10. března 2011
Čím zateplit fasádu, střechu, sokl
O tepelných izolacích toho bylo napsáno už mnoho. Pojem tepelná izolace nás všudypřítomně obklopoval především díky programu Zelená úsporám, který s sebou přinesl velký boom zateplování. Výrobci izolačních materiálů se díky tomu začali předhánět v reklamách na své produkty, kterých je nyní celá řada. Jak se ale při výběru zorientovat? Portál Nazeleno.cz přinesl přehled tepelných izolací, který vám pomůže při jejich výběru
Při zateplování domu je především dobré držet se několika základních rad odborníků. „Zateplování je ideální řešit komplexně, nikoliv rozdělené na fáze, jak to často bývá. Ideální postup je například realizovat výměnu oken a zateplení fasády současně. Pokud ukotvíte okna přímo do izolace, můžete zabránit vzniku zcela zbytečných tepelných mostů u napojení rámů oken na konstrukci,“ říká architekt David Křeček. „Praxe při rekonstrukci je ale často zcela jiná a tento postup bohužel mnohdy nerespektuje. Například jen špatné ukotvení oken může jejich vlastnosti zhoršit o desítky procent,“ dodává.
Tepelné izolace a svislé konstrukce
Mezi nejběžnější tepelně izolační materiály svislých konstrukcí patří minerální vlna a nepříliš ekologický, zato běžný materiál polystyren (součinitel tepelné vodivosti 0,04 W/m.K), který se při aplikaci během zateplování kotví anebo lepí. Jeho výhodou je především nízká cena, na druhou stranu se ale vyznačuje i určitými riziky. Hrozí u něj například to, že podlehne zkáze mnohem rychleji než samotná stavba – především kvůli tomu, že je málo odolný proti vlhkosti a tlaku. „Dražší a vlhkosti odolný je extrudovaný polystyren, který se díky tomu používá hlavně na zaizolování soklu stavby,“ říká David Křeček. Právě odolnost proti vlhkosti je u izolace soklu nutností.
Do skupiny polystyrenů také řadíme několik let starou „novinku“, tzv. šedý polystyren, tedy polystyren s přídavkem grafitu. „Ten je o něco dražší (odhadem o 25 %), zato má ale při srovnatelné tloušťce asi o 20–25 % lepší izolační účinky (součinitel tepelné vodivosti je až 0,033 W/(m.K) ). Za stejné peníze tak dosáhneme tenčí zdi se stejnými parametry, díky tomu i ostění oken méně brání solárním ziskům u oken,“ dodává architekt. Na druhou stranu, ani na pěnový polystyren nemůžeme pouze pět chválu. Výroba polystyrenu totiž velmi výrazně zasahuje životní prostředí ve všech svých fázích. Hlavní surovinou pro výrobu je ropa, která se složitou chemickou reakcí mění na styren (jedovatý karcinogen) a odpadní pentanové a styrenové emise.
V dřevostavbách je pro zateplení možné využít mnohem ekologičtější alternativy polystyrenů – například foukanou celulózu nebo dřevovláknitou izolaci. Foukaná celulóza je i o něco levnější než polystyren, její cena je asi 1 000 Kč/m3 včetně aplikace foukáním. Foukání se realizuje do předem připravených skeletových konstrukcí na určitou hustotu, protože je nutné zabránit jejímu sesednutí. Součinitel tepelné vodivosti celulózové izolace je přibližně 0,039 W/(m.K). Celulózová izolace se vyrábí recyklací novin a její výhodou je, že v konstrukci funguje jako savý papír a dokáže tedy vázat vlhkost, která je v ní pak rovnoměrně rozložena.
Celý článek si můžete přečíst na portálu Nazeleno.cz
