Zelené budovy uspoří miliardy, ale zájem o ně je zatím nízký

Šetrné budovy dokáží majitelům uspořit 40 až 50% nákladů za spotřebu energií. Loni vstoupila v platnost evropská směrnice, která předpokládá, že od roku 2020 budou stavěny budovy pouze v tzv. pasivním standardu. Jak ale informují Hospodářské noviny, většina developerů zatím svou nabídku nemění.

Budovy se podílejí 40 procenty na celkové spotřebě energie v Evropské unii a s další výstavbou vzrůstá počet objektů, a tím i spotřeba energie. V Česku proto vznikla nová zájmová skupina, která se snaží o to, aby stát subvencoval tzv. šetrné budovy. "Zvýšení energetické účinnosti rezidenčních budov představuje jednu z oblastí s nejvyšším potenciálem úspory energií v České republice, a proto si také zaslouží adekvátní pozornost při formulaci hospodářské politiky," uvádějí autoři studie, ekonomové Tomáš Lhoták a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník.

Podle loni schválené směrnice Evropského parlamentu a Rady (2010/31/EU) o energetické náročnosti budov mají být všechny nové budovy od roku 2020 stavěny s "téměř nulovou" spotřebou energie - tato definice však není specifikována. Budovy, které se u nás dnes stavějí, sice splňují platné normy, u většiny z nich se ale o minimální spotřebě energie, nebo dokonce pasivním standardu nedá hovořit. U pasivních domů je roční spotřeba tepla do 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy, hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice 50 kWh/m2. Dnes ovšem většina nově postavených bytových domů spotřebuje minimálně dvakrát více energie.

Peníze na podporu z emisních povolenek

Koncem minulého měsíce prezentovalo veřejnosti své cíle nově vzniklé sdružení Šance pro budovy. Zasazuje se o to, aby se stát na platnost směrnice připravil dobrovolně s předstihem. Navrhuje zavést povinně nízkoenergetický standard pro nové rezidenční stavby nejlépe již od roku 2013. Od roku 2015 by měl být zaveden pasivní standard a na téměř nulový standard, kdy by spotřeba energie měla být do značné míry kryta z obnovitelných zdrojů, by pak Česko plynule navázalo v roce 2020. Včasnou přípravou na směrnici EU by si naše země udržela konkurenceschopnost. Tým ekonoma Zámečníka spočítal, že by úspory české společnosti v průběhu 25 let dosáhly 223 miliard korun, a to za konzervativního předpokladu, že by roční růst ceny energií činil tři procenta. Přínos by se úměrně zvyšoval s růstem cen energií.

Analýza navrhuje několik typů vládní fiskální intervence, jako je například fixní dotace pro stavebníky, odpovídající části zvýšených nákladů, jež ekologické stavby vyžadují. Stavebník by však dotaci dostal jen v případě, že projekt vybuduje ve vyšším standardu, než požadují platné normy. Peníze na podpory mohou jít podle ekonoma třeba z prodeje emisních povolenek. Financování by mohlo fungovat obdobně jako program Zelená úsporám. Sdružení Šance pro budovy, jež založily neziskové organizace Česká rada pro šetrné budovy a Centrum pasivního domu, podporuje kromě dalších asociací i stovka firem z oboru stavebnictví a technologií.

Když pomineme výstavbu rodinných domů, z developerských společností stavějí nízkoenergetické bytové domy pouze menší hráči jako například pražská společnost JRD. Trend však hodlá změnit Skanska, jež iniciativu Šance pro budovy podpořila.

"Všechny nové rezidenční projekty budeme stavět v energetické třídě B, což odpovídá nízkoenergetickému standardu," prohlásil Jan Fabián ze společnosti Skanska. Ostatní velké developerské firmy se zatím nechystají samy od sebe přepracovat své rezidenční projekty na nízkoenergetické. Důvod je jednoduchý: takové bytovky jsou totiž technologicky náročnější, a proto jsou investice do nich vyšší, což se zákonitě musí promítnout do cen pro koncové zákazníky.

Celý článek najdete v online vydání Hospodářských novin