 220 mm 5 Výztužná vrstva ETICS (Weber therm plus ultra): 4 mm 6 Omítka ETICS silikon (Weber pas silikon): 3 mm |
547 mm | 0,12 |
| Okna |
Okna dřevěná PKS, z dřevěných Europrofilů IV88; součinitel prostupu tepla rámu oken Uf=0,83 W/(m2.K) Celkové UW: 0,79 W/m2K |
|---|---|
| Zasklení |
tepelně izolační trojsklo; distanční rámeček Swisspacer s ψgl=0,046 W/(m.K) Celkové Ug: 0,6 W/m2K g: 0,5 |
| Vchodové dveře |
Dveře – vstupní, se zasklením izolačním trojsklem s Ug=0,6 W/(m2.K). Distanční rámeček Swisspacer s ψgl=0,046 W/(m.K) UD: 0,8 W/m2K |
Tento dům můžete navštívit v rámci akce Dny pasivních domů, které se konají od pátku 8. listopadu do neděle 10. listopadu 2024. Akce existuje jen díky ochotě majitelů, proto prosím respektujte otvírací dobu, kterou v každém domě dávají k dispozici.
Pokud je u domu uveden registrační formulář, využijte ho, pokud je uvedeno "po domluvě", prosím dohodněte si návštěvu dopředu na uvedených kontaktech.
Podrobné informace o akci a přihlášených domech, včetně otvírací doby, naleznete zde.
Popis: ZŠ Malý Újezd – nový pavilon: Sázka na komplexnost a kvalitu
Záměr realizace komplexního projektu nové části školy i s okolní školní zahradou, vykrystalizoval v obci Malý Újezd počátkem roku 2016, po několika letech diskusí v obci, jak zvětšit školu.
Instituce „Základní škola a mateřská škola Malý Újezd“ je v části základní škola malotřídní školou s pěti postupovými ročníky. Žáci ZŠ byli původně rozděleni jen do tří tříd-učeben. V současnosti má škola 5 kmenových učeben a jednu odbornou. Kapacita školského zařízení je v současnosti 75 míst pro základní školu a 50 míst pro mateřskou školu, 120 míst školní jídelny s kuchyní, která se nachází ve staré budově školy. V současné době provozuje škola ještě školní družinu, kde se také nedostávalo prostor pro aktivity družiny.
Škola poskytuje základní vzdělání pro děti z obce Malý Újezd (s částmi: Malý Újezd, Jelenice a Vavřineč), v menší části též pro žáky z okolních obcí.
Obec Malý Újezd byla nucena po letech nárůstu počtu dětí v obci k navýšení kapacity základní školy, a to výstavbou nové části – nového, samostatně stojícího pavilonu, nové dvoupodlažní budovy, na zahradě areálu školy, v centru obce.
Cílem stavby nového pavilonu bylo jednak zvýšení stávající kapacity školy, ale také zlepšení kvality zázemí a vytvoření nových prostor umožňujících odbornou přírodovědnou a environmentální výuku. Zadání pro stavbu znělo:
V novém pavilonu jsou vybudovány celkem tři nové učebny, vždy pro 20 žáků, z toho jsou 2 kmenové a jedna učebna odborná (ta je dvoufunkční místností i pro školní družinu), s celkovou kapacitou kmenových učeben 40 žáků. Dále sborovna, kabinety, sociální zařízení (v obou podlažích je VŠE bezbariérové), jídelna (pro konzumaci jídla dovezeného ze stávající školní kuchyně), školní šatny, zázemí školníka, úklidové prostory, skladové prostory, technické zázemí. Nová stavba je kompletně bezbariérová.
Nový pavilon je pro nové století: má technickou vybavenost moderních staveb i moderní učební pomůcky a zařízení – audiovizuální techniku, výpočetní a internetové technologie.
Koncepce stavby je kompletně v duchu udržitelného stavění, tj. snížení provozní i energetické náročnosti. Snahou je i maximální koncová recyklace materiálů a vedení dětí k recyklaci. Řešení je zaměřeno i na zlepšení vnitřního mikroklimatu ve škole (nedaleko je Elektrárna Mělník, děti jezdí na školu v přírodě).
Zdroje energie a tepla jsou ve škole využívány 3:
Do budoucna se uvažuje se 4. zdrojem energie – elektřinou ze slunce. Na střeše je uvažováno s osazením fotovoltaických kolektorů. Jejich instalace a zapojení buď do ostrovního systému provozu školy nebo pro dodávku elektrické energie mimo budovu pavilonu (např. pro starou budovu školy, nebo vedlejší objekt obecního úřadu), nebude činit problém.
Škola se vyskytuje v poměrně teplé oblasti, zimy zde nejsou silné, je zde dost slunečního svitu, málo inverzí. Tepelné izolace na obálce – šedý polystyren EPS (na fasádě 22 cm), XPS u základů (18 cm), minerální izolanty (na stěnách 22 cm, ve střeše 50 cm), PIR (v podlahách 18 cm) v základních skladbách konstrukcí - jsou doplněny vysoce efektivními hi-tech izolanty pro detaily tepelných mostů: v kritických místech je použit izolant Aerogel a Compacfoam.
K dobrému tepelnému komfortu v polabském létě přispějí jak variabilně ovládané aktivní externí žaluzie, tak řízené větrání v budově, ve spojení s tepelnou kapacitou budovy, která obsahuje zděné konstrukce (obvodové i příčkové zdivo z cihelných tvarovek se zesílenými omítkami), železobetonové konstrukce (strop 1.NP, schodiště, výtahová šachta), tak i podlahy z anhydritu (nad podlahovým vytápěním). Chlazení samo o sobě není potřeba, ale dle výpočtu letní tepelné stability (pro splnění požadavku na nejvyšší denní teplotu v místnosti) bude nutné v případě letních teplotních špiček použít noční předvětrání budovy chladnějším venkovním vzduchem pro splnění požadavku na nejvyšší denní teplotu vzduchu v interiéru, a to pomocí vzduchotechnické jednotky nebo alternativně přirozeně, jen otevřením horních částí oken. To bude předmětem následné optimalizace provozu a praxe, ve vazbě na zaregulování VZT jednotky.
Stavba je určena pro „malý venkov“, vychází z tradičního konceptu venkovských staveb: cihly a dřevěný krov. Škola je úzce svázána s krajinou, prostředím, tradicemi.
Dřevěná okna mají tradiční členění, ale technicky moderní, s trojsklem. Tepelnou a světelnou pohodu zajišťují venkovní žaluzie s elektrickým pohonem, ovládané ve třídách a pobytových místnostech samostatně. Děti uvidí, jak se jimi dá správně regulovat světlo vstupující do učebny dvouzónovým naklápěním lamel, dle potřeby výuky a venkovní úrovně osvětlenosti. To je v přímé vazbě na potřebu stínění interiéru pro interaktivní tabule a displeje a další využívání výpočetní techniky (dnes ve školách silně opomíjené), kdy jsou velké problémy s odlesky; zde nebudou. Řízené větrání s rekuperací tepla z odpadního vzduchu je pro žáky "zviditelněno": rozvody vzduchu (spiro) ve třídách jsou "přiznány", nejsou zakryty, jsou akcentovány naopak zářivými textilními barevnými výústkami. Je zřejmé, kudy přichází čerstvý vzduch do třídy, a kudy odchází vydýchaný vzduch. S potrubím se již škola naučila kreativně koexistovat: používá ho k dočasným akcím, např. pro závěsy na výrobky dětí. Ve třídách jsou indikátory CO2, které řídí-spouštějí vzduchotechniku, podle obsazenosti třídy a „výkonu“ osazenstva v učebně, navíc je to využito i ve výuce o prostředí.
Fasáda školy se na omítce připomíná vazbou na přírodu a její poznávání - zjednodušené kresby přírodních motivů listů místních stromů vytváří dekoraci s jasnou deklarací účelu budovy - pro školu. Fasáda budovy je navržena barevně citlivě ve vazbě na starou budovy školy (secesní, šedo-bílou), ale i nově, kdy jsou využity jak plastické markanty šambrán okolo oken, tak i přírodní motivy listů a dekorativní kovový nápis nad vstupem do školy - ve shodné barvě. To vše propojeno s čidly a moderními technologiemi současných staveb.
Škola má JEDEN rukopis, jeden architektonicky funkční i výtvarný koncept, od střechy, až po cedulky na dveřích a nástěnkách.
K budově školy – s interiéry – je navázán úzce i exteriér - nová koncepce školní zahrady jako velké učební pomůcky, včetně venkovní učebny pro školu, tzv. dřevěného altánu.
Stavba:
Vznikla novostavba - nová budova s 1 odbornou učebnou přírodních věd a se 2 kmenovými třídami, které vedou k navýšení výukové kapacity. Součástí jsou šatny a hygienické zázemí, včetně oddělených zařízení pro hygienické zázemí ZTP, a to v obou podlažích. Dále je zde jídelna a prostory pro školský personál. Realizace interiérů obsahuje vybavení, nábytek,z ařízení a učební pomůcky. Venku vznikla nová venkovní učebna-altán u budovy. Jsou upraveny venkovní plochy a vysazena nová zeleň na zahradě. Objekt je založen na betonových pasech a železobetonové základové desce. Stavba pavilonu (nosné a příčkové zdivo) je z keramických voštinových cihelných tvarovek spojovaných na P/D s ložnou vrstvou na PUR. Konstrukce stropu je zmonolitněná deska z prefabrikátů.
Střešní konstrukce je sedlová s rovnoměrným sklonem střešních rovin 24 stupňů s dílče odskočenou rovinou. Krov je dřevěný s lehkou krytinou ze systémových poplastovaných plechů imitující klasickou střešní krytinu.
Stavba je kompletně tepelně zaizolována. Obvodový plášť je izolován kontaktním zateplovacím systémem z "šedého" EPS v tl. 220mm. Střešní rovina je zateplena podkrokevní izolací z minerální izolace v tl. min. 500mm. Podlahová konstrukce v 1.NP je zateplena izolantem PIR v tl. 180 mm.
Výplně otvorů okna a dveře jsou z dřevěných profilů s vloženým izolačním trojsklem. Součástí oken na V/J/Z straně jsou prvky předokenních žaluzií s el. ovládáním. Mechanická část žaluzií je skryta, zapracována do KZS fasády.
Zdrojem tepla pro vytápění je tepelné čerpadlo vzduch/voda. Venkovní výměník je umístěn na severní straně budovy s výdechem do volného prostředí. Vlastní TČ je umístěno v 2.NP v energo centru. Topení v jednotlivých místnostech je navrženo podlahové s lokálním doplněním o radiátory.
Zdrojem TUV je také TČ s vložených bivalentním zdrojem pro případ výpadku, nedostatku energie z vnějšího prostředí.
Pro zajištění hygienických normativů výměny vzduchu v učebnách, a zároveň snahy zabránit unikání teplého vzduchu do okolí, je navržena vzduchotechnická soustava řízené výměny vzduchu se 2 rekuperačními jednotkami.
Budova je pro výpočet energetické náročnosti rozdělena do zón. Zóny zahrnují místnosti se shodným nebo podobným profilem užívání a jsou obsluhovány stejným technickým zařízením. Zónování budovy je provedeno ve smyslu ČSN EN ISO 13 790.
Ve výpočtech se počítá s následujícími zónami:
1. Škola - Učebny a kabinety
2. Škola - Chodby šatny a ostatní
3. Škola - Jídelna a výdejna
Stavba je řešena bezbariérově s volným přístupem z okolního terénu. Pro bezbariérový pohyb mezi podlažími je navržen svislý výtah s hydraulickým pohybem umístěný na rozhraní vestibulu a chodby v 1.NP.
Zastavěná plocha stavby je 388 m2.
Podlahová plocha v 1.NP je 327,99 m2
Podlahová plocha v 1.NP je 305,01 m2
Celková podlahová plocha objektu je 633 m2
Zahrada a voda:
V místě zahrady jsou v podloží čisté (nehlinité) písky. Voda se zde v období sucha doslova ztrácí před očima. Přesto si škola „pěstuje“ náročnou školní přírodní výukovou zahradu, plnou květin, bylinek, ovoce, zeleniny, keřů a stromů. K tomu je od počátku konceptu stavby zadání: „Ani kapka z nebe nazmar!“, tedy se systematicky řeší akumulace dešťových vod.
Veškeré dešťové vody spadlé na střešní plášť budovy a na zpevněné plochy kolem pavilonu jsou systémově zachytávány a sváděny do dešťové kanalizace položené kolem školy s následným gravitačním odtokem do podzemní akumulační dešťové nádrže umístěné před východním štítem budovy (ve stínu), o aktivním objemu 6 m3. Zadržená voda bude používána k zálivce školní vzdělávací zahrady ve vegetačním období (pro výtlak do 2 vzdálených výtokových míst na zahradě je v zemi provedeno rozvodné potrubí a zajištěno stacionární čerpadlo). Zbylá voda a voda z přívalových srážek, bude zasakována do trativodu ve východním cípu pozemku stavby.
Součástí projektu, jakožto komplexu areálu školy, je i řešení navazujících dešťových vod z okolních "starých"/stávajících objektů: z přilehlé střechy objektu obecního úřadu a z části střechy staré budovy školy. Pro potřebu názorné výuky, i zavlažování školní zahrady, jsou zde nově doplněné další 2 menší nadzemní akumulační nádrže (2 x 1 m3) na vhodných místech, kde je možné propojit přímý nátok z dešťových svodů do nádrží. Z nich bude voda vypouštěna gravitačně pro potřeby zahrady.
Náklady a dotace
Celý realizovaný komplex školy i s navazujícím okolím obnovené zahrady, stál včetně přípravy, managementu a inženýringu cca 30 mil. Kč.
Část nákladů pro realizaci samotné stavby, s obestavěným vytápěným provozem (bez vybavení), činí cca 23,65 mil. Kč s DPH.
Na celý široký záměr obec Malý Újezd podala na různé části konceptu v průběhu 3 let celkem 9 žádostí o dotaci. Ve 3 případech neuspěla (nedostalo se financí), v 1 případě uspěla, ale jen jako náhradník, (daleko za možností se dočkat peněz, mezitím je škola postavena). V 5 případech byla dotace přidělena, je čerpána a administrována.
Zásadní podporou je dotace z r. 2017 od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci programu: 133310 Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky, identifikační číslo EDS:133D311000093.
Za ní následuje nedávno avizovaná podpora z OPŽP (2018):
Název programu: Operační program Životní prostředí
Číslo výzvy: 05_17_061
Název výzvy: MŽP_61. výzva, PO 5, SC 5.2, průběžná
Název projektu CZ: Rozšíření ZŠ Malý Újezd, nový pavilon - pasivní stavba
Poznámka ke hřišti a zahradě před novým pavilonem:
V areálu plochy před vstupem do nového pavilonu ZŠ je zahrada s herními prvky a mobiliářem. Je zde pro děti umístěno pítko z nerezu, na léto mlžítko k osvěžení, a pak jsou zde autorské prvky a sochy ze dřeva: dřevěné sochy Tlamouna, žáby, dvou šneků, prolézačka, kopec se skluzavkou, ale i odpadkové koše, posezení, kompostér na školní bio-odpad, vydlabané venkovní dřevěné umyvadlo na léto….VŠE je z darovaného odpadního dřeva. Dokonalá recyklace. Jako základ pro vznik těchto prvků bylo darované odpadní dřevo z kácení veřejné zeleně ve vedlejší vesnici (Velký Borek), kdy toto dřevo nešlo zpeněžit a neskončilo tedy na skládce, ale sousední obec ho oficiálně darovala Malému Újezdu na vznik školního hřiště a zahrady. Stačilo jen sehnat výtvarníka prvků – sochaře (Ateliér ABAKUK - Jaroslav Pecháček).
