5. ledna 2010
Pasivní domy v teplém podnebí
Historie pasivních domů v Itálii začíná rokem 2000, kdy byl navržen a následně i realizován první pasivní objekt. Provoz tohoto domu vedl ke zjištění, že v teplém klimatu bude větší důraz kladen na udržení požadované teploty v létě bez energeticky náročného chlazení.
Historie pasivních domů v Itálii začíná rokem 2000, kdy byl podle PHVP (Passivhaus Vorprojektierung) navržen a následně i realizován první pasivní objekt. U tohoto objektu se nejedná o rodinný dům, nýbrž o dvoupodlažní budovu pro kanceláře a malou bytovou jednotku. Také umístěni tohoto objektu není typicky italské, neboť se nachází v Dolomitech, kde se teploty v zimě pohybují kolem -15°C a kde je po většinu roku silný vítr.
Zdroj: Günther Gantioler, TBZ
Jelikož se tehdy stále ještě experimentální pasivní domy vyskytovaly pouze v Německu a Rakousku, tak samozřejmě při návrhu i realizaci probíhaly konzultace se severními sousedy, kteří měli více zkušeností. K uznávaným zásadám návrhu platí velmi nízké tepelné ztráty a co možná nejvyšší možné tepelné zisky.
Aby byly v zimním období zaručeny co největší solární zisky, je celá jižní strana budovy navržena jako skleněná fasáda v kvalitě pasivního domu, s trojitým zasklením a naopak, aby se zabránilo zbytečným tepelným ztrátám, nenajdeme na severní straně žádná okna.
Zdroj: Günther Gantioler, TBZ
Realizace prvního pasivního domu v Itálii proběhla velmi úspěšně a už první zimní období byla díky monitoringu zaznamenána nižší spotřebu k vytápěni budovy než bylo původně podle PHVP vypočteno. Vnitřní teplota vzduchu se pohybovala kolem 22°C a to jen diky rekuperaci vzduchu, bez běžných systémů vytápění. Jediným problémem, který byl v tomto období zaznamenán, byla velmi nízká relativní vlhkost vzduchu, jenž se pohybovala kolem 20 %. Nutno podotknout, ze ve vysokohorských oblastech je tento jev běžný a to zvláště v zimním období. Další důvodem pro sníženou vlhkost je fakt, ze vnitřní povrchová úprava všech stěn, stropu a podlahy zůstala na přání majitele neomítnuta, pouze v pohledovém betonu a ten absorbuje velké množství vody a vzdušné vlhkosti. Nesmíme opomenout ani fakt, že 80 % objektu je využito jako kanceláře a tudíž nemá možnost vlastní produkce vlhkosti, jak tomu je při normálních bytových podmínkách.
Skvělé výsledky pokračovaly až do března, kdy se zjistilo, že i když se objekt nachází v relativně velmi studené oblasti, dochází k častému přehřívání objektu.
A tak se dalším bodem návrhu pasivních domů v Itálii stává minimalizace slunečních zisků a aktivní stínění prosklených ploch. Tento bod získává na důležitosti tím více, čím jižněji se navrhovaný objekt nachází. Na výše uvedené realizaci bylo zjištěno, ze takzvaná solární architektura v oblastech jižněji od Dolomit muže způsobovat větší energetickou zátěž objektu, než tomu je v severních oblastech.
Na grafu je znázorněn vztah energie potřebné k vytápění (modrý sloupec) a chlazení (oranžový sloupec) v různých městech Itálie, počínaje nejsevernějším Bolzanem až po nejjižnější Palermo. Je zřejmé, že zatímco v Římě tvoří potřeba energie na vytápění 57 % a na chlazení 43%, je v Neapoli tento poměr opačný (chlazení 60 %, vytápění pouhých 40 %).
Zdroj: Günther Gantioler, TBZ
Časem a praxi získané zkušenosti dokazují, že objekty s velkou prosklenou plochou mohou být pro pasivní standart problematické, pokud zůstanou bez aktivního stínění.
Navrhování pasivních domu v Itálii neznamená pouze splnění zimních podmínek, ale hlavně těch letních. Tyto výpočty umožňuje poslední zveřejněná verze softwaru PHPP 2007.
Kromě standardních výpočtů pro pasivní domy nesmíme v jižních oblastech opomenout důležitost těchto bodů:
- přehřívání objektu: pokud dochází k přehřívání v letní sezoně, prvním krokem k minimalizaci je kontrola a eventuální zvýšení stínění oken, a to jak pasivního (vodorovné přesahy, sousední budovy apod.), tak i aktivního (pomoci rolet, žaluzií, ...). Další možností může být zmenšení součinitele prostupu slunečního záření zasklením. Tento krok je realizovatelný jen částečně, jelikož dochází k optickým změnám oken, které nejsou vždy klientem vítané.
- klimatické podmínky: je třeba zjistit skutečnou klimatickou situaci dané oblasti, zvláště pak denní teplotní rozdíl a sílu a směr větru, a provést malé úpravy projektu, jenž by umožňovaly noční přírodní větrání a tím i ochlazování objektu.
- inovativní materiály: pokud klient souhlasí s využitím nových a inovativních materiálu (např. PCM - Phase Change Materials), je možné využít vlastností těchto materiálů
Příklady italské architektury pasivních domů
Rodinný dům Brighenti, Tubre 2001 |
Rodinný dům Von Spinn, Lana 2005 |
Rodinný dům Azzolini, Brentonico 2006 |
Rodinný dům Innerhofer, Meltina 2006 |
Rodinný dům Blasbichler, Verdings 2003 |
Rodinný dům Angerer, Bolzano 2005 |
Sídlo firmy Leigsch, Vipiteno 2004 |
Rodinný dům Borghetti, Montiano 2007 |
Základní škola, Laion 2006 |
Sídlo firmy a bar, Santa Croce sull Arno 2007 |
Rodinný dům Biscontin 2007 |
|
Rodinný dům Ciani, Forli 2007 |
Rekonstrukce na pasivní standard
Bývalá pošta, Bolzano 2005 |
Rodinný dům Cervesato, 2009 |
Bytový dům Marconi, Pisa 2009 |
Autor: Monika Legierska, TBZ, monika.legierska@tbz.bz