Největší rakouský pasivní dům slouží městským a zemským úředníkům

Celý projekt má své kořeny v roce 2005, kdy byla vypsána mezinárodní soutěž na návrh nové administrativní budovy, která by poskytla společné sídlo několika zemským a městským úřadům sídlícím v té době na různých místech po celém městě. Vítězi soutěže se staly architektonické ateliéry AllesWirdGut, feld72 a Fritsch, Chiari & Partner, které společně navrhly rozsáhlou stavbu v klidné okrajové části historického jádra města.

Stavební práce započaly v roce 2009 a již o dva roky později, v květnu 2011, byl Dolnorakouský dům předána k nastěhování. Na zhruba 10 000 m² užitné plochy v současnosti sídlí například část kremžské městské samosprávy, zemské stavební a silniční úřady nebo městská školní a zdravotní správa. Celkem v budově pracuje kolem dvou set úředníků, ale existuje zde i prostor pro pořádání kulturních a výukových akcí.

Vzhledem k povaze okolní nízké zástavby se architekti rozhodli Dolnorakouský dům rozčlenit na tři vzájemně propojené stavby, které by příliš nevyčnívaly ze svého okolí. Stejně tak vnější podoba domu byla zvolena spíše střízlivě a zároveň funkčně s ohledem na potřeby pasivního energetického standardu. Rozdělení objektu ale pomohlo jeho lepší integraci do městského prostředí. Součástí celého areálu jsou tak nově upravené dvory, průchody a uličky, které jsou svou členitostí pro starou část Kremže typické.

Podle původních plánů měla budova pro vytápění spotřebovávat maximálně 10 kWh/(m²a), což se s její aktuální spotřebou dosahující 9,9 kWh/(m²a) podařilo těsně splnit. Zásluhu na tom má mimo dobré izolaci především masivní konstrukce domu, která je schopná dlouhou dobu udržet teplo a také vysoká úroveň neprůvzdušnosti, jejíž hodnota byla za pomoci blower-door testu naměřena n₅₀= 1.55 h^-1. Součinitel tepelné prostupnosti vnějších zdí pak dosahuje 0.15 W/m²K, střechy 0.1 W/m²K  a oken 0.82 W/m²K.

V případě nutnosti budova využívá dálkové vytápění, ale disponuje i vlastním tepelným čerpadlem. Vnitřní vytápění a chlazení budovy je řešeno za pomoci řízeného větrání se zpětným ziskem tepla. Chlazení je možné také za pomoci vzduchu ochlazovaného v podzemních kolektorech. Pro snížení spotřeby elektrické energie odebírané ze sítě je stavba vybavena také sadou fotovoltaických panelů.

Díky dosažení pasivního energetického standardu Dolnorakouský dům ročně uvolňuje o 100 tun méně CO₂ než srovnatelné budovy stejného typu. To je přibližně tolik, kolik ročně do ovzduší vypustí 25 rodinných domů. Za pozornost ovšem stojí i to, že řada environmentálně šetrných materiálů byla využita již při samotné stavbě budovy.

Mimo to se zdá, že Dolnorakouský dům skutečně funguje a plní svůj účel. Úředníci i obyvatelé Kremže a jejího okolí si pochvalují soustředění většího počtu úřadů do jednoho místa a výstavba nové budovy pomohla rozvoji okrajové části centra města a jejímu výraznému oživení.

• Text vychází z článku publikovaného na architektonickém portálu Detail.
• Další informace se o stavbě můžete dozvědět také na portálu ArchDaily nebo na stránkách jejích tvůrců.