28. září 2010
Nejvíce ušetří zateplení
Největší část spotřeby energie v domácnostech má na svědomí vytápění, které představuje téměř tři čtvrtiny celkové spotřeby energie. Je tedy jasné, jak je možné na energiích nejvíce ušetřit - bojem proti úniku tepla. O možnostech a výhodách zateplení informují Hospodářské noviny.
V Česku to přitom se zateplením domů není žádná sláva. "Zhruba 90 procent bytového fondu bylo postaveno před rokem 1990 a tyto budovy lze nazvat spíše tepelnými zářiči, protože kvalita obálky je mizerná," uvádí se třeba ve studii organizace Centrum pro pasivní domy.
Podle odborníků lze dosáhnout největších úspor právě obnovou a zateplením fasády. "Rozdíly mezi zatepleným a nezatepleným domem do velké míry závisejí na kvalitě stávajících konstrukcí," říká Juraj Hazucha z Centra pro pasivní domy. "U běžných domů mohou úspory kvalitním zateplením stěn v tloušťce kolem 20 cm izolace činit přibližně 40 procent spotřeby tepla na vytápění. Obecně platí pravidlo, že na tloušťce izolace se nevyplatí šetřit," říká Hazucha. U dvoupatrového samostatně stojícího domu z 80tých let z plných pálených cihel, jehož spotřeba tepla na vytápění před zateplením činí asi 250 kWh na metr čtvereční a rok vyjde investice do jeho zateplení včetně výměny oken a spojených prací na 460 tisíc korun. Spotřeba tepla se pak sníží zhruba na 50 kWh na metr čtvereční a rok. Čísla se však mohou lišit dům od domu klidně i o více než polovinu v závislosti na práci či stavu objektu," říká Hazucha.
Značná část tepla uniká z domu okny a nejjednodušší je instalace plastových oken. Důležitý je výběr kvalitního rámu, výsledné úspory tak mohou dosáhnout až 20 procent oproti původnímu stavu," tvrdí Hazucha. Podstatně náročnější investici vyžaduje řízené větrání se zpětným ziskem tepla, které ušetří až 80 procent tepelných ztrát větráním a zvyšuje komfort bydlení. "Kompletní instalace větracího systému pro jednu bytovou jednotku vychází v průměru na 50 - 70 tisíc korun v závislosti na velikosti bytů a složitosti úprav," říká Hazucha a doplňuje, že průměrná návratnost systému je 20 až 30 let. Kromě snižování tepelných ztrát větráním udržuje kvalitní a hygienicky nezávadné vnitřní prostředí. Spotřeba energie v bytech s nízkoenergetickým standardem tak podle odborníků může snížit jejich celkovou spotřebu o polovinu až o dvě třetiny. U rekonstrukcí na pasivní standard se spotřeba energie na vytápění sníží až na desetinu té původní. (Podle norem spotřebuje takzvaný nízkoenergetický dům ročně do 50 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy, pasivní pak do 15 kilowatthodin.)
