15. února 2016
Prvky pasivního domu v secesní vile? Proč ne!
Principy pasivního domu se dají aplikovat v nepřeberném množství variant. A inspirovat se jimi můžete dokonce i v případě, že kompletně rekonstruujete secesní vilu z roku 1907. Své o tom ví Ing. Tomáš Vanický, který se pustil do celkové opravy domu v Poděbradech.
Dům byl zakoupen v polovině roku 2011. Byla to jeho atmosféra, která partnerku, i přes zanedbaný stav domu, okouzlila. Z ulice, v zádveří i v prostoru schodiště.
- Opravit secesní vilu není snadný úkol. Zvlášť, pokud do ní chcete začlenit prvky pasivního domu. Co všechno jste museli změnit?
Vila prošla celkovou rekonstrukcí, kdy z původního domu zůstalo pouze krásné schodiště, jeho zábradlí vnější a vnitřní nosné stěny. Sklep jsme prohlubovali, aby zde kromě skladů, technické místnosti mohlo vzniknout i sociální zázemí pro zaměstnance nově vzniklých komerčních prostor v prvním a druhém nadzemním podlaží. Pokud vezmeme dům jako celek, je možné říci, že je v lepším nízkoenergetickém standardu, přičemž byt se blíží standardu pasivních domů. Komerční prostory jsou zásobovány teplem a teplou vodou z centrální kotelny (dva kondenzační, do kaskády zapojené, plynové kotle) umístěné ve sklepě.
Byt má pro vytápění a přípravu teplé vody instalováno tepelné čerpadlo. Díky velmi rozdílnému způsobu užívání jednotlivých podlaží, je pak pro každé z nich instalována samostatná vzduchotechnická jednotka s vysokou účinností zpětného získávaní tepla z odpadního vzduchu. Kromě spotřeby energie na vytápění, přípravu teplé vody a dostatek čerstvého vzduchu, jsme při návrhu zohledňovali i vliv přirozeného osvětlení. Pokud jde o volbu stavebních materiálů, hledali jsme možnosti opětovného využití původních, v domě přes 100 let zabudovaných, stavebních materiálů, doplněných o nové ekologické stavební hmoty.
- Když jste nakousl téma stavebního materiálu, řekněte nám o něm víc.
Materiály v celém domě jsme volili s ohledem na jeho ekologickou stopu. Příčky jsou z lisovaných slaměných panelů, povrchová úprava stěn a příček je z hliněných omítek, nášlapné vrstvy podlah jsou z terazza, dřevěných lamel a kamenných mozaik. Na místo obkladů jsou ve sprchách a v sociálním zázemí naneseny marocké štuky.
- Jak jste přistoupili ke klíčovému zateplení a utěsnění domu?
Kromě klasického vnějšího zateplení u tří vnějších obvodových stěn, je uliční historicky cenná fasáda zateplena aerogelovou izolací, což je asi ojedinělé řešení v ČR. Tam, kde bylo třeba (detaily napojení oken, skladba střechy v podkroví atd.) byly použity těsnící pásky, stejně jako u novostaveb pasivních domů. Dům jsme podrobili také testu vzduchotěsnosti „blowdoor test“ a po nutných opravách z prvního testu, jsme se u celkové obálky dostali pod hodnotu nižší 0,6, tedy požadavek pro pasivní stavby. I to mj. přivedlo spotřebu domu k nižším hodnotám, nežli tomu je u řady stávajících novostaveb.
- Při současných technických možnostech jste mohli dosáhnout snížení spotřeby energie ale i rázněji. Proč jste nezasáhli více do architektury domu?
Historickou tvář domu, stejně jako technicky unikátní schodiště s uměleckým zábradlím, jsme chtěli zachovat za každou cenu. Tyto technické a umělecké prvky dnes už jen tak někdo neumí, což je z kulturního hlediska velká škoda. Proto jsme se také rozhodli původní dlažbu, po technických opravách a očištění, do prostoru chodby a schodiště vrátit. Ostatní úpravy a povrchy byla snaha provádět dle starých postupů, proto jsou v domě nerovné vápenné a hliněné omítky nebo např. štětcem natřené vnitřní dveře.
- Kdo řešil architekturu a interiér bytu? Spolupracovali jste na úpravách s odborníky?
Dispozici bytu jsme ve studii řešili s Ing. arch. Ivanem Sobotkou a některé interiérové prvky byly navrženy v ateliéru akad. arch. Oldřicha Hozmana. Mnoho věcí jsme si však navrhli sami tak, abychom ve vybavení cítili naši energii. Hodně energie také pochází z předmětů, kterév interiéru máme. Jedná se většinou o starší renovované vybavení domácností.
- Jak vypadá vila teď, po rekonstrukci?
Kromě bytu s odděleným pokojem pro hosty v podkroví, je ve druhém nadzemním podlaží umístěn sál pro jógu, tai-či a další relaxační techniky. Dále šatna se sociálním zázemím, místnost masérny se sociálním zázemím, kancelář a místnost pro espresso bar, který jsme otevřeli začátkem října 2015. V prvním nadzemním podlaží je prostor učený pro bezmasou jídelnu s výdejním barem a kuchyní. Dále je v 1.NP sociální zázemí pro muže, ženy a invalidy na vozíku. Ve sklepě jsou pak skladovací prostory, šatna a sociální zázemí pro zaměstnance. Ještě doplním, že rekonstrukci jsme ukončili v roce 2014.
Připravil: Petr Žabka; FOTO: Dita Havránková, archív CPD