Kudy vedou cesty k bezemisním budovám?

Není populární o tom mluvit, ale Greenwashing se může stát problémem i v oblasti stavebnictví. Otázkou je, co skutečně brání využívat inovativní postupy, materiály a technologie k dosažení bezemisních budov, a co naopak může posílit tento trend a akcelerovat ho. Důležitou roli dekarbonizace také sehrají hluboké a komplexní renovace. Bez nich uhlíkové neutrality do roku 2050 nedosáhneme.

A jaká budou konkrétní témata, o kterých budou diskutovat řečníci 2. diskusního panelu s názvem: Cesty k bezemisním budovám, blíže upřesňuje Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu z.s., které se stalo exkluzivním partnerem 2. ročníku konference REAL ESTATE MARKET:

"V rámci 2. diskusního panelu jsme si připravili hned několik klíčových témat. První z nich nabídne odpověď na otázku, "Jaké jsou výhody a limity inovativních technologií pro dosažení bezemisních budov?”, neboť víme, že sami o sobě inovativní technologie či materiály bezemisní cíl nenaplní. Je nezbytné je propojit s energetickými úsporami a využít jejich vzájemných synergií. Takové budovy pak fungují nejlépe. 

Druhým klíčovým tématem bude skutečnost, že "Udržitelně dnes už nestačí” s otázkou "Jakou roli hraje při výstavbě/renovaci chytrý návrh?”. Z praxe víme, že podstata realizace bezemisní budovy nespočívá v instalaci nejmodernějších technologií a špičkových materiálů. Podstatou je chytrý přístup stavebníka a správné nastavení procesů návrhu, výstavby a kontroly kvality. 

Třetím téma bude více technického rázu a nabídne odpověď na otázku, "Jak důležitou roli v návrhu hraje regulace či uplatnění inteligentního prediktivního řízení?” Správně navržená regulace vytváří harmonii chodu všech systémů, přičemž inteligentní prediktivní řízení ji posouvá o výrazný kus blíže k plánované bezemisivitě. Navrhovat je však musíme již od počátku, společně s celým energetickým konceptem budovy. 

Sklo je v moderní architektuře velmi oblíbeným materiálem s mnoha inovacemi, jeho užití ale nesmí být samoúčelné, proto se další z otázek zaměří na to, "Zdali je návrh moderních prosklených budov v souladu s nízkouhlíkovou strategií?” Návrh proskleného pláště má zásadní dopad nejen na spotřebu energie a cenu stavby, ale i na kvalitu vnitřního prostředí a návrh technických systémů v budově. 

Další otázka pak bude směřovat na uhlíkovou stopu. Rádi bychom znali názor na otázku, "Zdali je možné docílit v blízké době nulové uhlíkové stopy?” Ke snaze docílit uhlíkové neutrality, tedy bilančně nulové (net-zero) emisí uhlíku, se přihlásila i celá řada firem z oblasti stavebnictví, které usilují o snižování uhlíkové stopy produktů a staveb. Jak blízko k reálné nule se ale skutečně můžeme dostat? 

Témat však může být daleko více a věříme, že i publikum využije příležitosti se řečníků zeptat a slyšet zajímavé názory a odpovědi.