Vyplatí se investice do pasivního domu?

Server Nazeleno.cz se zeptal tří odborníků kolik stavba pasivního domu stojí, jak dům funguje a jak dlouho vydrží bez oprav. Z poskytnutých odpovědí pak plyne, že pasivní dům rozhodně nemusí být dražší než dům běžný a jeho životnost je naopak delší.

Jak to, že v pasivním domě zaplatím jen pět tisíc za topení?

Tato otázka je nasnadě. Běžně přeci za vytápění dáváme kolem třiceti tisíc ročně a to si možná ještě gratulujeme, že oproti loňsku to není o tolik víc. Tajemství nízkých nákladů u pasivního domu spočívá ve vyladěném návrhu. Odborník Juraj Hazucha to vysvětluje takto: „Ze všeho nejdůležitější je prvotní koncept, kde se za nejmenší peníze šetří nejvíc a rozhoduje se o provozních nákladech, ceně domu i o tom jak bude fungovat. V dalších fázích dochází již pouze k zpřesňování prvotních rozhodnutí. Nedá se říct, který prvek pasivního domu je nejdůležitější, jsou totiž důležité všechny. Je to jako na autě. Pouze sladěný tvar, motor, kola, převodovka a vše ostatní dělají auto rychlým, komfortním, bezpečným a zároveň úsporným.“

V praxi se běžně setkáte s takovým přístupem, kdy řada architektů a stavařů je zvyklá pracovat tak, aby splnili platné vyhlášky – třeba co do tloušťky izolace a podobně. Dále se tím nezabývají a návrh dál předávají technikům, kteří vymýšlejí technické vybavení stavby. To, zdali původní návrh dává smysl v souvislostech, je už nezajímá. Odborník Aleš Brotánek vysvětluje: „Výsledkem pak může být nesmyslně velké technické vybavení stavby (například velká tepelná čerpadla, záložní kotel, krb a ještě i spousta kolektorů na vodu), a přesto je výsledkem hygienicky závadné bydlení s nekomfortním vnitřním prostředím – chladnými povrchy nebo letním přehříváním.“

Klíčem k úspěchu je tedy optimalizace. Tedy zahrnutí místa, potřeb obyvatel, geografické polohy, situace k oslunění, ceny pozemku a dalších parametrů, v nichž autor hledá inspiraci pro originální a optimalizovaný návrh. To není možné bez zpětné vazby a spolupráce se specialisty a práce s programem PHPP, který umožňuje použít všechny komponenty stavby optimálně ve vyváženém celku. „Výsledkem takového procesu je stavba, která je ve všech parametrech nesrovnatelná s tou takzvanou běžnou (dnes již nenormální),“ zdůrazňuje Aleš Brotánek.

Celý článek si můžete přečíst na serveru Nazeleno.cz.