Ohlednutí za brněnskou konferencí Pasivní domy 2010

Během dvoudenního maratonu příspěvků jsme se mohli dozvědět jak novinky a trendy ze zahraničí, tak aktuální domácí dění, ve výzkumu i v projekční a stavební praxi. Po loňském ročníku, který se odehrával v Bratislavě se letos akce vrátila zase do Brna. Součástí  konference byly i doplňkové akce zdarma jako veletrh výrobků pro pasivní domy, prezentace firem, výstava a zejména paralelně probíhající série přednášek a diskuse věnované tematice rekonstrukcí panelových domů. V sobotu pak byly připraveny pro zájemce dokonce dvě exkurze – do Čech a do Rakouska.

Již v úvodním slovu konference Dalibor Borák naznačil, že vývoj v evropských zákonech spěje k masivnímu prosazování pasivních domů – v souvislosti s novou směrnicí Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Building Directive - EPBD) schválenou v květnu 2010. Takovýto tlak na projektanty bude vyžadovat „holistický přístup“ k navrhování, tedy se znalostí všech souvislostí a při plné informovanosti povede k přehodnocení stávajících postupů.  Přestože mnoho architektů zatím tyto nařízení ani nezná a domnívá se, že navrhováním úsporných budov je významným omezením tvůrčí činnosti, někteří již nyní pochopili nové trendy jako výzvu a snaží se být o krok napřed.

Jak naznačoval prof. Tywoniak nebo arch. Hudec ve svém příspěvku, trend pasivních domů bude dál pokračovat stavěním nulových nebo dokonce aktivních budov. Snad se dočkáme i některých větších realizací v oblasti veřejných a bytových staveb, jichž je v pasivním standardu jako šafránu, přitom právě tam mají úspory největší smysl (viz přednášky architektů Brotánka, Smoly, Treberspurga).

Veliká pozornost obecně byla věnována rekonstrukcím a to praktickým i teoretickým příkladům, jak se vypořádat s dědictvím mnoha budov nevyhovujících parametrů. Zahraniční přednášející (Plöderl, Gantioler, Tribus) ukazovali, jak lze elegantně rekonstruovat i památkově chráněné budovy velkých rozměrů do pasivního standardu. Naproti tomu velkým stále nevyřešeným tématem jsou v ČR rekonstrukce panelových domů, kde žije třetina obyvatel - jedná se o cca 1,2 milionu bytů. (příspěvky přednesli arch. Brotánek se svým týmem, Macholda, Klinski)

Téměř polovina těchto domů je již po rekonstrukci, což spíš na několik let zakonzervovalo jejich možnost opravy do racionálnějšího komfortního stavu. Situace trochu připomíná Murphuho zákon: „Nikdy není dost času na to, aby se to udělalo dobře, ale vždy je dost času na to, aby se to udělalo ještě jednou.“ Až dosud totiž šlo pouze o snížení energetické náročnosti na vytápění, ovšem nikoho nezajímala zhoršená kvalita vnitřního prostředí.

Referáty zabývající se tímto tématem se sice na odborných konferencích prezentují již od roku 2005, ale skutečnost je taková, že v ČR zatím nestojí jediný správně realizovaný fungující příklad! Navíc s podobným problémem se potýkají i další stavby, např. školy, kde se masivně zateplovalo a měnila se okna díky podpoře Zelená úsporám. Praktickým měřením koncentrace CO2 nebo jiných parametrů jako vlhkosti, povrchové teploty apod. lze ovšem ověřit, že z těchto budov se tak stává zdraví škodlivé prostředí. Plastová okna se potí, vznikají různé plísně, o nemocích obyvatel nemluvě. Správně provedená komplexní rekonstrukce samozřejmě integruje nucené větrání (s rekuperací), které jedině může zajistit potřebnou hygienickou výměnu vzduchu. Na simulacích průběhu teplot na detailech lze dokázat, že i provádění nevyhnutelného zateplení  musí být domyšleno do všech detailů a napojení. (Čech, Hazucha, Nagy)

Závěrem se přítomní účastníci i odborníci na konferenci v čele s ředitelem CPD Janem Bártou shodli, že ekonomicky nejefektivnější jsou rekonstrukce a novostavby v pasivním standardu a tyto si zaslouží i případnou podporu státu více než různé druhy „šrotovného“. Dále je potřeba podporovat další profesní vzdělávání v zájmu zachování konkurenceschopnosti vůči jiným ekonomikám. Studie v Maďarsku (D.Ürge-Vorzatz) potvrdila, že rozsáhlé renovace budov do pasivního standardu přinesou nejen mnohem více úspor za energie, zmírní závislost na dováženém plynu, ale také vytvoří mnohem více nových pracovních míst. Snad se tedy pasivní domu i u nás dočkají obliby a přispějí ke zlepšení „krize“ ve stavebnictví.

Literatura a odkazy:

Sborník konference pasivní domy 2010 (lze objednat přes CPD)

Dny otevřených dveří: Všem zájemcům o osobní prohlídku nějakého pasivního domu je určena mezinárodní akce „OPEN DAYS“ 13-14.11. 2010 Více informací, kam se lze zajet podívat, naleznete na stánkách CPD

Zahraniční konference:  PASSIVHAUSTAGUNG 2011 – 27.5.-29.5.2011 Innsbruck

Autorka textu - Blanka Johanisová