Rok s novelou zákona o hospodaření energií

Novela zákona č.406/2000 Sb. vyvolala začátkem roku 2013 mnoho diskuzí jak negativních tak pozitivních reakcí. Jak vypadá fungování tohoto zákona téměř po roce?

Je tomu už skoro rok, kdy se rozpoutaly diskuze kolem novely zákona o hospodaření energií. Všichni jsme je určitě zaznamenali, jelikož probíhali v mnoha kruzích a úrovních včetně prezidentské kanceláře.

Probíraly se klady i zápory této novely, především části o energetické náročnosti budov (zákon č.318/2012 Sb.,§7), a její dopady na „každodenní“ život běžného občana.

Se vznikem této novely se postupně přidávaly i novely jednotlivých prováděcích vyhlášek

Vyhláška o energetické náročnosti budov (vyhláška 78/2013 Sb.)
Vyhláška o kontrole účinnosti kotlů (vyhláška 194/2013 Sb.)
Vyhláška o kontrole klimatizačních systémů (vyhláška 193/2013 Sb.)
Vyhláška o energetickém auditu a posudku (vyhláška 480/2012 Sb.)
Vyhláška o energetických specialistech a osobách oprávněných provádět instalaci zařízení vyrábějící energii z OZE (vyhláška 118/2013 Sb.)
Vyhláška o vydání stanovisek k SŘ,ÚŘ,ÚPD,ÚP, RP (novela vyhlášky 195/2007 Sb.)
Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie (vyhláška 441/2012 Sb.)

Jako výchozí podklad pro tuto novelu sloužila Evropské směrnice 2010/31/EC (10.5.2010) o energetické náročnosti. Tato směrnice vyjadřuje extrémní zájem o pozitivní změnu v oblasti energetiky budov a vytyčuje ambiciózní cíle snižování energetické náročnosti budov pro členské státy Evropského společenství.

Energetická náročnost budov byla do národní legislativy promítnuta již směrnicí 91/2002/ES, kdy se díky ní rozběhlo vydávání průkazů energetické náročnosti pro nové budovy na základě zákona 406/2006 Sb. O hospodaření energií a vyhlášky 148/2007 Sb. O energetické náročnosti budov.

Z hlediska praxe nebyla novela zákona o hospodaření energií v roce 2013 ničím novým ani převratným, čím by mohla být stavební praxe zaskočena. Byla rozšířena jen o smysluplné požadavky již zmíněné evropské směrnice 2010/31/EC.

Celý proces převedení do praxe se na plné obrátky rozběhl 1. dubna 2013, kdy nabyla účinnosti vyhláška 78/2013 Sb.

Jaká je dnes praxe s požadavky, které nám tato vyhláška přinesla, je možné zhodnotit právě až s odstupem času. Veškeré diskuze utichly a novela zákona včetně prováděcích vyhlášek si začala žít svým vlastním životem, jako by se nic v předešlých měsících nedělo a neřešilo.

Ve většině případů se k tomuto tématu bohužel přistoupilo s naším „čecháčkovstvím“, i když nás nechci určitě házet do jednoho pytle. Chtěl bych tímto poukázat na praxi z pohledu energetického specialisty a prostého občana.

Novostavby a větší změny dokončených staveb

Jak již bylo zmíněno, na novostavby (zákon č.318/2012 dle §7, odstavec 5 specifikuje výjimky, kdy se průkaz energetické náročnosti zpracovávat nemusí) se zpracovávají průkazy energetické náročnosti od 1. 1. 2009.

Nově se průkaz energetické náročnosti budovy zpracovává i na objekty, které renovují více než 25% obálky budovy vytápěné části.

U novostaveb by měl stavebník doložit spolu s projektovou dokumentací kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu podle §13 (zákon č.318/2012 Sb.), tedy splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni.

Zde dochází u mnoha stavebních úřadů k pochybení, když toto závazné stanovisko nevyžadují a drží se praxe starého zákona, který stanovisko nevyžadoval. Obdobným případem je i to, že stavební úřad nevyžaduje průkaz energetické náročnosti u objektů, které renovují 25% obálky budovy vytápěné části, protože např. u rodinných domů není v mnoha případech požadavek stavebního povolení ani ohlášení. Z hlediska litery zákona by se měl přístup stavebních úřadů zlepšit.

Dalším smysluplným krokem by mělo být zavedení průkazu energetické náročnosti jakožto dokladu při závěrečné prohlídce stavby či kolaudačním souhlasu, stejně jako je to zavedeno v sousedním Slovensku. V současné době se průkaz energetické náročnosti přikládá k projektové dokumentaci.

Často se stává, že v průběhu stavby dojde ke stavebním změnám, které celkově ovlivní energetickou náročnost budovy. Občas se setkávám s tím, že stavebník bere průkaz energetické náročnosti jako nutný “papír”. Dům ve finále stejně postaví z materiálů, které budou mít příznivější cenu i když horší tepelně technické vlastnosti, popřípadě s jiným systémem vytápění. Když tato situace nastane, přejde mě chuť vůbec nějaký průkaz energetické náročnosti zpracovávat.

„V tomto směru byla předložena úprava vyhlášky o dokumentaci staveb na ministerstvo pro místní rozvoj , obor stavebního řádu a ministerstvo pro místní rozvoj takto předložil návrh novely do legislativního řízení, kdy návrh dostávají k vyjádření ústřední orgány státní správy (zejména ministerstva).Tam došlo k požadavku na návrat do původního stavu. Probíhají diskuze na úrovni ČKAIT a ostatních odborných kruhů, kde by se mělo usilovat o návrt k návrhu úpravě vyhlášky.“

Vyjádření kanceláře ČKAIT kancelář Praha, Marie Báčová, 3/2013

Stávající veřejné budovy (budova užívaná orgánem veřejné moci)

U veřejných budov novela zákona předkládá povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti od 1. 7. 2013 pro budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500m² a od 1.7 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m². Tato problematika se postupně začíná dostávat do podvědomí vlastníků, potažmo provozovatelů těchto budov.

Ve svém okolí pozoruji, že se průkazy energetické náročnosti u těchto budov objevují na zákonem předepsaných místech. Většina provozovatelů se diví, proč musí zaplatit nemalou částku za průkaz energetické náročnosti, když jim zpracovatel průkaz energetické náročnosti předá a tím to končí. Ptají se, k čemu jim to vlastně je?

Zpracovatel by měl tedy důkladně informovat zadavatele, k čemu průkaz energetické náročnosti slouží, jaké informace v něm najde, a kde jim uniká nejvíce finančních prostředků z hlediska energetického provozu budovy. Bude to ještě zřejmě dlouhý proces, než budou všechny informace z průkazu energetické náročnosti využity.

Zadavatel obvykle věc uzavírá: „Je pěkné vědět, kde nám utíká nejvíc energie, ale my stejně nemáme peníze na to, provést nějaké opatření. To jsme něco mohli zainvestovat z peněz, které jsme dali za zpracování průkazu energetické náročnosti.“

Prodej budovy nebo ucelené části, či pronájem budovy

V těchto případech by dle novely zákona o hospodaření energií měl být zpracován průkaz energetické náročnosti. Přesnou specifikaci opět upravuje zákon o hospodaření energií. Na toto téma byla vedená asi největší diskuze, proč ano, proč ne.

Po nabytí účinnosti vyhlášky 78/2013 Sb. vznikla o pouhé dva týdny později v Poslanecké sněmově České republiky snaha o novelu zákona o hospodaření energií (Alternativní návrh ke sněmovnímu tisku 1006), který byl v platnosti pouhé 4 měsíce. Dle návrhu novely by se umožnilo nahradit průkazy energetické náročnosti při prodeji a pronájmu budov téměř ve všech případech fakturami za energie.

Na tuto novelu reagovali společnosti Šance pro budovy a Asociace energetických specialistů, o.s., jako na krok věcně nesprávný a v nesouladu s Evropskou směrnicí, který ohrožuje čerpání Evropských dotaci. Sami navrhli změny, které by měly smysluplný a pozitivní dopad na vzniklou situaci.

Šance pro budovy (6/2013)

V § 7a se za odst.5 vkládá nový odstavec 6 a následující odstavce se přečíslují. Nový odst. 6 zní:

“Průkaz energetické náročnosti se nezpracovává při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1.1.1947, nebo která je uvedena v § 7,odst. 5, písm. b). Pokud pro tuto budovu nebo ucelenou část budovy není zpracován průkaz, pak se v informačních a reklamních materiálech uvede místo ukazatelů energetické náročnosti nejhorší klasifikační tříd a podle prováděcího právní ho předpisu x)."

x) Vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov.

Asociace energetických specialistů, o.s. (5/2013)

I. NAHRADIT průkazy energetické náročnosti fakturami za nákup energie za 3 roky při prodeji a pronájmu budovy, kde kolaudace byla provedena před rokem 1970. (Přibližně do tohoto roku byly stavby realizovány obvyklými stavebními postupy a s použitím obvyklých stavebních materiálů, lze tedy předpokládat obvyklou, srovnatelnou kvalitu staveb. Obvyklé vlastnosti těchto staveb jsou obecně známé, proto je zde malé riziko podvodů či zkreslování skutečnosti.)

II. Průkaz není potřebné vystavovat na objekty, které kupující plánuje na pozemku zbourat (nutné doložení např. čestného prohlášení, že předmětný objekt je určen k demolici)

III. Náhradu průkazů energetické náročnosti fakturami za nákup energie za 3 roky OMEZIT časově do 1. ledna 2015, neboť lze předpokládat, že se do této doby průkazy energetické náročnosti stanou běžnou součástí života a lidé jej budou vnímat jako nutnou pozitivní podmínku pro koupi nemovitosti.

IV. ZACHOVAT povinnost doložení průkazu energetické náročnosti budovy všude tam, kde byl již průkaz vystaven. (Jde o stavby zahájené či opravované po roce 2007.)

V. PONECHAT povinnost vyžádat si vystavení závazného stanoviska orgánu státní památkové péče pro rekonstrukce staveb v památkové zóně, nebo které jsou kulturní památkou.

VI. V případě, že budou místo průkazu energetické náročnosti kupujícímu předány faktury za energii, PONECHAT povinnost, že se musí jednat o faktury za 3 roky. (I tak může dojít k výraznému zkreslení skutečnosti tam, kde se vytápí individuálně, např. volně nakupovaným tuhým palivem nebo dřevem z vlastních zdrojů.)

Taková je situace tři čtvrtě roku po nabytí účinnosti vyhlášky 78/20013 Sb. Nemohu dnes odpovědně říci, jestli proces novelizace zákona o hospodaření energií stále probíhá. Průkazy energetické náročnosti za účelem prodeje a pronájmu nemovitosti se zpracovávají stále podle aktuálního znění zákona. I když opět ve většině případů není tento zákon dodržován.

Dle paragrafu §7a dle odstavce 2c) by se mělo zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech. Sami se zamyslete nad tím, kolik reklamních ploch realitních kanceláří jste potkali s údaji energetické náročnosti jednotlivých objektů. Já sám za sebe mohu říci, že žádnou.

Praxe je většinou taková, že když už se energetický průkaz zpracuje, tak se předá při podpisu smlouvy, nebo až dodatečně, když si ho budoucí majitel vyžádá. Jak už jsem psal na začátku, není to u všech realitních kanceláří stejné, ale stačí se koukat kolem sebe a je jasné, že něco nefunguje tak, jak má.

Jako správný příklad jsou zde uvedeny fotografie (obr.1) reklamních ploch realitní kanceláře ve Francii.

Závěr

Na prvním roku života s novelou zákona o hospodaření energií je vidět, že vše má svůj vývoj a vše potřebuje čas, aby se bez problémů začlenilo do každodenního života běžného občana. Jak již bylo specifikováno výše, všichni od zpracovatelů, přes státní úředníky, až po prodejce nemovitostí by měli zlepšit svůj přístup k zákonu o hospodaření energií, jehož novela byla před necelým rokem vydána.