Jaké je to žít v pasivním domě?

Wilma Mohr

Od roku 1991 obyvatelka pasivního domu v Darmstadtu.

"Před tím než jsem se přišla do nového domu, jsem se obávala především toho, že mi bude zima a že voda v koupelně nebude dostatečně teplá. Že tyto obavy byly naprosto neopodstatněné, jsem si ale uvědomila hned první den po nastěhování. Velmi se mi ulevilo, když jsem zjistila, že voda ve sprše je dostatečně horká. Od prvního dne jsme se v domě cítili velmi pohodlně - asi jako když si oblečete skvěle padnoucí bundu. Bezesporu je to zásluhou řízeného větrání, které za všechny ty roky fungovalo vždy perfektně a bez zbytečného hluku (zařízení je vybaveno vlastními tlumiči), průvanu nebo zápachu."

Robert Sengotta

V jednom z prvních pasivních domů v Günzburgu žije od roku 1999.

"Často používáme naši tepelně oddělenou, ale pro pasivní dům stále vhodnou, zimní zahradu. I během zamračených a velmi studených zimních dnů si ji můžeme užít jen s teplem získaným díky svíčkám, našim hostům a nebo třeba rozsvícenému vánočnímu stromečku. Pobavilo nás, když jsme zjistili, že činnosti jako například žehlení nebo pečení jsou v domě doopravdy cítit na vlastní kůži. V obdobích před nástupem zimy si pak v letním oblečení užíváme příjemných teplot, zatímco moji sousedé už byli nuceni zapnout topení. Občas se musíme zasmát, když se nám, protože nevíme, jak je vlastně venku chladno, stane, že vyjdeme z domu oblečeni příliš nalehko."

Hubert Hagel

Ředitel školy postavené ve standardu pasivního domu.

 "Školský úřad se rozhodl postavit školu v pasivním standardu především z důvodů úspory výdajů za topení a zlepšení vnitřních podmínek ve třídách. Žáci i vyučující se v nové budově cítili naprosto přirozeně a pohodlně. Myslím, že si můžu dovolit říci, že tento typ budovy nemá v Evropě konkurenci. Způsob větrání, který budova využívá, je díky své plné automatizaci velmi jednoduchý na ovládání. Žáci ani učitelé tak nemusí nic sami nastavovat. Vzduch ve třídě se může za hodinu proměnit až čtyřikrát, což je mnohem častěji, než by bylo možné za pomoci větrání otevřenými okny. Systém větrání je navíc tak inteligentní, že ví, kolik studentů přijde na kterou hodinu do které třídy. V zimě je tak nastavený, aby příjemně vytopil místnosti na minutu přesně před příchodem žáků. Všichni jsme z toho unešení. Ideální teploty ale v budově panují i v létě. Nyní je venku 30°C, ale v mé kanceláři je příjemných 22°C. Všechno tohle je navíc možné bez využívání energie z fosilních paliv, chlazení domu je uskutečněno prostřednictvím betonového jádra budovy a podzemní vody. Uvnitř budovy je tak vždy mezi 22°C a 23°C. Všechna naše očekávání byla více než naplněna."

Více různých zkušeností s pasivními domy si můžete přečíst na internetové encyklopedii zabývající se pasivními domy Passipedia.org. Tímto textem také začínáme delší sérii, ve které bychom vás rádi upozorňovali na různé zajímavé články publikované na Passipedii.